Astrosloupek pro listopad 2016
Listopad je nejzamračenějším měsícem, po prosinci nejmlhavějším a je také měsícem s nejvyšší četností vichřic.
Situaci upřesňuje mapka:
Pohled nad jižní obzor v 18 hodin SEČ. Venuše se bude chystat k západu nad jihozápadním obzorem, Mats bude nízko nad JJZ obzorem. Dobrá pozorovatelnost obou planet pomocí dalekohledu bude díky neklidu ovzduší dosti problematická.
Pohled nad východní obzor v 6 hodin SEČ. Vysoko nad východním obzorem spatříme Velký vůz. Velmi jasný Jupiter bude nevysoko nad jihovýchodem.
Měsíc 7. 11. dosáhne první čtvrtě. 14. 11. nastane úplněk, 15. 11. večer se těsně přiblíží k Aldebaranu (nejjasnější hvězda souhvězdí Býka), leč stane se tak ještě před východem Měsíce, po jeho vyjití budeme moci pozorovat již jen vzdalování Měsíce, 21. 11. projde poslední čtvrtí a 29. 11. dospěje do novu.
17. 11. bývá maximum meteorického roje Leonid. Tento roj je známý především sprškami meteorů, které nastaly v letech 1999, 2001 a 2002 (hodinová frekvence okolo 2800 meteorů). Avšak ostatní roky bývají obyčejně chudé, letos se počítá s asi 15 meteory za hodinu. Modelace ukazují, že ani další roky nebudou vydatné a nejbližší spršky meteorů bychom mohli očekávat až ve 30. letech. Přesto bychom se mohli na Leonidy podívat, byť jen kvůli tomu, zda modely mají pravdu a tudíž jsou dobré. Dívejme se však ne večer, ale nad ránem. Žel, naše pozorování bude značně rušit Měsíc krátce po úplňku.
Pro ty, co vlastní třeba jen malý dalekohled (turistický) a chtěli by si vyzkoušet své dovednosti hledání na obloze, je určena následující mapka. Planeta Uran je za ideálních podmínek svou jasností na hraně viditelnosti pouhým okem. Protože ideální podmínky v našem okolí sotva najdeme, můžeme si pomoci malým dalekohledem. Planeta se pohybuje v souhvězdí Ryb a ke spatření je většinu noci kromě rána. Detaily na planetě nám neukáže ani velký dalekohled natož malý, ale kdo se může pochlubit, že si našel téměř bez dalekohledu neviditelnou planetu?
Teplickou hvězdárnu můžete v listopadu navštívit každý čtvrtek, pátek či sobotu od 13,00 do 14,30 a podívat se, co se děje na Slunci, k Zemi nejbližší hvězdě, večer od 18,00 a 19,00 na podívání se nejen na planety, ale i na hvězdokupy, mlhoviny či galaxie. Pozorování je doprovázeno odborným výkladem.
Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude otevřena každou neděli od 13.00 do 21.00 hod. s přestávkou mezi 17. a 17,30 hod. Hvězdárna je vybavena historickým dalekohledem na historické paralaktické montáži vyrobených v Drážďanech firmou Gustava Haydeho. Věk však těmto přístrojům nic neubral. Mnohem závažnější je „moderní“ stav večer, kdy se hrad nasvětluje. Světla reflektorů značně omezují pozorování celé řady objektů vytvořením světelného závoje na obloze.
Panorama z hradby hradu pořízené na počátku soumraku. Reflektory zdatně nasvětlují hrad, bohužel i věž hvězdárny.
Mějme vždy na paměti, že sebevětší dalekohled je nám k ničemu, je-li zataženo. Také úplňkový Měsíc a zákal v ovzduší negativně ovlivňují možnosti pozorování.
Také můžete navštívit teplické planetárium , které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli v 19,00. Každou neděli ve 14,00 můžete k nám přijít se svými dětmi či vnoučaty na astronomickou pohádku, která nás doprovodí až mezi hvězdy.
Café Nobel se tradičně koná na teplické hvězdárně. Nejbližší proběhne 15. 11. 2016. RNDr. Markéta Marečková v přednášce „Expedice Brambora“ nás seznámí s jednou z nejdůležitějších plodin světa.
Co by vás mohlo zajímat:
Voda a živiny z hornin jsou z našeho pohledu neodlučitelné od možnosti života. Aspoň na mikrobiální úrovni se uvažuje Marsu někde pod chladným povrchem Marsu, avšak kosmické sondy rozšiřují možné kandidáty o další tělesa sluneční soustavy:
Podpovrchový oceán i na Saturnově měsíci Dione
Mise sondy Rosetta je sice již ukončena, avšak výsledky měření se budou ještě léta vyhodnocovat. Unikátní evropský kosmický výzkumník prožil neobyčejné měsíce a lidé v řídícím středisku napínavé chvíle spojené s pátráním po ztraceném výsadkovém modulu:
Mapky:
Program Cartes du Ciel
Otta Šándor, SHaP Teplice