Astrosloupek na prosinec 2021
Pás Oriona a komplex mlhovin, jejíž nejjasnější část můžeme vidět bez dalekohledu. Zde vznikají hvězdy a kolem některých z nich i planetární soustavy. Zdroj: Archiv p. Jiřího Harrandta
František Teplý, římskokatolický kněz, archivář v Jindřichově Hradci a regionální historik, vzpomíná na rok 1639: Na deskách magistrátního kalendáře se zachovala kulatá míra chleba o průměru 5 cm, který byl zde v Jindřichově Hradci po žních prodáván po 1 krejcaru a ještě ho nebylo dosti."
Slunce vstoupí do znamení Kozoroha 21. 12. v 16h 59m SEČ. Astronomicky začíná zima, den zimního slunovratu.
Mezi 4. a 17. prosincem bude aktivní meteorický roj Geminid. Vrcholit bude 14. 12. okolo 5. hodiny ranní SEČ. Měsíc bude sice ve značné předúplňkové fázi, ale okolo 4. hodiny zapadá a nad ránem již rušit nebude. Mnohem horší bude situace během noci, kdy Měsíc bude značně přesvětlovat noční oblohu a z bohaté podívané (až 150 meteorů za hodinu) zahlédneme jen výběr těch nejjasnějších.
Na počátku večerního soumraku uvidíme nad jihozápadním obzorem jasnou planetu Venuši, která 4. 12. dosáhne největší jasnosti. V tomto období ji můžeme spatřit na denní obloze i bez dalekohledu pokud víme, kam se dívat. V závěru měsíce se k ní přidruží Merkur, který ji při svém vzdalování od Slunce mine 29. 12. Zatímco Merkurova viditelnost se bude zlepšovat a počátkem ledna bude nejlépe viditelný, Venuše se posouvá ke Slunci a její viditelnost se záhy ukončí. Situaci nad jihozápadním obzorem přibližuje mapka:
Pohled nad jihozápadní obzor v 17 hod SEČ.
Kolem 20. hodiny bude obloha již tmavá. Nad západním obzorem jsou souhvězdí Labutě (Cygnus) či Lyry, nad jihozápadem Pegase nebo Vodnáře (Aquarius). Jasná nápadná tečka poblíž obzoru je planeta Jupiter. Ještě před hodinou, kdy tato část oblohy byla posunutá východněji, bychom si mohli povšimnout méně nápadné tečky, planety Saturn. Ten však již zapadnul. Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:
Pohled nad západní obzor ve 20,00 SEČ 15. 12.
Nad jižním obzorem uvidíme jen nevýrazná souhvězdí Ryb (Pisces) a Velryby (Cetus). Jen o něco nápadnější a hlavně výše jsou souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum) a Skopce (Aries). Souhvězdí Pegase a Andromedy jsou viditelná dobře. V Rybách se nachází snad nejslabší člen Messierova katalogu, galaxie M 74. Je hlavním členem malé skupinky galaxií vzdálené asi 30 milionů světelných let. Galaxie je k nám natočena naplocho, ve větších dalekohledech lze rozpoznat její spirální charakter. Úhlová velikost 10´ jí přisuzuje skutečný průměr okolo 100 000 světelných let, tedy rozměr naší Galaxie. Podobně, jako my vnímáme M 74, by vnímali naši galaxii případní obyvatelé této galaxie (pokud by byli ovšem byli ze "stejného těsta" :)). Naše galaxie je k nim více stočená k hraně disku. Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.
Pohled nad jižní obzor ve 20,00 SEČ 15. 12.
Východní obzor je ozdoben skvostem hvězdné oblohy – nápadným souhvězdím Oriona. Od něj se snadno dostaneme k souhvězdí Býka (Taurus), na kterého míří tři hvězdy Orionova opasku. Východně od Oriona je nenápadné souhvězdí Jednorožce (Monoceros), přes které přechází ještě nenápadnější část Mléčné dráhy. Ta se odtud zvedá přes Blížence (Gemini) a Vozku (Auriga) až k Perseovi a Kasiopeje, kde se stává nápadnější. Za dobrých světelných podmínek si nejjasnějších hvězd Jednorožce povšimneme, ale tuto část Mléčné dráhy uvidíme pouze za vynikajících světelných i meteorologických stavech oblohy: žádná světla, žádný Měsíc, žádný zákal. Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.
Pohled nad východní obzor ve 20,00 SEČ 15. 12.
Nad ránem bude východní obzor patřit především sedmici hvězd Velkého vozu. Oblouk oje míří na jasnou hvězdu Arcturus v souhvězdí Pastýře (Bootes) mající oranžový odstín. A v tuto chvíli bychom měli zpozornět. Mohli bychom v této části oblohy počátkem měsíce zahlédnout už bez dalekohledu mlhavou skvrnku komety C/2021 A1 (Leonard), která bude mít, aspoň z našeho pohledu, nejvyšší jas. Poblíž Arctura, severně, později východně od něj, se bude pohybovat od 5. do 9. 12. Relativní pohyb komety bude rychlý. Úzkého Pastevce prolétne za necelý týden a vstoupí na území širokého Hada a Hadonoše, které přelétne taktéž za týden. Tím skončí její dobrá viditelnost. Pro základní orientaci můžeme použít mapku převzatou ze stránek Seiichi Yochidi C/2021 A1 ( Leonard ) (aerith.net), kde se dozvíte více i o aktuálním vývoji jasnosti komety.
Kometa však není jediným objektem, který je zajímavým v tomto koutě hvězdné oblohy. Můžeme zde vidět hvězdokupy, mlhoviny, pěkné dvojhvězdy… Koncem měsíce během ranního úsvitu u jihovýchodního obzoru se začne ukazovat červená tečka planety Marsu.
Pohled nad východní obzor 15. 12. ve 5.00 SEČ.
Měsíc bude v novu 4. 12., v první čtvrti 11. 12., úplňku 19. 12. a v poslední čtvrti 27. 12.
Co by vás dále mohlo zajímat:
Podrobněji o kometě C/2021 A1 (Leonard) zde:
Je typ naší sluneční soustavy jedinečný nebo běžný?
Neobvyklý pohled směrem k souhvězdí Andromedy, tušili jsme to?
Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003
Mapky: Program Cartes du Ciel.
S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.