Výročí astronomie květen 2023
Mikuláš Koperník
19. 2. 1473 Toruň – 24. 5. 1543 Frombork
V květnu si připomeneme 480. výročí od úmrtí člověka, který zásadním způsobem ovlivnil astronomické pochopení světa, Mikuláše Koperníka. Ačkoliv jej v současnosti vnímáme především jako astronoma, jednalo se také o významného matematika, právníka, stratéga a lékaři.
Mikuláš Koperník. Zdroj: https://www.nationalgeographic.com/
Mikuláš Koperník se narodil 14. 2. 1473 v polské Toruni, kde po smrti otce vyrůstal v domě svého strýce, který jej motivoval ke vzdělávání se. V roce 1491 začal studovat Jagellonskou univerzitu v Krakově, pyšnící se vysokou úrovní výuky astronomie a matematiky. Astronomie se v těch dobách vyučovala podle Ptolemaiovy představy, tedy geocentrického uspořádání vesmíru, kde je Země jeho středem. Koperník později na studia navázal italské v Boloni. Pozorování zákrytu hvězdy Aldebaran Měsícem jej vedlo poprvé k úvahám o jiných modelech soustavy, než byla té době poplatná představa geocentrická. Kromě astronomie a matematiky studoval také církevní právo a medicínu, lékařskému povolání se také prakticky dlouho věnoval.
Ačkoli velmi přesně vypočítal délku tropického roku, tedy doby, kdy sluneční střed projde jarním bodem, nebyl si výsledkem zcela jist. Proto odmítl svou přímou účast na reformě kalendáře, ačkoliv svůj návrh komisi zaslal.
V té době v Koperníkových představách vítězí heliocentrický model soustavy, nyní už můžeme použít termín soustavy sluneční. Astronom se obával své dílo publikovat, neboť církevní sankce proti odpůrcům dogmatu byly likvidační. Po dobu třiceti let zpracovával své poznatky, prováděl velmi přesná měření a z jejich výsledků byl schopen vyvodit obecná fakta.
Náčrt Koperníkovy heliocentrické představy uspořádání sluneční soustavy. V pořadí od středu: Slunce, Merkur, Venuše, Země s Měsícem, Mars a Saturn. Planety Uran a Neptun nebyly v Koperníkových časech známy.
Zdroj: https://kalendar.beda.cz/
Mikuláš Koperník se věnoval, jak bylo řečeno, mnoha rozličným odvětvím lidských aktivit. Koperník, kromě toho, že se stal osobním lékařem varmijského biskupa, sestavil také mapu Varmie, území ležícího dnes podél polského přímoří až ke Královci. Centrem Varmie bylo město Olštýn. Koperník vymyslel a realizoval obranu olštýnského hradu před útokem křižáků, věnoval se dále kartografii, když spolupracoval na vytvoření map Polského království a Litvy. Ve Fromborku si nechal postavit dům s observatoří v místech, kde panovaly ideální podmínky pro jeho pozorování.
Není jasné, zda Koperník polsky vůbec hovořil, v té době ovšem státy nebyly založené na národnostním základě, takže jej proto vnímáme jako polského myslitele. Prokazatelně používal němčinu a latinu, popravdě se ovšem v jeho časech polština užívala k zápisům velice zřídka.
Mapka Varmie s městy v nichž Koperník působil. Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Varmie
Poté, co vešly v obecnou známost ukázky z jeho díla o astronomii, vyvolal Koperník bouřlivé reakce v církevních kruzích. Ty pokládaly jeho dílo za pojednání pobuřující svou smělou myšlenkou a proti stávající geocentrické představě i za nepřesné. To i navzdory tomu, že na přímluvu norimberského teologa své poznatky pro zjemnění dopadu na náboženská dogmata popsal pouze jako hypotézu. Protože Koperník vycházel z mylné antické představy kruhových oběžných drah, lišily se jeho výpočty skutečně od reality. První krok byl však učiněn, čekalo se na ten další…
Medaile z roku 1973 vydaná k výročí Koperníkova narození se zobrazením heliocentrické soustavy. Pro srovnání s motivem geocentrické soustavy použité záměrně na pamětní medaili hvězdárny v Teplicích z roku 2014. Zdroj: sbírka autora
Mikuláš Koperník zemřel 24. 5. 1543 ve Fromborku, krátce před jeho smrtí vyšlo jeho zásadní dílo Šest knih o obězích nebeských sfér. V nich tvrdil, že Slunce je středem vesmíru (což dnes víme, že není) a Země spolu s dalšími planetami kolem něj obíhají po svých drahách. Také určil, že kulatá Země se kolem osy otočí za 24 hodin a okolo Slunce oběhne za jeden rok. Za oběžnou dráhu planety pokládal kružnici, nepředpokládal eliptickou dráhu a nevěděl o zploštění planet na pólech. Dále Koperník přesně stanovil vychýlení zemské osy a jeho vliv na střídání ročních období.
Heliocentrickou teorii zdokonalil o osm desítek let později Johannes Kepler.
Pamětní mince z roku 2023 v hodnotě 50 zlotých vydaná k výročí Koperníkova úmrtí. Zdroj: https://cs.ucoin.net/
Dílo Šest knih o obězích nebeských sfér bylo tehdejšími církevními kruhy bráno jako naprosto nepřijatelné. Koperníkovský obrat přinesl naprostou změnu paradigmatu, čili obecně přijímaného schématu o fungování světa. V roce 1616 bylo Koperníkovo dílo zařazeno církví na Index zakázané literatury. K obratu vnímání jeho knih docházelo v postupných krocích. V první polovině 19. století, bylo nejprve možné Koperníka zmiňovat, poté se přihlédlo k objevům tehdejších astronomů a nakonec byly Koperníkovy knihy roku 1835 vyřazeny z Indexu.
Koperník se svým dílem přiřadil k největším géniům lidstva, či přesněji, započal celou jejich linii v dějinách moderní astronomie.
Koperníkův portrét na známce Vatikánu by byl do roku 1835 nemyslitelný – jeho dílo bylo zakázáno (a známky ještě neexistovaly).
Zdroj: https://www.hipstamp.com/
Zdroje:
Hvězdářský kalendář 2023
https://kalendar.beda.cz/nebeska-mechanika-snadno-a-rychle
https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1433294-polaci-identifikovali-telesne-ostatky-astronoma-kopernika
https://cs.ucoin.net/coin/poland-50-zlotych-2023/?tid=146762
http://astronomia.zcu.cz/astronomove/kopernik/2393-mikulas-kopernik
https://www.nationalgeographic.com/history/hisatory-magzine/article/astronomy-theories-nicolaus-copernicus
https://www.wikiwand.com/en/Warmia