Astrosloupek pro prosinec 2015
Tak tu máme zase zimu, tedy ve smyslu ročního období. Z astronomického pohledu nám začne zima zimním slunovratem, který nastane v úterý dne 22. prosince v 5:47 hodin. V tuto dobu vstoupí Slunce do znamení souhvězdí Kozoroha. Zajímavé je, že chvilku poté, dne 4. ledna 2016, bude Země Slunci nejblíže, tedy "jen" 147 miliónů kilometrů - což je o 5 miliónů km blíže než v létě. I když bude Slunce Zemi nejblíže, na plavky to nebude a zimníky raději neodkládejte. Je to vlastně takový paradox – zima je tehdy, když jsme Slunci nejblíže a léto je, když jsme od Slunce nejdále. Ve střídání ročních období však těch pár desítek milionů kilometrů nehraje takovou roli jako naklonění zemského povrchu vůči Slunci. V zimě sice budeme Slunci nejblíže, ovšem také budou na naše území dopadat sluneční paprsky velice šikmo poměrně krátkou dobu a nebudou tedy schopny prohřát půdu tak důkladně jako v létě, kdy jsme sice Slunci dále, ale jeho paprsky k nám míří téměř kolmo.
Zajímavosti prosincové oblohy vhodné pro pozorování i bez dalekohledu
V neděli ráno 6. 12. 2015 bude možné pozorovat u „couvajícího“ Měsíce těsné přiblížení planety Mars, jako načervenalého bodu vlevo od něj. Úkaz bude probíhat při východu Měsíce nízko nad východním obzorem, Měsíc bude vycházet ve 2.10 hod.
Ve středu 23. 12. 2015 večer ve 20 hodin dojde k zákrytu nejjasnější hvězdy souhvězdí Býka – Aldebaran Měsícem. Měsíc bude 3 dny před svým úplňkem, k zákrytu dojde jeho poměrně úzkou neosvětlenou částí, viz obrázek.
Na svátek Svaté Lucie, ten nás letos čeká v pátek 13. prosince, se traduje, že Lucie noci upije, ale dne nepřidá. Víte vůbec, kde se vzala tato pranostika a jaký je její správný výklad?
První vysvětlení je neastronomické ale především NEPRAVDIVÉ. Toto vysvětlení říká, že podle juliánského kalendáře byla pranostika pravdivá, protože tento den nastával zimní slunovrat – noc se začala krátit a den prodlužovat. Jenže přijetím kalendáře gregoriánského se vše posunulo o 8-10 dnů, a tudíž není vlastně již toto pořekadlo pravdivé, neboť svatá Lucie se neslaví 21. prosince, jak by to v přepočtu vycházelo, ale ve starém juliánském kalendáři 13. prosince, tedy o 8 dní dříve. Stručně vzato, něco jako oslavy Říjnové revoluce v listopadu. Ale tak to není.
Druhé vysvětlení je astronomické a mnohem komplikovanější. Fyzikální vysvětlení pranostiky spočívá ve srovnání rovnoměrnosti rotace Země a nerovnoměrnosti rychlosti jejího pohybu po oběžné dráze kolem Slunce. Zemská osa se během podzimu odklání svojí severní částí od Slunce, což u nás způsobuje, že Slunce zapadá stále dříve a dříve a vychází čím dál později – světlá část dne se zkracuje. Protože ale současně podle 2. Keplerova zákona při svém oběhu kolem Slunce zrychluje, dojde zhruba 13. prosince (tedy na Lucii) k tomu, že se Země na své dráze posune za jeden den o větší úsek než za den předešlý, ale přitom se nestačí otočit dost na to, aby kompenzovala zvýšení rychlosti oběhu kolem Slunce – prostě Země nestihne díky své rovnoměrné rotaci zařídit, aby Slunce zapadlo dříve než předešlý den. Noc se tak opticky zkracuje, zatímco den zůstává stejně dlouhý (či spíše krátký). A to přesto, že slunovrat ještě nenastal. V další dny je tento jev stále patrnější, takže si toho všimli i běžní pozorovatelé oblohy a vžilo se tvrzení, že - "Lucie noci upije...". To ale není vše. Jev, který působí zvečera "proti" západu Slunce, působí samozřejmě i ráno "proti" východu Slunce, a to dokonce ještě maličko více, protože v noci Země zase zrychlila. Takže "... ale dne nepřidá". Na to si opravdu musíme počkat až do slunovratu 22.12.2015.
Obrázek: Dráha Země kolem Slunce tvoří elipsu. V reálném světě bychom tuto elipsu, namalovanou na papíře, prostým okem nerozeznali od kružnice, přesto má na nás velký vliv.
Mimochodem Lucie je ženské jméno, pocházející z latinského "lux" = světlo, význam tohoto slova je světlá, zářící a je tedy možné, že toto jméno přímo odkazuje na výše uvedený postřeh, zvěčněný i v pranostice.