Astrosloupek na leden 2017
Přestože je klimaticky leden pro nás vyvrcholením zimy, je Země Slunci nejblíže: 147,1 milionů kilometrů. Na onen nehmatatelný bod na své dráze se Země dostane 4. 1. v 15h 17m SEČ. V tomto okamžiku se bude pohybovat nejrychleji (30,3 km/sec). Pro skalní příznivce a pozorovatele zbytečných extrémů připomínám, že podobně jako superúplněk u Měsíce, nastane v tento okamžik superslunce. Minutu před tím a minutu poté bude sluníčko už trochu, a hlavně nepozorovatelně, menší.
Počátkem ledna je v činnosti meteorický roj Quadrantidy, který vyvrcholí v noci ze 3. na 4. 1. Hodinová frekvence se rok od roku různí, průměr se udává 120, ale může být zrovna tak 60 jako 200 meteorů za hodinu. Nejlépe bude je sledovat od půlnoci k ránu. Měsíc nebude nad obzorem a z tohoto hlediska jsou pozorovací podmínky dobré.
Další meteorický roj, Auridy, by měl vyvrcholit 13. 1. Ve Hvězdářské ročence je uvedeno, že: „Aktivita roje má poměrně krátké trvání, někdy jen jediný den. Poloha maxima se však rok od roku mění, rozdíly od udaného data mohou být i 2 až 4 dny. Také aktivita roje prochází velkými výkyvy.“ Navíc maximum připadá do dnů úplňkového Měsíce a tím se pozorovací podmínky stávají špatnými.
Na večerní obloze bude stále Venuše coby Večernice. Bude zapadat až před 21. hodinou. Severovýchodně ji doprovází červený Mars nápadný spíše svou barvou než jasností. Obě planety nebudou příliš vysoko nad obzorem, proto jejich pozorování pomocí dalekohledů bude zhoršené. Venuši obklopuje neprůhledná vrstva oblačnosti, takže kromě fáze podobné měsíční není na ní co dalšího k vidění. Mars je již celkem daleko od Země (1,74 AU) a proto jeho kotouček má malý rozměr, mnoho detailů je příliš drobných na to, abychom je spatřili. Společnost planet doplňuje kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, která již slábne. Její blízkost u obzoru prakticky znemožňuje její dobré pozorování. I když nabídka těles sluneční soustavy se zdá být bohatá, jejich podrobnější pozorování dalekohledem je značně problematické.
Situaci nad obzorem upřesňuje mapka:
Pohled nad jihozápadní obzor v 18. hodin SEČ 15. 1. 2017.
Pokud jsem vás tímto zklamal, nedejte se odradit. Na lednové obloze je mnoho jiných objektů, které stojí za pozorování. Zima vrcholí nejen klimaticky, ale i na obloze. Nejnápadnějším je sedmice hvězd obrazce souhvězdí Oriona. Trojice hvězd tvořící jeho opasek směřuje západním směrem na souhvězdí Býka s jasnou oranžovou hvězdou Aldebaran a překrásnou otevřenou hvězdokupou Plejády. V souhvězdí Býka se také nachází i pro menší dalekohledy snadno dostupná Krabí mlhovina, zbytek po výbuchu supernovy. Je to jedna z mála mlhovin tohoto typu, jejíž vznik byl pozorován. Orionův opasek protažený východním směrem nás dovede k nejjasnější hvězdě noční oblohy, k Síriu ve Velkém psovi. Samotný Orion leží v místech oblohy, kde je značné množství mezihvězdných mlhovin, ze kterých vznikají nové hvězdy a kolem nich planetární soustavy. Nejjasnější části mlhoviny můžeme vidět i bez dalekohledu pod jeho opaskem coby mlhavou skvrnku.
Stav upřesňuje mapka:
Pohled nad jižní obzor ve 22 hodin SEČ 15. 1. 2017. Na mapce je zakroužkovaná hvězda epsilon Eridani. Je to třetí nejbližší bez dalekohledu viditelná hvězda vzdálená 10,5 světelného roku. Je Slunci podobná a byly u ní detekovány planety. Na rozdíl od sci-fi příběhů tu život prozatím nehledejme. Stáří se odhaduje na 0,5 miliardy let (my 4,63 mld. let) a spíše můžeme očekávat, že tělesa jsou ještě ve velmi „surovém“ stavu.
Ve druhé polovině noci (okolo 1. hodiny) bude vycházet Jupiter pohybující se v souhvězdí Panny nedaleko její nejjasnější hvězdy Spicy. Planety Merkur a Saturn jsou nepozorovatelné, Neptuna spatříme krátce na večerní obloze pouze dalekohledem a dalekohledem uvidíme i Urana v první polovině noci.
Měsíc dosáhne 5. 1. první čtvrtě, 12. 1. nastane úplněk, 19. 1. poslední čtvrt a 28. 1. dospěje do novu.
Teplickou hvězdárnu můžete v září navštívit každý čtvrtek, pátek či sobotu a podívat se, co se děje na Slunci, večer na podívání se nejen na planety, ale i na hvězdokupy, mlhoviny či galaxie. Pozorování je doprovázeno odborným výkladem.
Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude otevřena každou neděli. Můžete zažít pozorování unikátním dalekohledem umístěného na v dnešní době již ojedinělé paralaktické montáži.
Také můžete navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli v 19,00. Každou neděli ve 14,00 můžete k nám přijít se svými dětmi či vnoučaty na astronomickou pohádku, která nás doprovodí až mezi hvězdy.
Café Nobel se tradičně koná na teplické hvězdárně, a to ve čtvrtek 19. ledna od 18.00. Naším hostem bude Mgr. Petr Pravec, Dr., který bude hovořit o Asteroidech a jejich satelitech.
Co by vás mohlo zajímat:
Poněkud stranou zájmu médií je zmínka o další evropské sondě, která se dostala k Marsu. Můžeme očekávat nové pohledy na Rudou planetu? Více v článku Nová evropská sonda u Marsu otevřea oči.
A také rozložení temné hmoty ve vesmíru je stále žhavým tématem.
Mapky:
Program Cartes du Ciel
Otta Šándor, SHaP Teplice