Astrosloupek na leden 2021
Zimní hvězdná obloha skrývá objekty jasně pozorovatelné, ale i ty, které zachytí toliko fotografie. Jasné Plejády, pouze fotograficky pozorovatelná mlhovina Californie a „obláčkovité“ pole s hvězdami. Vítězný snímek ČAM za listopad 2020.
Autor: Evžen Brunner, zdroj: ČAM za listopad 2020: California-Taurus-M45 | Multimédia | Články | Astronomický informační server astro.cz
Začátek roku v nás vyvolává otázku, jaký bude jeho průběh. Bude jako rok 1621, kdy byla velmi tuhá zima trvající od 27. 11. až do 11. 4.? Asi ne, protože listopad už máme za sebou a zatím dobré, ale co když příjde v lednu? Jaro bylo tehdy vlhké a chladné, koncem května s mrazíky. Léto bylo průměrné a sušší, podzim teplotně průměrný a vlhčí. O sto let později byla zima mírná a vlhká, jaro průměrně teplé a vlhké, léto až do konce srpna horké a srážkově podnormální, září značně deštivé, podzim chladnější a vlhčí. Víno se urodilo ve velmi nízké kvalitě, zato obilí byl dostatek.
Země obíhá kolem Slunce po mírně eliptické dráze a 2. ledna ve 14:50 SEČ se dostává nejblíže k němu. Bude nás dělit vzdálenost pouhých 147,49 milionů kilometrů, zároveň se pohybuje kolem Slunce nejrychleji: 30,3 km/sec.
V noci z 3. 1. na 4. 1. nastane několikahodinové vyvrcholení meteorického roje Kvadrantid. Největší frekvenci meteorů, až 150 za hodinu, bychom mohli očekávat nad ránem. Bohužel v té době bude nad obzorem i Měsíc, který bude před poslední čtvrtí a bude značně rušit svým světlem.
Na večerní obloze nízko nad jihozápadním obzorem počátkem ledna ještě zahlédneme planety Jupiter a Saturn. Ty se však rychle přesunou na oblohu denní s tím, že Jupiter bude déle pozorovatelný. V druhé polovině ledna nevysoko nad tímtéž obzorem se z denní oblohy vynoří nakrátko planeta Merkur, který bude na obloze chvíli dělat vzdálenější společnost Jupiterovi.
Na noční obloze ze všech historických planet bude kralovat toliko Mars, ale jen v první polovině noci. Bude zapadat okolo půl druhé. Ráno bude vycházet Venuše, ale jen počátkem měsíce, poté přestane být pozorovatelná.
Nad západním obzorem uvidíme podzimní část hvězdné oblohy s výraznými souhvězdími Kasiopeji, Pegase a Andromedy. Prostřední hvězda z pětice W tvaru Kasiopeji je modrým obrem s obálkou z plynů s povrchovou teplotou okolo 25 000 K, která rotuje tak rychle, že je na pólech výrazně zploštělá. Ještě na počátku 20. století měla jasnost okolo 3. magnitudy, ve třicátých letech vzrostla na 1,8 magnitudy, v roce 1940 poklesla na původní hodnotu aby později zjasnila na 2,2 magnitudy. Rychlá rotace vyvolává velkou odstředivou sílu a hvězda ze svého rovníku nepravidelně odhazuje hmotu a to pravděpodobně vede ke změnám jasnosti. Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:
Pohled nad západní obzor ve 20,00 SEČ 15. 1.
Nad jižní obzor se od východu přesouvají zimní souhvězdí. Souhvězdí Orion je výrazné. Jižně od něj se nachází souhvězdí Zajíce (Lepus). Je malé, méně výrazné, nenachází se v něm výrazné objekty pro pozorování malými dalekohledy. Pro větší přístroje je tu ukrytá planetární mlhovina IC 418, zvaná též Spirograf podle vnitřní struktury zobrazené na fotografiích, a kulová hvězdokupa M 79. Tato hvězdokupa je původem cizinkou. V souhvězdí Velkého psa (Canis Major) byla objevena rozpadající se trpasličí galaxie pohlcovanou Mléčnou dráhou, k nám nejbližší jiná galaxie. M 79 byla s velkou pravděpodobností součástí malé, dnes zanikající galaxie. Střed galaxie je od nás vzdálený asi 25 000 světelných roků, kulová hvězdokupa 40 000. Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.
Pohled nad jižní obzor ve 20,00 SEČ 15. 1.
Východní obzor začíná dávat prostor jarním souhvězdím. Sice zatím jen malou částí, ale s postupující nocí se budou vynořovat další a další jarní souhvězdí, až se tu stanou po nějakou dobu dominantními. Souhvězdí Raka (Cancer) je nenápadné, ale nachází se v něm jasná otevřená hvězdokupa M 44 zvanou též Jesličky. Coby mlhavý obláček je k vidění už bez dalekohledu. Dobře vynikne zvláště v menších dalekohledech s velkým zorným polem, protože Jesličky mají na naší obloze úhlový rozměr 1,5°, což představuje průměr 3 měsíčních úplňků. Stáří se odhaduje na 750 milionů let, což je na otevřenou hvězdokupu úctyhodné stáří, protože se snadno rozpadají a jednotlivé hvězdy se vydávají na svou vlastní pouť Galaxií. Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.
Pohled nad východní obzor ve 20,00 SEČ 15. 1.
Nad ránem nad východním obzorem uvidíme již souhvězdí letní. Vysoko vystoupal Herkules, uvidíme i Hadonoše (Ophiuchus) s Hadem (Serpens). Jasnou Vegu v Lyře zastihneme již vysoko nad obzorem, zato jasný Deneb v Labuti (Cygnus) je ještě poblíž severovýchodního obzoru.
Pohled nad východní obzor 15. 1. v 6,00 SEČ.
Měsíc bude v poslední čtvrti 6. 1., v novu 13. 1., první čtvrti dosáhne 20. 1., úplněk nastane 28. 1.
Všechna naše zařízení jsou pro veřejnost zavřená. Protože situace se stále mění, sledujte, prosím, nejen PESa, ale i naše stránky, zda nenastala nějaká změna.
Co by vás mohlo zajímat:
O novém slunečním dalekohledu jsme se již jednou zmínili. Výsledky jeho pozorování jsou úchvatné
Historii Mléčné dráhy postupně odhalujeme a je čím dál tím zajímavější
Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003
Mapky: Program Cartes du Ciel.
S přáním klidných vánočních svátků, pevného zdraví a jasného nebe po celý nový rok se za tým SHaP loučí Otta Šándor.