Astrosloupek na leden 2018
Počíná další rok a mnozí se ptáme, jaký bude nejen z hlediska lidských osudů, ale i meteorologicky. Bude jako rok 1013?: „Vyskytly se případy velikého sucha, kdy se v těchto letech uvádí s některými zvláštními úkazy, které bylo možno pozorovat na Slunci a Měsíci.“ O rok později nebylo lépe: „V celé České zemi suchota byla, neb od Velikonocí (25. IV.) až do sv. Jana stětí (29. VIII.) déšť nepršel, takže obilí velmi ztenčeno, trávy uschly, dobytek pomřel, potokové a studnice přeschli, v jezerách a rybnících vody se smradily, ryby mřely a země se horkem na mnoha místech zapalovala.“ Zvláštní úkazy na Slunci by se daly spojit s maximem sluneční činnosti a výskytem velkých skupin skvrn, ale úkazy na Měsíci? Škoda, že chybí v záznamu bližší popis.
Pokud začneme naši obhlídku hvězdné oblohy zavčasu a od západu, zastihneme nad západním obzorem ještě podzimní souhvězdí Andromedy, Trojúhelníku (Triangulum) či Ryb (Pisces) ještě dostatečně vysoko, abychom je mohli dobře vidět. A hlavně, abychom se mohli přesvědčit, že galaxie v Andromedě je opravdu vidět bez dalekohledu. Za vynikajících podmínek bychom mohli uvidět i galaxii v Trojúhelníku (Triangulum). S nedalekou Mléčnou dráhou bychom tak obhlédli tři největší galaxie tvořící základ Místní skupiny galaxií čítající přes třicet členů. Ale jen tyto tři jsou největší v této skupině a tudíž dominantní. Jedničkou ve velikosti a hmotnosti je galaxie v Andromedě. Ale i ta zaostává za opravdu velkými a těžkými galaxiemi. V souhvězdí Ryb (Pisces) se pohybuje planeta Uran s jasností na hranici viditelnosti bez dalekohledu.
Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:
Pohled nad západní obzor ve 21.00 SEČ 15. 1.
V tu chvíli nad jižním obzorem kulminuje souhvězdí Býka (Taurus). Pokud si je někdo nejistý s lokalizací souhvězdí, zcela určitě mu pomůže souhvězdí Oriona. Sedmice jasných hvězd, kterými je tvořen, je nejen k nepřehlédnutí, ale jsou svým uspořádáním i nezaměnitelné. Trojice hvězd tvořící střed souhvězdí se nazývá Orionovým opaskem. Právě jeho opasek nás protažením západním směrem dovede spolehlivě k Býkovi. Na jeho území pak můžeme obdivovat maličkaté seskupení hvězd nazývaných Plejády nebo mnohem větší otevřenou hvězdokupu Hyády, která zároveň tvoří hlavu Býka. Opasek protažený východním směrem nám ukáže cestu k Síriovi, nejjasnější hvězdě noční oblohy. Září v souhvězdí Velkého psa (Canis Major) a na naší mapce je v souhvězdí označen řeckým písmenem alfa. Pod opaskem zahlédneme mlhavý obláček, mezihvězdnou prachoplynnou mlhovinu, ve které probíhá hvězdotvorba.
Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor:
Pohled nad jižní obzor ve 21,00 SEČ 15. 1.
Nad východním obzorem právě vyšlo souhvězdí Lva (Leo). Nejjasnější jeho hvězda, Regulus, je na naší mapce označena řeckou alfou. S postupující nocí bude stoupat výše a bude lépe viditelné. Nevysoko nad severovýchodem najdeme Velký vůz, jenž je součástí souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major). Zadní kola vozu protažená nad vůz míří k Polárce (mimo mapku), přední kola protažená pod vůz míří k Regulu. Takto Lva snadno vyhledáme.
Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka:
Pohled nad východní obzor ve 21,00 SEČ 15. 1.
Ranní oblohu ozdobí planety Mars a Jupiter. Obě se pohybují v souhvězdí Vah (Libra). Počátkem měsíce, poněkud s povzdálí a nakrátko, k nim přibude Merkur. Od 11. 1. do 15. 1. se k nim přidá zužující se srpek Měsíce. Vysoko nad obzorem se bude vznášet souhvězdí Herkula, poněkud níže Lyra a u severovýchodu Labuť (Cygnus). Poblíž jihovýchodního obzoru zahlédneme Antara, výrazně červenou hvězdu v souhvězdí Štíra.
Pohled na ranní oblohu upřesňuje mapka:
Pohled nad východní obzor 15. 1. v 6h 30m SEČ.
2. 1. Měsíc bude v úplňku, poslední čtvrtě dosáhne 8. 1., novu 17. 1., první čtvrtě 24. 1., do druhého úplňku v tomto měsíci dospěje 31. 1. Tento úplněk bude zároveň spojen s úplným zatměním Měsíce, žel od nás téměř nepozorovatelné. V době, kdy bude vycházet, zároveň bude končit poslední fáze zatmění – výstup ze zemského polostínu.
3. 1. večer vyvrcholí činnost meteorického roje Kvadrantid s plánovanými 110 meteory za hodinu. Žel, Měsíc bude značně rušit svým svitem, bude jen den po úplňku. Další negativní záležitostí je i to, že radiant roje bude nízko u obzoru. Přesto můžeme očekávat, že uvidíme několik jasných a dlouhých meteorů.
Teplická hvězdárna je z důvodu rekonstrukce uzavřena.
Můžete však navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli v 19,00. Každou neděli ve 14,00 můžete k nám přijít se svými dětmi či vnoučaty na astronomickou pohádku, která nás doprovodí až mezi hvězdy.
Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude pro veřejnost otevřena každou lednovou sobotu a neděli.
Co by vás mohlo zajímat:
Polární záře jsou nádhernou podívanou. Vyskytují se nejen na Zemi, ale i na jiných planetách. Zatímco u Země je vznik polárních září celkem jasnou záležitostí, jinde mohou být spojené s procesy, které je zapotřebí blíže objasnit. Přečtěte si o nich na astro.cz.
Kulové hvězdokupy existují, to nelze popřít. Ale jak vznikly, to je stále ještě hádankou. Snad více napoví další výzkum a především teoretické práce či všímání si nepatrností, které obsahují. Článek o nich naleznete zde.
Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003.
Mapky: Program Cartes du Ciel.
S přáním jasného nebe a do nového roku jen to nejlepší přeje za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.