Astrosloupek na duben 2017
Dubnové počasí je nestálé, prý za jeden den se i devět druhů počasí sejde. Co všechno můžeme očekávat nejlépe vystihuje zápis v kronice města Bystřice pod Pernštejnem: V měsíci martii a též aprilis roku 1713 teplo následovalo, lidé bosi jako o svatém Jáně tepla užívali. Však 19. a 20. aprilis sníh velký spad, metelice hrozná byla, že v půl zimě jest co mysliti, by taková chumelenice následovala.
Z večera se dívejme nad západní obzor a pokud možno i s malým dalekohledem, třeba turistickým. Bude se tam pohybovat Mars nápadný červenou barvou, ale především méně nápadný Merkur. A právě kvůli němu je dobré mít onen dalekohled. V polovině měsíce jeho viditelnost končí, přesune se na naší obloze do větší blízkosti Slunce. Mars sice ještě v dubnu bude viditelný, ale o jeho pozorovatelnosti pomocí dalekohledu za účelem spatřit aspoň cosi je spíše teoretická. Je od Země vzdálen přes dvě astronomické jednotky, jeho kotouček bude malý a bez nějakých čitelnějších detailů.
Pohled nad západní obzor. Nedejte se zmást mapkou, která vykresluje i slabé hvězdy. Obzor v tu dobu bude silně přezářen zapadlým Sluncem a obloha bude stále ještě dosti jasná. Pozice obzoru je platná pro 1. 4. a 21.00 hodinu SLEČ.
Nad západním obzorem ještě uvidíme většinu zimních souhvězdí. Jejich viditelnost bude omezena blízkostí obzoru a tudíž i všemi nepříznivými stavy ovzduší: silnější vrstvou atmosféry přes její zákal či zamlžení až po lidské přičinění světelného znečištění. Spíše než všechny hvězdy souhvězdí uvidíme jen ty nejjasnější. Oblasti výše nad obzorem by však nemusely být tímto až tak postižené. Situaci nad západním obzorem upřesňuje mapka:
Pohled nad západní obzor ve 22 hodin LSEČ 15. 4. 2017.
V tutéž chvíli nad jižním obzorem budou vrcholit souhvězdí jarní. Mezi ty nejnápadnější bezesporu patří souhvězdí Lva (Leo) s jasným Regulem (alfa) či souhvězdí Panny (Virgo) s jasnou hvězdou Spikou (taktéž alfa). V ní se zároveň zvolna pohybuje planeta Jupiter. Do těchto míst hvězdné oblohy míří některé spojnice hvězd Velkého vozu, jež je součástí souhvězdí Velké medvědice (Ursa Maior). Spojnice předních kol protažená pod vůz nás dovede k Regulu, oblouk oje vozu přes Arctura v Pastýři (alfa, Bootes) ke Spice. Stav upřesňují mapky:
Pohled nad jižní obzor ve 22,00 SEČ 15. 4. 2017.
Pro lepší orientaci na jarní obloze využijme Velkého vozu, který bude téměř v nadhlavníku.
Jarní obloha nám poskytuje velmi dobrý výhled do vzdálených končin vesmíru, mimo naši Galaxii. V souhvězdí Panny či Lva lze spatřit poměrně dost galaxií už menšími astronomickými dalekohledy. Je to způsobené tím, že rovina disku naší galaxie je vedena z našeho pohledu spíše přes letní a zimní část oblohy, zatímco na jarní se díváme mimo nejhustější části naší galaxie. Tím se nám otvírá málo rušivý pohled do dáli kosmu.
Po půlnoci vyjde Saturn a s ním i část letní oblohy, na které se pohybuje. Ve druhé polovině měsíce ráno se začne objevovat nad východním obzorem jasná Venuše, která velmi rychle přešla z večerní oblohy přes denní na oblohu ranní. A tak se stala z Večernice Jitřenka. Mapka nám upřesní pohled nad jižní popůlnoční obzor:
Pohled nad jižní obzor ve 2,00 LSEČ 15. 4. 2017.
22. 4. nad ránem můžeme sledovat vzrůstající aktivitu meteorického roje Lyrid. Tento roj sice patří mezi hlavní meteorické roje, leč jeho aktivita je velmi krátká, období maxima trvá jen několik hodin, a navíc není bohatý na meteory. Hodinová frekvence je okolo 18 meteorů v maximu. I když letos připadá na denní hodiny, nicméně nad ránem bychom již měli zaznamenat zvyšující se počet oproti běžnému stavu. Navíc vlákno roje je pod vlivem gravitačních poruch Saturnu, u roje bývají nepravidelně pozorována ostrá maxima s vysokými frekvencemi (krátkodobě až 600 meteorů za hodinu). Lyridy se označují jako rychlé meteory.
Měsíc bude v první čtvrti 3. 4., v úplňku 11. 4., v poslední čtvrti 19. 4. a v novu 26. 4. Měsíční fáze ovlivňují kvalitu pozorování. Proto pokud chcete mít méně rušený pohled na noční objekty, zvolte noci, kdy je Měsíc v malé fázi (do první čtvrti) nebo vůbec není na obloze. Nastane také několik fpohledných uskupení Měsíce a jasných těles. 10. 4. se přiblíží k Jupiteru a Spice. 28. 4. se bude coby úzký srpek pohybovat v hlavě Býka a dokonce zakryje (a posléze odkryje) jeho nejjasnější hvězdu Aldebaran. Zákryt nastane okolo 20h 20m LSEČ, odkryt okolo 21h 18m. Přibližné pozice Aldebaranu a Měsíce při zákrytu a odkrytu ukazují obrázky:
Na obrázku 05 je stav při zákrytu, na obrázku 06 při odkrytu Aldebaranu. Časy pro jednotlivé úkazy se mění s místem pozorování, proto nelze napsat jeden čas platný pro rozsáhlejší oblast. Doporučuji začít s pozorováním jak vstupu, tak výstupu hvězdy o několik minut dříve, než je uvedeno v textu.
Teplickou hvězdárnu můžete v dubnu navštívit každý pátek či sobotu a podívat se, co se děje na Slunci, večer na zajímavé objekty hvězdné i nehvězdné. Pozorování je doprovázeno odborným výkladem.
Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude otevřena každou sobotu a neděli. Můžete zažít pozorování unikátním dalekohledem umístěného na v dnešní době již ojedinělé paralaktické montáži. V pátek 28. 4. 2017 mezi 19h 30m a 21h 00m proběhne na mostecké hvězdárně mimořádné pozorování zákrytu Aldebarana Měsícem.
Také můžete navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli v 19,00. Každou neděli ve 14,00 můžete k nám přijít se svými dětmi či vnoučaty na astronomickou pohádku, která nás doprovodí až mezi hvězdy.
Café Nobel se tradičně koná na teplické hvězdárně. 20. 4. v 18.00 se budete moci něco dozvědět o lovu skvostů na temné obloze. Přednášet bude Bc. Petr Horálek: fotograf, cestovatel a popularizátor astronomie.
Co by vás mohlo zajímat:
Mezihvězdné cestování znamená překonávat obrovské vzdálenosti relativně malými rychlostmi. Určitou naději aspoň pro nějaké přístroje by mohla skýtat tato úvaha: http://www.astro.cz/clanky/vzdaleny-vesmir/vyrieseny-problem-cestovania-k-alfa-centauri.html?utm_source=news&utm_medium=rss&utm_campaign=clanky
Jupiter zavládnul noční obloze. Souhrnné informace o největší planetě v naší sluneční soustavě najdete zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jupiter_(planeta)
Úvodní citace:
Zdeněk Vašků – Velký pranostikon, Academia Praha 2002
Mapky:
Program Cartes du Ciel.
Otta Šándor, SHaP Teplice.