Astrosloupek na srpen 2018
Perseidy aneb Slzy svatého Vavřince by letos mohly poskytnout pěknou podívanou. Na fotografii, která sledovala danou část oblohy desítky minut, jsou zachycené nejen stopy meteorů, ale i místo, odkud zdánlivě vyletují – radiant roje Perseid.
V srpnu máme možnost sledovat zbytky komety Swift-Tutle 1862 III, respektive materiál, který se uvolnil z jejího jádra při průletu kolem Slunce. Roj vrcholí okolo svátku svatého Vavřince a do lidové slovesnosti se svou nápadností dostal i ve formě pranostik: „Svatý Vavřinec – nebeský ohnivec.“ Nebo také: „Svatý Vavřinec ohnivých slz napláče.“
Večerní západní obzor bude stále ozdobena třpytícím se klenotem planety Venuše. Ta bude na začátku měsíce zapadat okolo 22., koncem měsíce okolo 21. hodiny.
O hodinu později se k obzoru bude ke svému západu přibližovat další jasná planeta – Jupiter, který bude zapadat asi o hodinu později než Venuše. Nad severozápadem uvidíme Velký vůz (Ursa Major), ve střední výšce nad západním obzorem uvidíme souhvězdí Pastevce (Bootes) s jasnou oranžovou hvězdou Arcturus (alfa). Je od nás vzdálen 36 světelných let a řadí se do kategorie rudých obrů s povrchovou teplotou 4 300 K. Jeho průměr je asi 50krát větší než sluneční, avšak hmotnost má srovnatelnou se Sluncem. Je to hvězda, která dospěla do stádia, kdy již nezískává energii slučováním jader vodíku na jádra hélia, ale jádra těžších prvků slučuje na ještě těžší, například jádra hélia sloučí na jádro uhlíku. Zářivý výkon Arctura je více než dvěstěkrát větší slunečního. Zdá se vám naše sluníčko nějak nepatrné? Nebojte, až dospěje do té staroby, ve které se aktuálně nachází Arcturus, bude mít průměr asi dvakrát větší a zářivý výkon čtyřikrát větší současného Arctura. V té době bude Arcturus už vyhaslou hvězdou ve formě bílého trpaslíka.
V sousedství Pastýře nad jihozápadem uvidíme dvě další souhvězdí: Severní korunu (Corona Borealis) a Herkula.
Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:
Pohled nad západní obzor ve 22.00 SELČ 15. 8.
Další dvě planety v těch chvílích najdeme nad jižním obzorem: bílý Saturn a červený Mars. Saturn se pohybuje v souhvězdí Střelce (Sagittarius), Mars na jeho hranicích s Kozorohem (Capricornus). Podívejme se také na Hadonoše s Hadem (Ophiuchus, Serpens Caput a Serpens Cauda), kde se nachází poměrně velký počet kulových hvězdokup, některé jsou dostupné i malým dalekohledům.
Vysoko nad jižním až jihovýchodním obzorem uvidíme souhvězdí Lyry, Labutě (Cygnus) a Orla (Aquila), která se v našich zeměpisných šířkách považují za typická letní souhvězdí. Pravdou však zůstává, že Labuť je již u pomyslné hranice, kde na obloze končí léto a začíná podzim.
Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.
Pohled nad jižní obzor ve 22.20 SELČ 15. 8.
Tuto skutečnost nám potvrdí pohled nad východní obzor, kde uvidíme téměř čtverec z hvězd tvořící Pegasovo tělo. Na Pegase navazuje souhvězdí Andromedy nad kterým se vznáší pětice hvězd poskládaných do W, souhvězdí Cassiopei. Cassiopeia je výrazné souhvězdí a bude dobrým vodítkem pro naše další pozorování.
Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.
Pohled nad východní obzor ve 22.00 SELČ 15. 8.
Nad ránem bude Cassiopeia téměř v nadhlavníku a Andromeda s Pegasem vysoko nad jihem. U východního obzoru během noci vyšla souhvězdí Býka (Taurus), Vozky (Auriga) či Persea. Nízko u obzoru zahlédneme právě vyšlého Oriona a souhvězdí Blíženců (Gemini).
Pohled na ranní oblohu upřesňuje mapka.
Pohled nad východní obzor 15. 8. v 4h 00m
Měsíc bude v poslední čtvrti 4. 8., v novu 11. 8., do první čtvrtě se dostane 18. 8., do úplňku 26. 8.
Aktivita Perseid vyvrcholí v noci z 12. na 13. srpna kolem druhé hodiny ranní. Očekáváme, že bychom mohli zahlédnout až 110 meteorů za hodinu. Zároveň se však očekává, jak dopadne předpověď Petera Jenniskense, podle které by Země měla 12. srpna ve 22 hodin SELČ procházet zahuštěnější částí roje, jehož částice se dostaly do pasti orbitální rezonance. Není však úplně zřejmé, o kolik se zvýší hodinová frekvence meteorů. Pokud se budeme dívat a počasí nám bude přát, máme velkou šanci vidět celkem dost slz svatého Vavřince. Navíc i Měsíc je v příznivé fázi a nebude rušit svým svitem. A kam se dívat? Nechci napsat „po celé obloze“, i když i to je pravda. Ale největší počet meteorů máme možnost spatřit zhruba ve vzdálenosti asi 30° od radiantu – místa odkud zdánlivě meteory vyletují.
Snímek je totožný s úvodním, jen jsou doplněné spojnice souhvězdí. Souhvězdí Cassiopei se může stát dobrým vodítkem při orientaci, kam se dívat na Perseidy. Pochopitelně, že musíme vnímat velkou část oblohy najednou, ale přesto častěji je můžeme zahlédnout oněch asi 30°od radiantu, ovšem na jakoukoli stranu od něj. Pro nás by to znamenalo obhlédnout nejen Cassiopeu, Kefea, Andromedu ale i Persea (jižní část) či Vozku (Auriga). Nemůžeme vynechat ani Labuť či Pegase, Draka… Pokud budete mít po ruce malý dalekohled, podívejte se na dvojici otevřených hvězdokup há a chí.
Teplická hvězdárna je z důvodu rekonstrukce uzavřena.
Můžete však navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli v 19,00. Každou neděli ve 14,00 můžete k nám přijít se svými dětmi či vnoučaty na astronomickou pohádku , která nás doprovodí až mezi hvězdy.
Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude pro veřejnost otevřena každou sobotu a neděli.
Co by vás mohlo zajímat:
Sonda Rosetta sice už skončila svou misi, leč výsledky měření se stále zpracovávají.
Úvodní citace: Zdeněk Vašků: Velký pranostikon, Academia 1998.
Mapky: Program Cartes du Ciel.
S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.