Astrosloupek na květen 2018

V květnu přicházívají ledoví muži. V teplejších klimatických období se vyskytují s četností 20 – 30%, v chladnějších mívají četnost výskytu 50 – 60%. Jejich intentenzita bývá různá, snad letošní, pokud přijdou, nedopadnou jako kdysi: „Roku 1773 bylo velmi brzo teplo a všecko brzy vyrostlo. 16. května bylo obilí všude v plném květu, réva již vyhnala, měla plno hroznů, tu padlo jmenovitého dne tak silná jinovať, že všecko obilí se spálilo a sežloutlo jako zralá sláma, i bylo sežato a selo se druhé.“ A nezapomínejme, že kuchařkou ledových mužů bývá Žofie, která je následuje.

Během večerního soumraku zvedněme náš pohled k obloze. Tam uvidíme sedmici hvězd Velkého vozu, který je součástí souhvězdí Velké Medvědice (Ursa Major). Poté si vyhledejme Polárku, nejjasnější hvězdu Malého vozu (Ursa Minor, Malý Medvěd) označenou na naší mapce v souhvězdí písmenem alfa. Chybu neuděláme, když vyhledáme souhvězdí Draka, a pokud máme po ruce nějaký dalekohled, zkusíme najít pěknou planetární mlhovinu Kočičí oko (NGC 6543) nebo asterismus „Malá Kasiopeja“ (Kemble 2). Ale tato pozorování si nechme na hodiny pozdější, až bude mnohem větší tma.

Situaci v nadhlavníku přibližuje mapka: 

Pohled do nadhlavníku ve 22.00 SELČ 15. 5.

 

Kde hledat Malou Kasijopeu a Kočičí oko přibližuje mapka: 

Přesuňme svou pozornost k západnímu obzoru, kde na pozadí zimních souhvězdí září Venuše. Ze souhvězdí spatříme spíše jen ty nejjasnější hvězdy: Procyona v Malém psu (Canis Minor), Castora a Polluxe v Blížencích (Gemini) či Capellu ve Vozkovi (Auriga).

Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka: 

Pohled nad západní obzor ve 22.00 SELČ 15. 5.

U jižního obzoru si můžeme vyhledat nejdelší souhvězdí oblohy – Hydru. Její hlavu najdeme nad jihozápadem, odtud přes jih se dostaneme k jihojihovýchodu, kde najdeme poslední hvězdu jejího těla. Zády nese souhvězdí Poháru (Crater) a Havrana (Corvus). Nad jihovýchodem uvidíme souhvězdí Vah (Libra) a v něm jasně zářícího Jupitera. Výše nad jihem je souhvězdí Panny (Virgo) a Lva (Leo).

Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.

Pohled nad jižní obzor ve 22.00 SELČ 15. 5.

Vysoko nad východním obzorem uvidíme půloblouček hvězd Severní koruny (Corona Borealis). Tuto vzácnou čelenku do vlasů hlídá ze západu postava Pastevce (Bootes), z východní strany Herkules. Mezi nimi a obzorem leží souhvězdí Hada a Hadonoše (Serpens a Ophiuchus). Nad severovýchodem uvidíme Souhvězdí Lyry s jasnou hvězdou Vegou a Labutě (Cygnus) s podobně jasným Denebem.

Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.

Pohled nad východní obzor ve 22.00 SELČ 15. 5.

Nad ránem zastihneme tato souhvězdí vysoko nad jižním obzorem a s nimi i ty části oblohy, které byly zvečera schované pod obzorem a s nimi i planety Saturn pohybující se v souhvězdí Střelce (Saggitarius) a Mars nacházející se v souhvězdí Kozoroha (Capricornus).

Pohled na ranní oblohu upřesňuje mapka.

Pohled nad jižní obzor 15. 5. v 4h 00m

Měsíc dospěje do poslední čtvrtě 8. 5., v novu bude 15. 5., v první čtvrti 22. 5., v úplňku 29. 5. Od 1. do 6. 5. a koncem měsíce se bude pohybovat kolem jasného Antara, Jupitera, Saturna a Marse. Bude s nimi postupně vytvářet na ranní obloze seskupení jasných a nápadných nebeských těles.

6. 5. vyvrcholí činnost meteorického roje éta Akvarid, který by měl mít frekvenci okolo 50 meteorů za hodinu. To znamená, že viditelnost roje by měla být lepší nad ránem, avšak v tu dobu bude na obloze značně rušit Měsíc. Z tohoto pohledu je viditelnost meteorů značně omezena.

Teplická hvězdárna je z důvodu rekonstrukce uzavřena.

Můžete však navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli v 19,00. Každou neděli ve 14,00 můžete k nám můžete přijít se svými dětmi či vnoučaty na astronomickou pohádku, která nás doprovodí až mezi hvězdy.

Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude pro veřejnost otevřena každou květnovou sobotu a neděli.

 

Co by vás mohlo zajímat:

Více o souhvězdí Draka a objektech v něm ukrytých se dočtete v článku: http://hvezdnouoblohou.wz.cz/drak.php

Je vesmír plný temné hmoty a energie? A proč si to myslíme? Více v článku: http://www.astro.cz/clanky/vzdaleny-vesmir/astronomove-potvrdili-ponekud-neocekavane-fungovani-vesmiru.html

 

Úvodní citace: Zdeněk Vašků: Velký pranostikon, Academia 1998.

Mapky: Program Cartes du Ciel.

 

S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.

---