31.10. 2017

Astrosloupek na listopad 2017

Listopad je nejmračnějším měsícem roku a po prosinci i nejmlhavějším. Vyniká i největším počtem vichřic. Bývá i měsícem, kdy poprvé napadne sníh přicházející zimy: „Léta 962 listopadu pak měsíce den třetí napadl veliký sníh na Českú zemi, takže lidé mnozí z příbytkuov svých vyjíti nemohli, zvěř lesní pro hlubokost sněhu žádná z svého místa se hnúti nemohla, dříví lesní i stromoví se lámalo, krovové mnozí i jiná stavení se bořila.“ Ovšem, naši silničáři by si s tím zanedbatelným množstvím sněhu určitě snadno poradili. Horší by bylo, kdyby ho napadlo celých ukrutných pět centimetrů!

Začínající období dlouhých nocí nám v listopadu umožňuje vidět večer nad západním obzorem ještě třetinu letních souhvězdí, druhou třetinu uvidíme nad ránem, zbytek je utopen v záři Slunce na denní obloze. Letní orientační trojúhelník a souhvězdí, která jsou s ním spojena, jsou toho důkazem: Lyra, Labuť (Cygnus), Orel (Aquila). A pochopitelně - i nejkrásnější pruh Mléčné dráhy. Ještě počátkem měsíce můžeme hovořit o jakési viditelnosti planety Saturn, ale ta záhy končí a stává se nepozorovatelnou. Během našeho sledování nám může přelétnout nějaká ta družice. Častokrát se dohadujeme, jaká to asi je. Odpověď na naši zvídavou otázku může dát stránka Heavens-Above, kde si nastavíte svou polohu a můžete zjistit, o jakéže to umělé těleso Země šlo. Tato stránka poskytuje vícero možností, ostatně budete-li mít potřebu, zavítejte na ni sami.

Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:

01

Pohled nad západní obzor ve 21.00 SEČ 15. 11.

Jižní obzor v tu dobu obsazují souhvězdí podzimní oblohy. Jim kraluje Andromeda s Pegasem. Mnohem méně nápadnější jsou Ryby (Pisces), Trojúhelník či Skopec (Aries). Poblíž obzoru můžeme zahlédnout Vodnáře (Aquarius) s Velrybou (Cetus). Připomenme si, že V Andromedě a Trojúhelníku můžeme spatřit dvě galaxie a to bez dalekohledu. Zato dalekohled budeme potřebovat, budeme-li chtít spatřit Neptuna pohybujícího se v souhvězdí Vodnáře (Aquarius) či Urana, který je v souhvězdí Ryb (Pisces).

Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor:

02

Pohled nad jižní obzor ve 21,00 SEČ 15. 11.

U východního obzoru spatříme Oriona či Blížence (Gemini), ale i Býka (Taurus) s pěknou otevřenou hvězdokupou Plejády (Kuřátka, místně Baby – česky, nikoli anglicky). Nad nimi je Perseus. Až tato část oblohy bude výše nad obzorem, vyplatí se nám použít malý dalekohled. Zamiřme ho na Plejády či pod Orionův pás, kde je pěkná mezihvězdná mlhovina.                   

Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka:

03

Pohled nad východní obzor ve 21,00 SEČ 15. 11.

Na ranní obloze nastávají změny. Zatímco planeta Venuše se vrací ke Slunci a zanedlouho bude nepozorovatelná, ze slunečních paprsků se zvolna vynořuje Mars s Jupiterem. 174. 11. se do jejich společnosti dostane úzký srpek Měsíce a vytvoří s nimi pěknou podívanou. A připomeňme si, že uvidíme i část hvězdného nebe zvaným „letní“ zastoupenou třeba Herkulem či Severní korunou (Corona Borealis), ale opětovně Lyrou.

Pohled na ranní oblohu upřesňuje mapka:

04

Pohled nad východní obzor 15. 11. v 6h 30m SEČ.

Nepravidelný meteorický roj Leonidy bude letos vrcholit 16. 11. ve večerních hodinách, což pro nás není dobrá zpráva, neboť radiant roje (místo, odkud zdánlivě meteory vyletují) bude pod obzorem. Přesto nad ránem 17. 11., kdy bude radiant vysoko nad obzorem, bychom mohli ještě několik leonid zahlédnout.

Pro menší dalekohledy, ale nikoli úplně malé, je nyní dostupná kometa C/2017 O1 (Asassn). Protože se pohybuje v blízkosti severního nebeského pólu, dá se říci „nedaleko Polárky“, bude pozorovatelná po celou noc. Pohybuje se souhvězdím Žirafy (Camelopardalis) k severu a koncem měsíce bude opravdu velmi blízko Polárky. Pohyb komety mezi hvězdami přibližuje s větším odstupem tato mapka:

 

05

 

Bližší pohled na pohyb komety nám zprostředkuje tato mapka:

06

Měsíc bude 4. 11. v úplňku. Do poslední čtvrtě dospěje 10. 11., do novu 18. 11., do první čtvrtě 26. 11.

Teplická hvězdárna je z důvodu rekonstrukce uzavřena.

Můžete však navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli v 19,00. Každou neděli ve 14,00 můžete k nám přijít se svými dětmi či vnoučaty na astronomickou pohádku, která nás doprovodí až mezi hvězdy.

Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude otevřena každou sobotu a neděli. Můžete zažít pozorování unikátním dalekohledem umístěného na v dnešní době již ojedinělé paralaktické montáži.

 

 

Co by vás dále mohlo zajímat:

V souhvězdí Velryby (Cetus) je velmi zajímavá hvězda se jménem Mira. Více o této proměnné dvojhvězdě se dočtete zde.

Místní skupina galaxií je jen malou součástí rozsáhlejší formace struktury vesmíru. Otázkou je, jak vysvětlit nejen tuto strukturu, ale i celkové rozložení pozorovatelné hmoty ve vesmíru.

Úvodní citace: Zdeněk Vašků – Velký pranostikon, Academia Praha 2002

Mapky: Program Cartes du Ciel.

 

 

S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.