Astronomický sloupek pro červen 2014
Nadchází období vrcholícího léta. Z pohledu občanského se to tak nezdá, neboť letní prázdniny jsou teprve za dveřmi, ovšem astronomické léto vrcholí již 21. června, kdy bude nejdelší den a (pro nás astronomy bohužel) i nejkratší noc. V poledne dne 21. června 2014 ve 12:51 hod. letního času dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přiklání ke Slunci, proto máme v létě teplo, i když je Země od Slunce nejdále - 152 097 701 km (v zimě jen 147 098 074 km), tzv. afélium. Ale pozor, afélium nastává až 4. července !!!
V sobotu 21. června proto bude i nejdelší den roku. V našich zeměpisných šířkách setrvá Slunce celých 16h 22min nad obzorem a jen 7h 38min tak zbude letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a nikdy se úplně nesetmí. Říkáme, že po celou noc trvá jen tzv. „astronomický soumrak“ a nenastává skutečná astronomická noc. Astronomická noc nastává pokud Slunce klesne více než 18° pod obzor. Pro naši zeměpisnou šířku trvá toto období po většinu roku. Vyjímkou je letní období kdy nenastává astronomická noc a to v termínu od 31. května do 10. července. V noci není úplná tma, jen tzv. soumrak, který neumožňuje vážnější astronomická pozorování.
Co se děje při západu a při východu Slunce? Den přechází plynule v noc a naopak. Podle toho, jak hluboko pod obzorem se Slunce nachází, rozeznáváme jednotlivé typy soumraku:
Občanský soumrak je doba po západu (a před východem) Slunce, kdy střed Slunce není víc než 6 stupňů pod ideálním horizontem. V této době je ještě možné venku za jasného počasí vykonávat většinu běžných činností včetně čtení bez umělého osvětlení.
Nautický soumrak je doba následující či předcházející občanský soumrak – střed Slunce je mezi 6 a 12 stupni pod ideálním horizontem. Lze rozeznat obrysy předmětů a na obloze lze pozorovat již většinu hvězd viditelných pouhým okem. Také je ještě vidět mořský horizont, který se dříve používal k navigaci (odtud pochází i pojmenování tohoto soumraku).
Astronomický soumrak je doba následující či předcházející nautický soumrak – střed Slunce je mezi 12 a 18 stupni pod ideálním horizontem. V této době je ještě obloha slabě osvětlena slunečním světlem rozptýleným v atmosféře, takže nejsou vidět nejslabší hvězdy. Kolem letního slunovratu trvá astronomický soumrak v našich zeměpisných šířkách po celou noc.
S rostoucí zeměpisnou šířkou se trvání soumraku prodlužuje a především v letní době se k sobě zároveň přibližuje konec večerního soumraku a začátek ranního svítání. Od určité zeměpisné šířky může dojít k jejich splynutí – nastávají tzv. bílé noci. V místech, kde Slunce po určitou část roku nezapadá, nastává tzv. polární den, na opačné polokouli nastává současně polární noc.
Dnešní pozvánka na Hvězdárnu souvisí s akcí „Den magistra Edwarda Kelleyho“, který bude na Hněvíně v sobotu 14.6.2014. Hvězdárna bude otevřena celý den, od 10 do 22.00 hodin. Ve dne budeme pozorovat Slunce, po ukončení večerního programu bude možno pozorovat planetu Jupiter a Mars a zejména působivý Měsíc krátce po úplňku, tedy ve velmi výhodné pozici pro pozorování.
Zdeněk Tarant – Hvězdárna Most