Astrosloupek na září 2020
Letos, 24. dubna, uplynulo 20 let od startu Hubbleova kosmického teleskopu na oběžnou dráhu. Jak probíhal vývoj tohoto fenomenálního zařízení? Přeprava teleskopu na oběžnou dráhu a servisní mise. Fotografie vzdáleného vesmíru. Budoucnost. To vše v přednášce Hubble!, která se uskuteční 25. 9. 2020 od 20:00 hodin. Jste srdečně zváni!
„Tento rok byl pro hojnost vzdušných znamení na nebi, pro hluboký sníh, množství bouří, hromobití, krupobití, a průtrží mračen takový, že lidé, zvířata a další věci utrpěly nepopsatelné škody, a byl proto nazýván nešťastným. … Skrze veliké sucho po celý srpen se táhnoucí a dále přes celé září až do poloviny října, nikdo nesil ani nepracoval na poli.“ Takto byl hodnocen rok 1191. Škoda, že se záznam nezmiňuje o oněch znameních podrobněji.
Na počátku noci nevysoko nad západním obzorem upoutá naši pozornost jasná hvězda oranžového nádechu. Nese jméno Arcturus, je v souhvězdí Pastýře (Bootes) nejjasnější hvězdou, a proto ji na mapách najdeme s označením alfa. Není sice nejjasnější hvězdou celé oblohy, ale na severní hvězdné obloze je nejjasnější. Prvenství nejjasnější hvězdy celé noční oblohy drží Sírius. Pastýř nemá příliš mnoho mlhovin, hvězdokup či galaxií, ale přesto vlastní zajímavou kulovou hvězdokupu NGC 5466. Patří mezi hvězdokupy bez středového zahuštění s pouze několika tisícovkami hvězd. Důvodem je její přiblížení ke galaktickému jádru na vzdálenost asi 18 000 světelných let. Tehdy slapové síly galaktického jádra a temné hmoty z ní vytáhly dva proudy hvězd, které se napojují na hvězdokupu. Jeden byl sledován přes souhvězdí Honících psů (Canes Venatici) až do Velké medvědice (Ursa Maior) v oblouku dlouhém cca 30°. Pakliže je tento hvězdný proud od nás vzdálen tak, jako samotná hvězdokupa, je roztažen v délce asi 26 000 světelných let. Druhý proud byl vytažen na druhou stranu a zatím je pozorován v délce 15°. Hvězdokupa je od nás vzdálená asi 50 000 světelných let. Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:
Pohled nad západní obzor ve 21,00 SELČ 15. 9.
Nad jižním obzorem uvidíme kromě známých souhvězdích letní oblohy i planety Jupiter a Saturn. Pokud máme po ruce malý dalekohled, třeba turistický, vyhledejme si Vegu (alfa Lyry) a spojme si ji s Altairem (alfa Aquily, Orla). Přibližně napůl cesty, ale přece jen blíže k Altairu, leží zajímavé seskupení hvězd mezi astronomickou veřejností zvané Ramínko. Opravdu, šest hvězd vytváří přímku, ramena ramínka, čtyři hvězdy háček. Přestože se zdá, že hvězdy patří k sobě, opak je pravdou. Jde o náhodné seskupení. Hovoří o tom jednak různá vzdálenost jednotlivých hvězd (od 220 do 1000 světelných let), jednak různé směry jejich vlastních pohybů. Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.
Pohled nad jižní obzor ve 21,00 SELČ 15. 9.
U východního obzoru právě vychází Mars. Je nápadný v této části oblohy ochuzené o jasné hvězdy. Ty najdeme mnohem výše v souhvězdí Pegase, Andromedy či Persea. Za bezměsíčných jasných nocí si zkusme vyhledat rozsáhlé, leč slabé souhvězdí Ryb (Pisces). V něm se nachází jedna slabounkatá hvězda viditelná jen většími dalekohledy. Přesto má své jméno: Maanenova. Magnituda 12,4 z ní nedělá krasavici. Jde o nejbližšího (14 světelných let) snadno viditelného bílého trpaslíka. Bližší krouží kolem Síria (9 světelných let) a Procyona (11,45 světelných let), ale jejich viditelnost je znemožněna těsným sousedstvím mnohem zářivějších společnic. Maanenova hvězda má průměr asi 12 000 kilometrů a povrchovou teplotu 7 000 K. Hmotnost se odhaduje na 0,7 hmot Slunce. Kdysi zhroucená hvězda zanechala po sobě bílého trpaslíka s povrchovou teplotou přes 100 000 K. Ten však už nemá možnost vyrábět energii a vychládá. Maanenova hvězda již značně vychladla, což svědčí o jejím velkém stáří. Představuje posmrtný náhrobek hvězdy zaniklé před několika miliardami let. Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.
Pohled nad východní obzor ve 21,00 SELČ 15. 9.
Ráno nad východním obzorem září zimní souhvězdí. Orion, Býk (Taurus) nebo Blíženci (Gemini) jsou jejich typickými zástupci. Tuto společnost jasných hvězd doplňuje Venuše, která je svým jasem značně předčila. Venuše se na ranní obloze udrží až do konce roku.
Pohled nad východní obzor 15. 9. ve 4,00 SELČ.
Měsíc bude v úplňku 2. 9., v poslední čtvrti 10. 9., nov nastane 17. 9., první čtvrť bude 24. 9.
Všechna naše zařízení jsou pro veřejnost otevřená. Protože situace se může rychle měnit, sledujte, prosím, naše stránky, zda nenastala nějaká opatření omezující náš provoz jak na hvězdárně v Teplicích, tak v planetáriu.
Co by vás mohlo zajímat:
Zatím nejtěsnější průlet asteroidu kolem Země
Zrekonstruovat skutečný tvar vzdálené galaxie zobrazené gravitační čočkou asi nebylo jednoduché
Komunikace pomocí laseru umožní mnohé. Třeba zrychlení přenosu dat. Má však i svá úskalí.
Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003
Mapky: Program Cartes du Ciel.
S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.