Astrosloupek na červen 2018
Červen v sobě tradičně obsahuje dvě události. Ta první je meteorologická a je spojena se zvýšenou srážkovou činností „Medardovy kápě“, která přicházívá s pravděpodobností 70%: „V pátek po Božím těle (11. 6.) roku 1574 okolo 23. hodiny, strhlo se veliké a hrozné povětří nad Opavou ve Slezích, s hřímáním a blýskáním a kroupy jako slepičí vejce, hranaté, ostré a uprostřed děravé pršely. Netoliko ve městě skla z oken vytloukly, ale i okolo města za míli na dýl a půl míle na šíř všecko pobily, takže se sotva poznati mohlo, bylo-li kde osito.“
Letní slunovrat je tou druhou událostí. Letos nastane 21. 6. Ve 12h 8m SELČ vstoupí Slunce do znamení Raka. Tím začne astronomické léto.
Slunce se po celý červen a část července nezanoří dostatečně pod obzor. Jeho rozptýlené světlo budeme moci vidět po celou noc. Vlastně pro astronomy, kteří mají přece jen přísnější požadavky na tmu než běžný občan, noc nenastává, panuje pouze soumrak od západu do východu Slunce. Zato vznikají dobré podmínky pro pozorování nočních svítících oblaků. Nejsou pravidelnou součástí oblohy a uvidět je je mnohem vzácnější než spatřit kupříkladu létavici.
Zvečera nad západním obzorem uvidíme zářit velmi jasně planetu Venuši. Je po Slunci a Měsíci třetím nejjasnějším objektem oblohy. Pohybuje se v souhvězdí Raka (Cancer), kde je i pěkná otevřená hvězdokupa zvaná Jesličky. Tu bude Venuše mezi 19. a 20. červnem míjet. Vytvoří s ní pěkné hvězdné zákoutí vhodné pro menší dalekohledy, turistické nevyjímaje. 16. 6. bude hvězdokupu míjet úzký srpek Měsíce.
Stav okolo Jesliček přibližuje mapka, Jesličky jsou zakroužkované:
Vysoko nad obzorem uvidíme Velkou Medvědici (Ursa Major) s Velkým vozem, blíže obzoru bude Lev (Leo), ve stejné výšce nad jihozápadem Panna (Virgo).
Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:
Pohled nad západní obzor ve 22.30 SELČ 15. 6.
Nevysoko nad jižním obzorem bude Štír (Scorpius) s jasnou červenou hvězdou Antares. Název hvězdy je odvozen od Marsu, který je také výrazně červený. Mars, řecký Áres, bůh války a prolité krve, proti Marsu je Anti – Áres, Antares. V souhvězdí Vah (Libra) se pohybuje jasný Jupiter. Výše nad obzorem si můžeme vyhledat půloblouček hvězd Severní koruny (Corona Borealis), západně od ní souhvězdí Pastevce (Bootes) a východně Herkula.
Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.
Pohled nad jižní obzor ve 22.30 SELČ 15. 6.
Nad východním obzorem se budou vznášet hvězdy souhvězdí Labutě (Cygnus), Lyry a Orla (Aquila). Nad jihovýchodem se před chvilkou vyhoupnul nad obzor Saturn a mnohem dříve vyšel Hadonoš (Ophiuchus). V něm se skrývá řada kulových hvězdokup dostupným už turistickým dalekohledům. Pokud nejsme zdatní znalci oblohy, není velký problém si na internetu najít mapku Hadonoše se zakreslenými pozicemi hvězdokup označených jako M 10, M 12, M 19 či M 62.
Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.
Pohled nad východní obzor ve 22.30 SELČ 15. 6.
Ráno nám východní obzor připomene, že vše někdy začíná i končí, že žijeme v cyklech. Budou se tam vznášet typická podzimní souhvězdí. Bude je uvádět jedno, které k nim patří i nepatří: Kasiopeja. Je sice u nás na obloze cirkumpolární, tedy u nás nezapadající, přesto je spojena legendou s většinou ostatních hvězdných obrazců: Pegasem, Andromedou či Perseem. Nad jihem se vznáší červený Mars, který vyšel kolem půlnoci.
Pohled na ranní oblohu upřesňuje mapka.
Pohled nad jižní obzor 15. 6. v 4h 00m
Měsíc bude v poslední štvrti 6. 6., v novu 13. 6., v první čtvrti 20. 6., v úplňku 28.6.
Teplická hvězdárna je z důvodu rekonstrukce uzavřena.
Můžete však navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli v 19,00. Každou neděli ve 14,00 k nám můžete přijít se svými dětmi či vnoučaty na astronomickou pohádku, která nás doprovodí až mezi hvězdy.
Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude pro veřejnost otevřena každou sobotu a neděli.
Co by vás mohlo zajímat:
Více o nočních svítících oblacích: http://ukazy.astro.cz/nlc.php
Výzkumy Marsu pokračují. Zdá se, že musíme si poopravit některé teze týkající se jeho dávné minulosti:
http://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/nove-vyzkumy-meni-pohled-astronomu-na-mlady-mars.html
Úvodní citace: Zdeněk Vašků: Velký pranostikon, Academia 1998.
Mapky: Program Cartes du Ciel.
S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.
Popisek k úvodní fotce:
Noční svítící oblaka 3. 7. 2014
Večer 3.7. jsme poblíž severního obzoru mohli sledovat noční svítící oblaka. Jejich výška nad zemským povrchem se pohybovala kolem 80 km, nacházela se v polárních oblastech a bylo možné je pozorovat v období kolem letního slunovratu, kdy jsou ozářena Sluncem, zatímco v našich šířkách je již tma. Oblaka na snímku se mohla nacházet někde nad jižní Skandinávií.
Foto: Z. Moravec
Detaily snímku:
Fotoaparát: Canon EOS 400D
expoziční čas 6 sekund
clona f/3.5
Ohnisko 35 mm
ISO 200
Datum a čas pořízení: 2014:07:03 22:55 SELČ