Astrosloupek na květen 2017
V květnu očekáváme již teplé počasí, ale také ledové muže. Teplo bývá především koncem měsíce, zatímco prostředek května může přinášet výrazná ochlazení. O jak velká může jít, hovoří záznamy v kronikách, jako například obecní kronika ze Studené: „Léta Páně 1662 od 16. may po dvě noci byly veliké mrazy. Pán Bůh všemohoucí dopustil na nás metlu velikou, takže živé květy pomrzly. Pak sněhy padly, že se pod nimi stromoví lámalo a na Poličsku spadlo sněhu po kolena.“ Květen roku 1885 byl taktéž sněhem obdařeným: „(15. 5.) K půlnoci proměnil se liják v hroznou vánici sněhovou… Na silnici svitavské vyrostly do rána závěje sněhové do výše 1,5 až 2,0 m…“
Večerní procházku oblohou bychom měli zahájit pohledem nad západní obzor a vyhledat červený Mars. Jeho viditelnost končí, přesouvá se na denní oblohu. Pohybuje se v souhvězdí Býka. Většina zimních souhvězdí již nebude vidět, i nápadný Orion bude z větší části pod obzorem a s postupujícím večerem bude zapadat. Jakousi viditelnost si ještě chvíli udrží Malý pes (Canis Minor), Blíženci (Gemini) a Vozka (Auriga). Spíš je to ohlédnutí za uplynulou zimou, než vážnější pokus k nějakému pozorování.
Pohled nad západní obzor ve 21.30 LSEČ 16. 5.
V tutéž chvíli nad jižním obzorem vrcholí souhvězdí jarní. Pokud si ještě pamatujeme z dubna, jak využít Velkého vozu a jeho oje k cestě po jarních souhvězdích, využijme této znalosti. Pakliže ne, podívejte se na tuto mapku. V souhvězdí Panny (Virgo) se pohybuje planeta Jupiter. Podíváme-li se na něj už menším dalekohledem, můžeme spatřit v jeho blízkosti hvězdy Medicejské. Tak původně nazval právem objevitele Galileo Galilei čtyři největší měsíce této planety. Dnes nesou názvy Io, Europa, Callisto a Ganymedes.
K jižnímu obzoru je přimknuté nejdelší souhvězdí: Hydra se v tuto chvíli táhne od jihozápadního až k jihovýchodnímu obzoru. Na zádech nese souhvězdí Havrana a Poháru, u krku je souhvězdí Sextantu. Stav upřesňuje mapka:
Pohled nad jižní obzor ve 21,30 LSEČ 16. 5.
Před půlnocí vyjde nad jihovýchodem Saturn a s ním i část letní oblohy, na které se pohybuje. Nad východem budou i nejvýraznější souhvězdí léta: Labuť (Cygnus), Lyra a Orel (Aquila) s jasnými hvězdami Deneb (v Labuti), Vega (Lyra) a Altair (Orel). Spojnice Denebu a Vegy jednonásobně protažená za Vegu nás dovede do centra souhvězdí Herkula. V něm za dobrých podmínek můžeme spatřit mlhavou „hvězdu“ – kulovou hvězdokupu – a to bez dalekohledu. Mapka upřesňuje stav:
Pohled nad východní obzor ve 23,30 LSEČ 16. 5. 2017.
V Herkulovi se chvíli zdržíme. Ale musíme mít aspoň malý, třeba turistický, dalekohled. Po jeho východním okraji se pohybuje kometa 41 P/Tuttle-Giacobini-Kresak mající jasnost těsně pod hranicí viditelnosti bez dalekohledu. V průběhu měsíce bude jasnost komety klesat a ke konci bude již mimo možnosti malých dalekohledů. Kde ji máme hledat v průběhu května naznačuje mapka.
5. 5. nad ránem bude mít maximum činnosti meteorický roj eta Akvarid s hodinovou četností okolo 50 meteorů. Měsíc bude pod obzorem a podívanou nebude rušit.
Měsíc bude v první čtvrti 3. 5., v úplňku 10. 5., v poslední čtvrti 19. 5. a v novu 25. 5. Měsíční fáze ovlivňují kvalitu pozorování. Proto pokud chcete mít méně rušený pohled na noční objekty, zvolte noci, kdy je Měsíc v malé fázi (do první čtvrti) nebo vůbec není na obloze.
Teplická hvězdárna bude v květnu již pro veřejnost uzavřena z důvodu rekonstrukce.
Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude otevřena každou sobotu a neděli. Můžete zažít pozorování unikátním dalekohledem umístěného na, v dnešní době již ojedinělé, paralaktické montáži.
Také můžete navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli v 19,00. Každou neděli ve 14,00 k nám můžete přijít se svými dětmi či vnoučaty na astronomickou pohádku, která nás doprovodí až mezi hvězdy.
Co by vás mohlo zajímat:
O tom, jaké podmínky mají panovat na obyvatelné planetě se vedou diskuze. O jedné takové se píše v tomto článku: http://www.astro.cz/clanky/ostatni/je-nevyhnutne-aby-obyvatelna-planeta-mala-pevninu.html?utm_source=news&utm_medium=rss&utm_campaign=clanky
O meteorickém roji eta Akvarid trochu více: https://sk.wikipedia.org/wiki/Eta_Aquaridy
Ze souhvězdí Vodnáře vyletuje v průběhu roku povícero meteorických rojů. O některých více zde: https://sk.wikipedia.org/wiki/Akvaridy
Úvodní citace: Zdeněk Vašků – Velký pranostikon, Academia Praha 2002
Mapky: Program Cartes du Ciel.
Krásný květen přeje Otta Šándor, SHaP Teplice