Astrosloupek pro červen 2015

Nadchází období vrcholícího léta. Z pohledu občanského se to tak nezdá, neboť letní prázdniny jsou teprve za dveřmi, ovšem astronomické léto vrcholí již 21. června, kdy bude nejdelší den a (pro nás astronomy bohužel) i nejkratší noc. Večer dne 21. června 2015 v 17:38 hod. letního času dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přiklání ke Slunci, proto máme v létě teplo. Pár dní poté, 6. července bude Země od Slunce vzdálena dokonce nejvíce - 152 097 701 km (v zimě jen 147 098 074 km). Říkáme tomu afélium.

Den 21. června je proto nejdelším dnem roku. Nazýváme jej letním slunovratem. V našich zeměpisných šířkách setrvá Slunce celých 16h 22min nad obzorem a jen 7h 38min tak bude letní noc. Tím můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a nikdy se úplně nesetmí. Říkáme, že po celou noc trvá jen tzv. „astronomický soumrak“ a nenastává skutečná astronomická noc. Astronomická noc nastává pokud Slunce klesne více než 18° pod obzor. Pro naši zeměpisnou šířku trvá toto období po většinu roku. Ovšem v období od 31. května do 10. července Slunce neklesá dostatečně hluboko, takže není úplná tma. Astronomové z tohoto období soumraku nadšeni nejsou. Nedostatečná tma jim totiž komplikuje astronomická pozorování.

Když už jsme u těch nocí, východů, západů a soumraků. Věděli jste, že známe hned několik typů soumraku? Podle toho, jak hluboko pod obzorem se Slunce nachází, rozeznáváme jednotlivé typy soumraku:

Občanský soumrak je doba po západu (a před východem) Slunce, kdy střed Slunce není víc než 6 stupňů pod ideálním horizontem. V této době je ještě možné venku za jasného počasí vykonávat většinu běžných činností včetně čtení bez umělého osvětlení.

Nautický soumrak je doba následující či předcházející občanský soumrak – střed Slunce je mezi 6 a 12 stupni pod ideálním horizontem. Lze rozeznat obrysy předmětů a na obloze lze pozorovat již většinu hvězd viditelných pouhým okem. Také je ještě vidět mořský horizont, který se dříve používal k navigaci (odtud pochází i pojmenování tohoto soumraku - „nautický“, neboli „námořní“ či „plavební“).

Astronomický soumrak je doba následující či předcházející nautický soumrak – střed Slunce je mezi 12 a 18 stupni pod ideálním horizontem. V této době je ještě obloha slabě osvětlena slunečním světlem rozptýleným v atmosféře, takže nejsou vidět nejslabší hvězdy. Kolem letního slunovratu trvá astronomický soumrak v našich zeměpisných šířkách po celou noc.

S rostoucí zeměpisnou šířkou se trvání soumraku prodlužuje a především v letní době se k sobě zároveň přibližuje konec večerního soumraku a začátek ranního svítání. Od určité zeměpisné šířky může dojít k jejich splynutí – nastávají tzv. bílé noci. V místech, kde Slunce po určitou část roku nezapadá, nastává tzv. polární den, na opačné polokouli nastává současně polární noc.