Astrosloupek na únor 2021
Jedinou, v únoru snadno pozorovatelnou planetou je Mars. Naše představy o jeho historii vedou k myšlenkám o planetě kdysi bohaté na vodu i ovzduší, o prostředí umožňující vznik života. Dnes je to planeta s malým tlakem vzduchu a trochou vody ukryté v nitru a v polárních čepičkách. Přesto si klademe otázku, zda tam život opravdu vznikl a aspoň v jednoduché formě se udržel dodnes. Vlevo je umělecká představa, jak mohl v dávné minulosti Mars vypadat, vpravo je jeho současná podoba. Zdroj: ©NASA Goddardovo vesmírné letové centrum
Zima roku 1477 byla hodnocena následovně: „Na vánoce napadlo množství sněhu, který ležel až do sv. Doroty (6.2.) provázený zuřivou zimou a všechna voda, rybníky a řeky zamrzly, což trvalo až do sv. Jiří (24. 4.) a ryby mohli lidé vysekávat přímo z ledu. Muselo se dlouho topit pro neustálou zimu, takže 1 sáh dřeva přišel na 1 rýnský zlatý.“
Večer vysoko na jihozápadním obzorem uvidíme jasnou načervenalou tečku představující planetu Mars. Ze všech historických planet bude jediná viditelná na noční obloze, a to ještě jenom v první polovině noci. V únoru bude na Marsu poměrně živo. Dorazí k němu hned tři sondy: 9. února přiletí k Marsu vyslanec Spojených arabských emirátů: sonda Al – Amal (Naděje) mající zkoumat atmosféru. 11. února dorazí a na oběžné dráze zaparkuje čínská sonda Tchien-wen 1 (Nebeské otázky), která se v dubnu rozdělí na dvě části: orbiter a přistávací modul s vozítkem. 18. února přímo z příletové dráhy přistane na povrchu americké vozítko Perseverance (Vytrvalost) jehož součástí je i malá helikoptéra Ingenuity (Vynalézavost), která se pokusí o první motorový let v marsovské řídké atmosféře.
V první polovině noci v souhvězdí Berana (Aries) za pěkného počasí můžeme uvidět na hranici viditelnosti planetu Uran. K jeho spatření je vhodné použít třeba jen malý dalekohled, například turistický. Planeta může snadno uniknout naší pozornosti mezi dalšími slabými hvězdami, proto je vhodné k její identifikaci použít nějakou mapku, která nám usnadní její vyhledání:
Nad západním obzorem uvidíme podzimní část hvězdné oblohy představované souhvězdími Andromedy, Pegase, Trojúhelníku (Triangulum) nebo Skopce (Aries). Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka níže.
Pohled nad západní obzor ve 20,00 SEČ 15. 2.
Na tato souhvězdí nad jižním obzorem plynule navazují souhvězdí zimní oblohy. V jejich centru je umístěné nepřehlédnutelné souhvězdí Oriona. Ten se stává dobrým průvodcem po této části hvězdné oblohy. Prodlužováním spojnic hvězd ve tvaru souhvězdí se snadno dostaneme k Velkému psu (Canis Major), Býkovi (Taurus), Vozkovi (Auriga) nebo k Blížencům (Gemini). Ostatně, na nečisto si to můžete vyzkoušet na připojené mapce. Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.
Pohled nad jižní obzor ve 20,00 SEČ 15. 2.
Nad severovýchodním obzorem v těchto chvílích uvidíme známé seskupení hvězd Velkého vozu (součást souhvězdí Velké medvědice – Ursa Major). Spojnice zadních kol, jak nás učili ve škole, nás dovede k Polárce (alfa Ursa Minor), spojnice předních kol protažená pod vůz nás doprovodí k jasnému Regulu v souhvězdí Lva (alfa Leo). Lev se řadí již mezi souhvězdí jarní. Tato část hvězdné oblohy se nachází poměrně daleko od hvězdami a zastiňujícími mlhovinami bohaté roviny galaktického disku. Zde je volnější výhled do vzdáleného kosmu, na různě vzdálené galaxie. Nachází se zde především dvě kupy galaxií označované LEO 1 a LEO 2, které se dělí na řadu podkup. Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka níže.
Pohled nad východní obzor ve 20,00 SEČ 15. 2.
Východní obzor nad ránem už bude obsazen letními souhvězdími. Mezi ty nejznámější patří Lyra, Labuť (Cygnus) či Orel (Aquila). Hvězda Vega (alfa Lyry) je na naší mapce spojena s hvězdou označovanou epsilon Lyry (na mapce je u této hvězdy písmeno „a“ z popisku souhvězdí). Dobrý zrak rozliší, že jsou tu hvězdy dvě těsně vedle sebe. Jedná se tedy o dvojhvězdu? V dalekohledech uvidíme, že každá je ještě dvojhvězdou. Tedy snad čtyřhvězdný systém? Ne, do této soustavy patří ještě jedna hvězda objevená v roce 1985, kterou však neuvidíme. Jedná se tedy o pětihvězdnou soustavu. Jedna z dvojic oběhne kolem společného těžiště jednou za 1165 let, druhá dvojice za dobu poloviční. Obě dvojice jsou od sebe vzdálené nejméně 10 000 astronomických jednotek a oběhnou společné těžiště za dobu odhadovanou na statisíce let.
Pohled nad východní obzor 15. 2. v 6,00 SEČ.
Měsíc bude v poslední čtvrti 4. 2., v novu 11. 2., první čtvrtě dosáhne 19. 2., úplňku pak 27. 2.
Všechna naše zařízení jsou pro veřejnost zavřená. Protože situace se stále mění, sledujte, prosím, nejen PESa, ale i naše stránky, zda nenastala nějaká změna.
Co by vás mohlo zajímat?
Lidská a umělá inteligence, která pomáhá hledat neobvyklá vesmírná tělesa.
Více než 3000 solů a stále putuje. Curiosity láme rekordy.
Rover Curiosity již na Marsu strávil 3000 solů – kosmonautix.cz
Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003
Mapky: Program Cartes du Ciel.