Astrosloupek na říjen 2017
Říjen doznívá babím létem, ale na přelomu druhé a třetí dekády se dostavuje výrazné ochlazení lidově nazývané šimonská chladna. Ta přinášejí nejen první sníh, ale i čerstvý až bouřlivý vítr, popřípadě ničivé vichřice: „Roku 1135 dne 28. října se strhla v hodinu nešporní (hodinu před západem slunce) téměř po celém světě velmi krutá smršť, která až do noci mnohé kostely dřevěné i kamenné i jiná stavení pobořila, ploty, stodoly, stohy, že ani snop na snopu nezůstal, rozmetala a stromoví v lesích z kořene vyvracela.“
Končí platnost letního času. Stane se tak v neděli 29. října, kdy se hodiny ve 3 hodiny LSEČ ráno přesunou o hodinu zpět na 2 hodiny SEČ.
Západní obzor na počátku noci nese s sebou planetu Saturn, která však záhy zapadá. Poněkud výše se nachází souhvězdí Herkula a v něm jedna z nejznámějších kulových hvězdokup. Pod ním zahlédneme Hadonoše s Hadem (Ophiuchus, Serpens Cauda, Serpens Caput). Stav nad západním obzorem nám přiblíží následující mapka:
Pohled nad západní obzor ve 20.00 LSEČ 15. 10.
Vysoko nad jižním obzorem zahlédneme trojici jasných hvězd ve třech různých souhvězdí (na mapce označených alfou): Deneb v Labuti (Cygnus), Vega v Lyře a Altair v Orlu (Aquila). Spojnice Deneba a Vegy míří na Herkula, spojnice Vegy a Altairu míří na Kozoroha (Capricornus). To je souhvězdí, které symbolizuje mnohé. Snad nejznámější verze je, že je to souhvězdí řeckého boha Pana. S ním je spojena mnohapíšťalová flétna, panova. Ale i bezdůvodný strach, strach panický. Stav nad jižním obzorem upřesňuje mapka níže.
Pohled nad jižní obzor ve 20,00 LSEČ 15. 10.
Východní obzor je obdařen jasnými hvězdami souhvězdí Kassiopeji, Andromedy či Pegase. Za dobrých podmínek se snažme najít i souhvězdí Ryb (Pisces), Vodnáře (Aquarius), popřípadě mějme trpělivost s nalezením Ještěrky (Lacerta). Jsou to souhvězdí tvořená slabšími hvězdami a ne vždy je možné je bezpečně nalézt. Pokud budeme mít po ruce malý (turistický) dalekohled, můžeme se jím zadívat na galaxii v Andromedě či na dvojici hvězdokup há a chí v souhvězdí Persea (NGC 869). Jsou opravdu vedle sebe jako dvě sestry a na hvězdném pozadí Mléčné dráhy, což z nich činí opravdu hvězdné celebrity.
Stav nad tímto obzorem upřesňuje tato mapka.
Pohled nad východní obzor ve 20,00 LSEČ 15. 10.
21. 10. nastane maximum činnosti meteorického roje Orionid. Očekáváme okolo 15 meteorů za hodinu. Roj je způsoben částicemi uvolněnými z komety 1P/Halley. Její dráha, a tím i dráha roje, se sice přibližuje dráze Země, ale vzdálenost mezi nimi je dosti velká. Roj proto postrádá výrazné maximum, zato jeví zajímavou vláknitou stavbu v podobě vedlejší maxim. Jednotlivé podrobnosti ve struktuře roje můžeme zaznamenávat více let, přičemž se rok od roku poněkud opožďují. V roce 1993 ve výrazném vlákně dosáhla frekvence asi 35 meteorů za hodinu a v letech 2005–2008 kolem 22. října přesahovala dokonce 50 meteorů za hodinu. Sprška byla bohatá na jasné meteory a trvala několik dní. Další spršku uvidíme až kolem roku 2040. Ale to neznamená, že by nás nemohly letos něčím překvapit. První orionidy můžeme zahlédnout 2. 10., poslední 7. 11. V období maxima bude Měsíc jen krátce po novu a nebude tak rušit podívanou svým svitem.
Na ranní obloze vládne Venuše coby Jitřenka. Nedaleko zahlédneme i červenavý Mars, který je však méně nápadným. Venuše se na naší obloze přibližuje ke slunci, na své cestě těsně mine Marse. Stane se tak 5. 10., kdy uvidíme obě planety velmi blízko u sebe. Do jejich společnosti se dostane i Měsíc. Seskupení těchto těles budeme moci vidět 17. a 18. 10. ráno.
Pohled na ranní oblohu upřesňuje mapka níže.
Měsíc 5. 10. dosáhne úplňku, v poslední čtvrti bude 12. 10., v novu 19. 10., v první čtvrti 27. 10.
Evropská noc vědců se u nás koná hned na dvou místech. U jezera Milada i na hvězdárně v Mostě na Hněvíně. V pátek 6. 10. nás můžete navštívit a podívat se na dalekohledy i další, především mobilní pozorovací techniku. Blíže se dozvíte v programu pro Miladu i Most.
Teplická hvězdárna je z důvodu rekonstrukce uzavřena.
Můžete však navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli v 19,00. Každou neděli ve 14,00 k nám můžete přijít se svými dětmi či vnoučaty na astronomickou pohádku, která nás doprovodí až mezi hvězdy.
Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude otevřena každou sobotu a neděli. Můžete zažít pozorování unikátním dalekohledem umístěným na, v dnešní době již ojedinělé, paralaktické montáži.
Co by vás dále mohlo zajímat:
Souhvězdí vnímáme podle názvů, jmen. Řada z nich je zvláštních. Co představují, se v kostce můžete dozvědět v tomto odkazu: http://ostrava.astronomy.cz/demoni/temata/baje.htm
Sonda Cassini skončila svou mnohaletou práci u Saturnu. Jeden z posledních snímků je stejně úchvatný, jako ty, které dodávala po celé dlouhé roky: http://www.astro.cz/apod/ap170926.html
Úvodní citace: Zdeněk Vašků – Velký pranostikon, Academia Praha 2002
Mapky: Program Cartes du Ciel.
S přáním jasného říjnového nebe za kolektiv pracovníků SHaP loučí Otta Šándor.