Astrosloupek na říjen 2018
Konečně letní čas končí, myslím tím nikoli letní období, ale čas občanský. Stane se tak v neděli 28. října, kdy posuneme ve 3 hodiny ráno hodiny o hodinu zpět. Tajně doufám, že by to mohl být poslední posuv času a nadále bude po celé roky platit jen a jen čas středoevropský a již nikdy letní.
Počátkem noci vysoko nad západním obzorem uvidíme souhvězdí Labutě (Cygnus), Lyry a blíže obzoru Orla (Aquila). Od Lyrty sestupně k severozápadnímu obzoru najdeme postupně souhvězdí Herkula, Severní Koruny (Corona Borealis) a Pastýře (Bootes). Mezi nimi a obzorem je sevřený Hadonoš s Hadem (Ophiuchus a Serpens).
V souhvězdí Střelce (Sagittarius), nízko nad jihozápadem, se pohybuje planeta Saturn. Jeho viditelnost se bude krátit a koncem listopadu se stane nepozorovatelným.
Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:
Pohled nad západní obzor ve 21.00 SELČ 15. 10.
V těch chvílích nevysoko nad jižním obzorem se v souhvězdí Kozoroha (Capricornus) pohybuje planeta Mars. Je stále nápadně jasná s červeným nádechem. Poměrně vysoko nad jihovýchodem se vznáší souhvězdí okřídleného koně Pegase, na kterého navazuje souhvězdí Andromedy. Mezi Pegasem, Andromedou a obzorem se můžeme pokusit vyhledat méně nápadná souhvězdí Vodnáře (Aquarius), Jižní ryby (Piscic Austrinus) s jasnou hvězdou Fomalhaut, Ryb (Pisces) či Velryby (Cetus). Fomalhaut je zajímavou hvězdou obklopenou protoplanetárním diskem.
Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.
Pohled nad jižní obzor ve 21.00 SELČ 15. 10.
Tuto skupinu podzimních souhvězdí doplní pohled nad východní obzor. Tam vévodí W nebetočného souhvězdí (u nás nezapadající) Kasiopeji. Zopakujeme si souhvězdí Andromedy s dobře viditelnou mlhavou skvrnkou galaxie v Andromedě, pod Andromedou dohledáme souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum) a Skopce (Aries). Tato souhvězdí jsou z východní strany lemována hvězdami souhvězdí Persea. Pokud jsou vynikající pozorovací podmínky a jen malinkaté světelné rušení, můžeme se pokusit bez dalekohledu uvidět galaxii v souhvězdí Trojúhelníku. S hvězdami na obloze, pásem Mléčné dráhy a s galaxií v Andromedě bychom tak bez dalekohledu obsáhli tři největší galaxie tvořící Místní skupinu galaxií.
Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.
Pohled nad východní obzor ve 21.00 SELČ 15. 10.
Nad ránem bude jižní obzor obsahovat typická zimní souhvězdí. Z nich je zcela určitě nejnápadnější souhvězdí Oriona. Pod jeho opaskem je známá Velká mlhovina viditelná bez dalekohledu. Můžeme dohledat souhvězdí Býka (Taurus) a Vozky (Auriga) západně až severně od Oriona, východně souhvězdí Velkého a Malého psa (Canis Major, Minor) a Blíženců (Gemini). Pro méně znalé oblohy, ale zvídavé čtenáře, doporučuji si dobře nastudovat tuto část oblohy, zvláště tu oblast, kde se nachází souhvězdí Eridanu, Býka a Vozky, neboť v prosinci se zde bude pohybovat poměrně jasná kometa 46P/Wirtanen, která by měla být viditelná bez dalekohledu.
Pohled na ranní oblohu upřesňuje mapka.
Pohled nad jižní obzor 15. 10. v 5.00 SELČ.
Měsíc dosáhne poslední čtvrti 2. 10., novu 9. 10., první čtvrtě 16. 10., úplňku 24. 10., podruhé v tomto měsíci dospěje do poslední čtvrtě 31. 10.
6. 10. budeme moci uvidět první meteor nepravidelného roje Drakonid. Činnost roje by měla vyvrcholit v noci z 8. na 9. 10. okolo půlnoci. Předpověď sice udává pouhých 10 meteorů za hodinu, nicméně očekává se, že by mohlo dojít i ke spršce meteorů a tudíž i o pěknou podívanou. Poslední drakonidu bychom měli zaznamenat 10. 10.
Teplická hvězdárna je již po rekonstrukci a je otevřená pro veřejnost.
Můžete také navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli v 19,00. Každou neděli ve 14,00 k nám můžete přijít se svými dětmi či vnoučaty na astronomickou pohádku, která nás doprovodí až mezi hvězdy.
Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude pro veřejnost otevřena každou sobotu a neděli.
Co by vás mohlo zajímat:
O významu, přejmenovávání a putování Fomalhautu: http://www.hvezdarnaplzen.cz/2010/10/20/kralovska-hvezda-fomalhaut/
Některá zažitá tvrzení musíme prostě změnit. Ať se nám to líbí nebo ne: https://www.astro.cz/clanky/vzdaleny-vesmir/galaxie-m31-v-andromede-je-mensi-a-vznikla-srazkou-dvou-hvezdnych-ostrovu.html
Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003
Mapky: Program Cartes du Ciel.
S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.
Popisek k úvodní fotce: Náš nejbližší velký galaktický soused – galaxie v Andromedě – je doprovázen několika trpasličími galaxiemi tzv. satelitními. Naše Mléčná dráha je má také. Ty nejznámější jsou Velké a Malé Magalenovo oblako. Jsou vidět jen z jižní polokoule.