Astrosloupek na srpen 2020
Kometa NEOWISE je již více méně minulostí. Ale vzpomínku ponechá na dlouhou dobu. Tento snímek byl pořízen 22. 7. v městském prostředí na ještě ne zcela tmavé obloze čistě amatérským způsobem. I to dokazuje její určitou výjimečnost.
Zdroj: Archiv Otta Šándor
„Dne 1. května vystoupilo Labe tak vysoko, že se voda v řece dala dosáhnouti z litoměřického mostu. … V roce 1531 vypukla nákaza, povodně, drahota a hladomor, což provázelo po celý rok, jak se o tom zmiňují mnohé kroniky a připisují to jasné kometě, která byla v minulém roce.“ Kroniky zmiňují jasnou kometu v roce 1530, která byla vidět od 6. 8. do 13. 9. Ale v roce 1531 byla v srpnu pozorovaná kometa Halleyova a bylo veliké zemětřesení, které postihlo Lisabon. Dvě komety po dva roky za sebou a s odstupem dvou let přišlo sucho, že „vyschly potoky a řeky suchem trvající tři měsíce takovou měrou, že bylo možno jimi procházeti“ (rok 1533). Dnes se na to díváme jinak, ale pro tehdejšího člověka tu souvislosti mohly být zřejmé.
Večer si vyhledejme Velký vůz (součást Velké medvědice – Ursa Major) a oblouk oje protáhněme, až narazíme na jasnou hvězdu Arcturus v souhvězdí Pastýře – Bootes. Tuto hvězdu bude jižně míjet v polovině měsíce kometa Neowise, sice již značně zesláblá, ale přesto ještě v dosahu malých dalekohledů. Její jas se vyvíjí zatím podle předpokladů, a pokud bude v tomto pokračovat, v druhé polovině měsíce by již měla být v dosahu pouze větších dalekohledů a dále slábnout. Pastýř v severní části sousedí se Severní korunou (Corona Borealis) a ta s Herkulem. V Severní koruně se nachází jedna z nejznámějších rekurentních nov označovaná coby T CrB. Jedná se o novy opakovatelně vybuchující. Poprvé se zjasnila ze základního jasu – viditelná pouze ve větších dalekohledech – v roce 1866, podruhé v roce 1946 na jasnost, kterou mají jasné hvězdy ve Velkém voze. Opakovatelnost výbuchů umožňuje to, že se jedná o dvojhvězdu: kolem rudého obra obíhá bílý trpaslík v tak příhodné vzdálenosti, že hmota rudého obra přetéká na bílého trpaslíka. Tam se hromadí, a když dosáhne zásoba kritického množství, zažehne se termonukleární syntéza vodíku na těžší jádra a to vede k výbuchu.
Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:
Pohled nad západní obzor ve 22,30 SELČ 15. 8.
Jižní obzor bude obohacen o planety Jupitera a Saturna. Jupiter je jasnější, Saturn je však také dosti nápadný. Kolem Jupitera obíhá sonda JUNO (NASA) přinášející úchvatné záběry na rozbouřenou atmosféru tohoto plynného obra. Pokud budete mít zájem prohlédnout si aspoň část snímků, zde máte odkaz. Jestli se rádi díváte na pozemské mraky a vymýšlíte postavy či zvířata v jejich tvarech, Jupiter vás nezklame a posune o nejméně řád výše. Saturn s Jupiterem se pohybují mezi souhvězdím Střelce a Kozoroha. Severně od nich se vysoko na obloze vznáší typická letní souhvězdí: Labuť (Cygnus), Lyra či Orel (Aquila).
Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.
Pohled nad jižní obzor ve 22,30 SELČ 15. 8.
Nad východním obzorem ve středních výškách uvidíme souhvězdí Pegase a Andromedy. Mezi nimi a obzorem je souhvězdí Ryb (Pisces), které je sice rozlehlé, ale tvořené slabými hvězdami. Pod Pegasovou hlavou je ze čtyř hvězd vytvořeno jakési široké písmeno „Y“. Zde se nachází vědro, ze kterého Vodnář (Aquarius) lije vodu na Zemi. Vodnář je také tvořen slabšími hvězdami. K jeho spatření musí být dobré pozorovací podmínky. Přesto se jedná o zajímavý díl hvězdné oblohy. Nalézá se tu kupříkladu pěkná kulová hvězdokupa M 72 nebo planetární mlhovina NGC 7009, zvaná také Saturn. Ve velkých dalekohledech si povšimneme oválné mlhavé skvrnky nazelenavého nádechu, centrálního bílého trpaslíka a dvou mlhavých výběžků, které mohou připomínat náznak saturnových prstenců.
Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.
Pohled nad východní obzor ve 22,30 SELČ 15. 8.
V průběhu noci vyšel Mars, který nad ránem již bude nad jihem, a Venuše, která se stala Jitřenkou. Setkává se se souhvězdím Oriona, Býka (Taurus) či Blíženců (Gemini). Nad ránem máme nad východem, co se týče souhvězdí, zimní oblohu. Hvězda Betelgeuse (alfa Orion), která ztrácela na jasu se vrátila do svého normálu. Pokles jejího jasu zřejmě způsobil oblak prachu vyvrhnutý samotnou hvězdou, který ji zastiňoval. Tlak záření prach rozptýlil do širokého okolí a tím stínítko zmizelo. Mezi zimní souhvězdí patří i souhvězdí Persea, který v druhé polovině noci bude stoupat vysoko nad obzor. To je dobře, protože 12. 8. vyvrcholí činnost meteorického roje Perseid. Měsíc sice bude okolo poslední čtvrti a bude přesvěcovat, nicméně jasné meteory budou vidět. Meteory Perseid zdánlivě vyletují ze severní části souhvězdí, odtud i název tohoto roje.
Pohled nad východní obzor 15. 8. ve 4,30 SELČ.
Měsíc bude v úplňku 3. 8., v poslední čtvrti 11. 8., novu dosáhne 19. 8. a v první čtvrti bude 25. 8.
Všechna naše zařízení jsou pro veřejnost otevřená. Protože situace se může rychle měnit, sledujte, prosím, naše stránky zda nenastala nějaká opatření omezující náš provoz, a to jak na hvězdárně v Teplicích, tak v planetáriu či na hvězdárně v Mostě.
Co by vás mohlo zajímat:
Čína přistála na Měsíci, nyní míří k Marsu
Spojené arabské emiráty také vyslali sondu k Marsu
První snímky ze sluneční sondy Solar Orbiter dorazily
Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003
Mapky: Program Cartes du Ciel.
S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.