Astrosloupek na listopad 2018
Blíží se konec roku a zanedlouho jej budeme hodnotit - jako kdysi Václav Krolmus, český vlastenecký kněz, sběratel lidové slovesnosti, spisovatel a archeolog žijící v 19. století. Zaznamenal, že „roku 1127 byla v Čechách veliká suchota, kteráž i drahotu způsobila. Byla také veliká proměna na Slunci i na Měsíci.“ Je škoda, že nejsou bližší údaje o těchto proměnách. Dnes už se můžeme jen domnívat, že na Slunci byly spatřeny skvrny, neboť do tohoto období spadala zvýšená sluneční aktivita. Ale částečné zatmění Měsíce, které se odehrálo 20. listopadu, by nebylo tak neobvyklé, aby bylo bráno za velikou proměnu.
Večer nad jihozápadním obzorem ještě můžeme zahlédnout Saturna, Marse uvidíme v první polovině noci. Ještě si vysoko nad západním obzorem můžeme vyhledat typická letní souhvězdí: Lyru, Labuť (Cygnus) či Orla (Aquila). Ale můžeme si vyhledat i malá, leč nápadná souhvězdí jako Delfína či Šípu (Sagitta). Těsně k severnímu obzoru bude přimknut Velký vůz, který je součástí souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major).
Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:
Pohled nad západní obzor ve 20.00 SEČ 15. 11.
Nad jižním obzorem uvidíme Pegase, Andromedu, Vodnáře (Aqaurius) nebo Kozoroha (Capricornus). Na hranicích mezi Vodnářem a Kozorohem se pohybuje stále ještě výrazný Mars. Za dobrých nocí se můžeme pokusit vyhledat rozsáhlé, ale nevýrazné souhvězdí Ryb (Pisces). Lépe se nám budou vyhledávat menší souhvězdí Trojúhelníku nebo Berana (Aries). Souhvězdí Velryby (Cetus) by mohlo naši přehlídku této části oblohy završit. Nachází se zde podivuhodná hvězda označovaná jako omikron Ceti, známá také pod názvem Mira. Je představitelkou proměnných hvězd, které pulsují. Někdy ji můžeme vidět coby jasnou hvězdu, jindy ji spatříme až ve větším dalekohledu. Sice v listopadu nemá nastat maximum jasu, ale mnohdy není pokles tak dramatický, aby nemohla být viděna bez dalekohledu i kolem minima. Více o Miře zde.
Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.
Pohled nad jižní obzor ve 20.00 SEČ 15. 11.
Pohled nad východní obzor nás ubezpečí o tom, že zanedlouho nastane zima. Jsou tam typická zimní souhvězdí v podobě Persea, Vozky (Auriga), Blíženců (Gemini) či Býka (Taurus). Z části již uvidíme i Oriona, který bude za další dvě hodiny vidět celý.
Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.
Pohled nad východní obzor ve 20.00 SEČ 15. 11.
Na ranní obloze nás v druhé polovině měsíce překvapí velmi jasná Venuše pohybující se v souhvězdí Panny (Virgo). Výše nad jihovýchodem bude souhvězdí Lva (Leo).
Pohled na ranní oblohu upřesňuje mapka.
Pohled nad jižní obzor 15. 11. v 5.30 SEČ.
Měsíc bude v novu 7. 11., v první čtvrti 15. 11., v úplňku 23. 11., v poslední čtvrti 30. 11.
Znalost měsíčních fází je dobrá z hlediska pozorovatelského, protože příliš jasný Měsíc může negativně ovlivnit pozorování nebeských úkazů. 12. 11. nastává maximum meteorického roje Severních Taurid, u kterého se předpokládá okolo 8 meteorů za hodinu. Tauridy poskytují poměrně velký počet jasných meteorů. 18. 11. nastává maximum meteorického roje Leonid s očekávanou frekvencí 15 meteorů za hodinu. U Taurid je Měsíc ještě ve vhodné fázi, u Leonid však bude značně rušit a podívaná vůbec nebude taková, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Stále výš a výše se bude nad obzor dostávat kometa 46P/Wirtanen. V průběhu listopadu by se měla zjasňovat až do jasu, že bychom ji mohli spatřit bez dalekohledu. Malý turistický dalekohled by nám ji měl bezpečně ukázat. Jen kdyby Měsíc byl v příhodnější fázi. Kometa se bude dál zjasňovat a v druhé polovině prosince by měla být nejjasnější.
Pohled nad jižní obzor okolo 23.00 SEČ s vyznačenými polohami komety.
Teplická hvězdárna je již po rekonstrukci a je otevřená pro veřejnost.
Můžete také navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli v 19,00. Každou neděli ve 14,00 k nám můžete přijít se svými dětmi či vnoučaty na astronomickou pohádku, která nás doprovodí až mezi hvězdy.
Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude pro veřejnost otevřena každou sobotu a neděli.
Co by vás mohlo zajímat? O podivuhodných hvězdách typu omikron Ceti
Obří dalekohledy a mladý vesmír – to je dobrá kombinace:
Ještě před svým řízeným zánikem pořídila sonda Cassini zajímavá měření. Až překvapující:
Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003
Mapky: Program Cartes du Ciel.
S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.
Popisek k úvodní fotce:
M77 na amatérském snímku. Autor: Adam Block
Asi 50 milionů světelných let vzdálená galaxie nesoucí označení M 77 se nalézá v souhvězdí Velryby. S průměrem 170 000 světelných let a hmotností 1 bilion sluncí značně převyšuje rozměr i hmotnost naší Galaxie. Jádro galaxie obsahuje obří černou díru a je silným radiovým zdrojem označovaným jako Cetus A.