Astrosloupek na říjen 2020
V červenci a září jsme se mohli za časných ranních hodin setkávat s jasnou Venuší a Orionem v relativně blízkém společenství. Venuše je nalevo od věžáku na pozadí ranního úsvitu, Orion napravo na ještě celkem potmavlé obloze. V průběhu září a října se Venuše vzdálí od Oriona, zato se přesune do souhvězdí Lva, kde bude ve společnosti poměrně jasných hvězd.
Úvodní foto: archiv autora
Kroniky o roku 1074 uvádějí: „Na mnoha místech trvala neobyčejně ostrá zima, kdy v lednu udeřily takové mrazy, že z nich množství řek a toků až do dna zamrzlo, pročež se očekávalo opětné silné jití ledů a vodní zátopy. Avšak k veliké radosti se tak nestalo.“ „Panovalo neobyčejné sucho a byl tak veliký nedostatek vody, že vznikaly požáry a nebylo je čím hasit.“ Zima sice ještě nenastala, ale konec letního času nás k ní opět trochu přiblíží.
V říjnu končí letní čas a začíná normální čas středoevropský. Stane se tak poslední říjnovou neděli (25. 10.), kdy posuneme hodinky ve tři hodiny ráno na hodinu druhou. Tato neděle bude mít 25 hodin, ostatně jako každý rok.
Po setmění uvidíme poblíž západního obzoru jasně zářící hvězdu jménem Arcturus ze souhvězdí Pastýře (Bootes). Podle jedné z představ našich předků se jedná o postavu Přemysla Oráče a sedmice hvězd Velkého vozu je jeho pluh. Poněkud blíže k nadhlavníku sousedí s Pastýřem souhvězdí Severní koruny (Corona Borealis) a k ní se přimyká souhvězdí Herkula. Ve východní části Herkula leží pomyslný bod zvaný apex, místo, kam směřuje vlastní pohyb naší sluneční soustavy rychlostí 19,5 km/s. V Herkulovi neleží jen slavná kulová hvězdokupa M 13. Další jasná kulová hvězdokupa nese označení M 92, za dobrých pozorovacích podmínek je také viditelná bez dalekohledu pouhýma očima. Je však menší a nachází se v oblasti, kde není příliš mnoho jasnějších hvězd. Snad proto není tak často vyhledávaná.
Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:
Pohled nad západní obzor ve 19,30 SELČ 15. 10.
Jižní obzor bude v těchto chvílích obdařen dvojicí jasných planet: jasnějším Jupiterem a o něco slabším Saturnem. Nad nimi uvidíme nejtypičtější souhvězdí letního dílu oblohy: Labuť (Cygnus), Lyru a Orla (Aquila). Za pěkných bezměsíčných nocí si také snadno povšimneme jasného pásu Mléčné dráhy. Na jejím pozadí v souhvězdí Labutě je celá řada otevřených hvězdokup. Některé jsou zázeji pozorovatelné, jiné téměř splývají s bohatým hvězdným okolí. Leží tady i několik planetárních mlhovin. Snad nejzajímavější z nich je NGC 7027, která se řadí mezi nejmladší nám známé planetární mlhoviny. Začala se rozpínat asi před 600 lety. Má vysokou povrchovou jasnost, ale že je mladá, je také i malá. Vypadá to, že na rozdíl od většiny takovýchto mlhovin nevznikla výbuchem, ale prudkým rozpínáním části obalu kolem jádra centrální hvězdy. K jejímu pozorování je vhodné použít větší zvětšení.
Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.
Pohled nad jižní obzor ve 19,30 SELČ 15. 10.
Poblíž východního obzoru zahlédneme jasnou tečku načervenalé barvy, planetu Mars. Pohybuje se v nenápadném souhvězdí Ryb (Pisces). Zato výše nad nimi uvidíme jasně zářící hvězdy Pegase a Andromedy. Pegas je poměrně rozsáhlé souhvězdí, ale chudé na galaxie, mlhoviny či hvězdokupy. Nejjasnějším takovýmto objektem je kulová hvězdokupa M 15, která je na hranici viditelnosti okem bez dalekohledu. Její jádro obsahuje obrovský počet hvězd a patří, kromě středové části Galaxie, k nejhustějšímu soustředění hvězd v Galaxii. Celá hvězdokupa obsahuje statisíce hvězd soustředěných do koule o průměru 200 světelných let. Dělí nás vzdálenost okolo 33 tisíc světelných let.
Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.
Pohled nad východní obzor ve 19,30 SELČ 15. 10.
Ráno nad východním obzorem uvidíme přejasnou Venuši, která se bude pohybovat v souhvězdí Lva (Leo). V poslední třetině měsíce překoná pomyslnou hranici souhvězdí a vstoupí do souhvězdí Panny (Virgo). Lev je výrazné souhvězdí s množstvím galaxií. A zde také najdeme ke Slunci pátou nejbližší hvězdu nesoucí označení Wolf 359. Přestože je od nás vzdálená pouhých 7,8 světelných let, září tak málo, že ji uvidíme až ve větším dalekohledu.
Pohled nad východní obzor 15. 10. v 5,30 SELČ.
Měsíc bude v úplňku 1. 10., v poslední čtvrti 10. 10., novu dosáhne 16. 10., první čtvrti 23. 10., druhý úplněk v měsíci bude 31. 10.
Všechna naše zařízení jsou pro veřejnost otevřená kromě hvězdárny v Mostě. Protože situace se může rychle měnit, sledujte, prosím, naše stránky zda nenastala nějaká opatření omezující náš provoz jak na hvězdárně v Teplicích, tak v planetáriu.
Co by vás dále mohlo zajímat?
Dvojzákrytové čtyřhvězdy jsou určitě zajímavými objekty
Evropská sonda Solar Orbiter vznikla i za účasti českých odborníků. Jaké jsou její možnosti?
Vzorky z Měsíce byly dopraveny na Zem před 50 lety. Ale stále vypovídají o historii obou těles
Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003
Mapky: Program Cartes du Ciel
S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor