Astrosloupek na říjen 2021
Pan Jiří Harrandt, náš spolupracovník i kamarád, se zahleděl do klasické „chemické astrofotografie“. A že se mu daří, dokazuje i úvodní fotografie. Fotografováno 15.8. exp. 30´ (0,30 – 1,00) aparát Praktica FX3 objektiv Tessar 2,8/50 (cloněný na 4) film Kodak Ultramax 400. Bohužel pro účely článku jsem muselo být drasticky sníženo rozlišení původního snímku.
Nastal podzim. Jaký bude? Jen doufejme, že záznam z roku 1512 nebude aktuální i v roce 2021: „Při podzimním času roku minulého na 1. října povstala dlouhá a ostrá zima, která trvala v následujícím roce až do konce února, kdy přišla veliká ledová a vodní záplava.“
V noci ze soboty 30. 10. na neděli 31. 10. dojde ke změně času. Přejdeme z letního času (SELČ) na středoevropský (SEČ). Podle návodu si v neděli ve tři hodiny ráno posuneme hodiny o hodinu zpět a budeme moci spát o hodinu déle.
Za večerního soumraku uvidíme nad jihozápadním obzorem planetu Venuši coby Večernici. Bude zapadat začátkem měsíce krátce před 20. hodinou, koncem měsíce o půl hodiny později. Nespleťme si Venuši s Jupiterem, který bude nad jihovýchodním obzorem v nedaleké společnosti Saturnu. Jupiter je taktéž jasnou planetou, ale Venuše je přece jen jasnější.
Na počátku noci, míněno astronomické, nad západním obzorem uvidíme jasnou oranžovou hvězdu Arkturus, nejjasnější hvězdu v souhvězdí Pastevce (Bootes). Tato jasná hvězda má na naší obloze velký vlastní pohyb, za necelých 800 let se posune o půl obloukového stupně, přibližně o úhel, jaký představuje měsíční úplněk. Nad severozápadním obzorem se bude vznášet sedmice hvězd Velkého vozu (součást souhvězdí Ursa Major).
Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:
Pohled nad západní obzor ve 20,00 SELČ 15. 10.
V tutéž chvíli se Jupiter se Saturnem přesunou nad jižní obzor. Obě planety se pohybují v souhvězdí Kozoroha (Capricornus). Protože noc nastává mnohem dříve, máme ještě možnost vidět nejvýraznější letní souhvězdí, mezi které patří Labuť (Cygnus), Lyra a Orel (Aquila). A i nejkrásnější a nejvýraznější díl Mléčné dráhy. V severovýchodní části Labutě můžeme za dobrých nocí zaznamenat již pouhýma očima mlhavou skvrnku v Mléčné dráze. Je to řídká otevřená hvězdokupa M 39, ve které již malý dalekohled rozezná několik hvězd a bohatost hvězdného pozadí Mléčné dráhy. Tuto hvězdokupu snad zaznamenal již Aristoteles v roce 325 př. n. l. Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.
Pohled nad jižní obzor ve 20,00 SELČ 15. 10.
Východní obzor bude okolo 20. hodiny obsazen především souhvězdími podzimními. Mezi nejvýraznější patří Pegas a Andromeda. Nad Andromedou uvidíme pětici hvězd souhvězdí Kasiopeji. Andromeda i Kasiopeja sousedí se souhvězdím Persea. V jeho severní části se nachází otevřená dvojhvězdokupa nazývaná Chí a h Persea. Lze je spatřit bez dalekohledu jako mlhavý podlouhlý obláček protáhlého tvaru, na šířku se nám jevící coby měsíční úplněk, na délku dvojnásobný rozměr. Za ideálních podmínek můžeme i bez dalekohledu rozeznat její určitou zrnitost – nejjasnější hvězdy hvězdokupy. Hvězdokupy jsou zřejmě sestrami. Sice nedávno narozené, snad před několika miliony let, přičemž jedna je o několik milionů let mladší. Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.
Pohled nad východní obzor ve 20,00 SELČ 15. 10.
Na konci noci nad východním obzorem uvidíme počátek jarní hvězdné oblohy vedené souhvězdím Lva (Leo). Na nejjasnější hvězdu Lva míří spojnice předních kol Velkého vozu. Oblast kolem jižního obzoru bude obsazena zimními souhvězdími Oriona či Blíženců (Gemini). Mezi Blíženci a Lvem je souhvězdí Raka (Cancer), v jehož centru se nachází další jasná otevřená hvězdokupa zvaná Jesličky, která je coby mlhavá skvrnka snadno viditelná i bez dalekohledu. V souhvězdí Oriona spatříme také mlhavou skvrnku pod třemi hvězdami tvořící jeho opasek. Tentokrát nejde o otevřenou hvězdokupu, ale o mezihvězdnou mlhovinu, ve které vznikají hvězdy a kolem nich planetární systémy.
Pohled nad východní obzor 15. 10. ve 5.00 SELČ.
Měsíc bude v novu 6. 10., první čtvrti 13. 10., v úplňku 20. 10., poslední čtvrtě dosáhne 28. 10.
Co by vás dále mohlo zajímat:
Co se stalo na Jupiteru? Zasáhla Jupiter další kometa? | Sluneční soustava | Články | Astronomický informační server astro.cz
Odkrývání historie Marsu zdárně postupuje. Vzorky odebrané Perseverance vypráví o historii Marsu | Sluneční soustava | Články | Astronomický informační server astro.cz
Kometární rodina komety C/2019 Y 4 (Atlas). Rozpadající se kometa C/2019 Y4 (ATLAS) je reliktem z dávné minulosti | Sluneční soustava | Články | Astronomický informační server astro.cz
Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003
Mapky: Program Cartes du Ciel.
S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.