Astrosloupek na květen 2021
Centrální část galaktické kupy Virgo I. Snímek zachycuje plochu tří úplňků. Vlevo nahoře je galaxie M 87, od prostředka doprava dolů postupně galaxie M 84 a M 86. které považujeme za součást Markarianova řetězce galaxií, který je zde jasně patrný. Táhne se svisle na pravé části snímku. Image Credit & Copyright: Fernando Pena
Daniel Adam z Veleslavína zaznamenal v roce 1095: „Dne 4. IV. na mnoha místech ráno ukazovalo se na nebi jakoby hvězdy dolů s nebe padaly. A byla toho roku veliká drahota.“ Když jsem našel tento úryvek, chtěl jsem napsat, že by se mohlo jednat o pozorování maxima meteorického roje Lyrid. Ale časově to nesedí. Lyridy mají maximum ve druhé polovině dubna. Buď se kronikář upsal (i to se může stát), nebo se Země setkala se zbloudilým shlukem meteoridů.
Během večerního soumraku budeme moci po celý květen sledovat jasnou Venuši a méně nápadného Merkura nad severozápadním obzorem. Venuši uvidíme snadno, je třetím nejjasnějším objektem oblohy, ale Merkurův jas bude poklesávat. Na soumrakové obloze bychom ho mohli snadno přehlédnout. Proto je vhodné k jeho vyhledání použít aspoň turistický dalekohled. Přiložené mapky nám pomohou, kde hledat Merkura ve vztahu k Venuši. Mapky jsou pro větší přehlednost rozděleny na tři období: od 1. do 15. 5., od 15. do 25. 5., od 25. 5. do 4. 6. Ke konci období bude Merkur již slabě zářit a přibližovat se ke Slunci, zatímco Venuše si bude udržovat vysokou jasnost a od Slunce vzdalovat. Nejdále od Slunce (na naší obloze) bude Merkur 17. 5.
Pohled nad severozápadní soumrakový obzor.
Na počátku noci nad západním až severozápadním obzorem uvidíme souhvězdí Blíženců (Gemini) obohacené planetou Mars, který je sice ještě jasný, ale už ne tak, jako na počátku roku. Sondy, které k němu letos přilétly, zatím pracují a přinášejí údaje o atmosféře či z povrchu. Sonda InSight detekovala přes pět set otřesů, ale jen čtyři byly silnější. Sonda bojuje s nedostatkem energie, její fotovoltaické panely dodávající elektrickou energii se pokrývají prachem. Proto byla uvedena do hibernace až do července, kdy Mars bude blíže ke Slunci a tím se zvýší i výkon panelů. Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:
Pohled nad západní obzor ve 23,00 SELČ 15. 5.
Souhvězdí Panny (Virgo) bude v té chvíli nad jižním obzorem a s ní i zde umístěná kupa galaxií. Říká se, že když zamíříte dalekohled o průměru objektivu aspoň 30 cm do severní části souhvězdí, vždy spatříte aspoň jednu galaxii. Část kupy galaxií vzdálené okolo 55 až 85 milionů světelných let zasahuje i do sousedního souhvězdí Vlasů Bereniky (Coma Berenices). Obsahuje okolo 160 velkých, převážně spirálních, galaxií a asi 2 500 trpasličích galaxií, převážně eliptických a nepravidelných. Nejhmotnějším členem této kupy je eliptická galaxie M 87. Významnou část hmoty kupy tvoří plyn zahřátý na několik milionů rozložený mezi galaxiemi. Září v rentgenovém oboru, opticky ho nemůžeme zaznamenat. Kromě mezigalaktického plynu se zaznamenaly i hvězdy z galaxiích vymrštěné. Jižně a východně od této Velké kupy galaxií (Virgo I) se nacházejí menší kupy (Virgo II a Virgo III). Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.
Pohled nad jižní obzor ve 23,00 SELČ 15. 5.
Kolem východního obzoru uvidíme souhvězdí Lyry, Labutě (Cygnus), Orla (Aquila) či Herkula, který je výše nad obzorem. A další menší i větší souhvězdí letní oblohy. Hlava Labutě – hvězda Albireo, beta Cyg), je známou barevnou dvojhvězdou. Je na ni pěkný pohled již v malém dalekohledu. Jasnější hvězda je oranžovým obrem, slabší je velmi horká velká hvězda. Obě složky dělí vzdálenost řádově stovky miliard kilometrů a tím pádem oběhnou kolem sebe za několik tisíc let. Modrá složka velmi rychle rotuje, obvodová rychlost na rovníku je 250 km/sec, a je na pólech velmi zploštělá a z rovníku odstřikuje hmotu do okolí. Jasnější oranžová složka je dvojhvězdou, průvodce oběhne kolem obří sousedky asi za 100 let. Běžnými prostředky ho nespatříme. Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.
Pohled nad východní obzor ve 23,00 SELČ 15. 5.
Nad ránem budou nad jihovýchodním obzorem svítit planety Saturn s Jupiterem. Jupiter je jasnější než Saturn, ale obě budou nápadnými světly hvězdné oblohy. Saturn bude vycházet na počátku měsíce před třetí hodinou (Jupiter před půl čtvrtou), koncem měsíce Saturn vyjde před jednou hodinou (Jupiter okolo půl druhé). U východního obzoru bude vidět souhvězdí Pegase. Toho si snázeji povšimneme než souhvězdí Koníčka (Equuleus), které má Pegas přímo před nozdrami. Je to nejmenší souhvězdí severní oblohy tvořené slabými hvězdami, druhé nejmenší na celé obloze. Samotné nozdry Pegasovy jsou tvořené hvězdou Enif (epsilon). Podle měření jde o oranžového veleobra vzdáleného okolo 700 světelných let s hmotností 10 Sluncí, průměrem 150 Sluncí a povrchovou teplotou 4 500° K. Bylo pozorováno, že se krátkodobě nepravidelně výrazně zjasňuje. Snad za to mohou mohutné erupce, které se odehrávají v atmosféře hvězdy. Její hvězdný život s velkou pravděpodobností skončí coby supernova.
Pohled nad východní obzor 15. 5. ve 3.00 SELČ.
6. 5. nad ránem vyvrcholí činnost meteorického roje eta Akvarid s hodinovou četností meteorů okolo 50. Roj nemá ostré maximum, zvýšenou aktivitu můžeme sledovat až snad do 11. 5. Částice roje byly vyvrženy jádrem Halleyovy komety.
Měsíc bude v poslední čtvrti 3. 5., v novu 11. 5., první čtvrtě dosáhne 19. 5., úplňku 26. 5.
Na ranní obloze 4. a 5. května se Měsíc přiblíží k Saturnu a Jupiteru. Večer 12. 5. bude míjet Venuši a o den později Merkura, 16. 5. pak těsně mine Mars. 31. 5. na ranní obloze se ukáže nedaleko Saturnu.
Všechna naše zařízení jsou zatím pro veřejnost zavřená. Protože situace se stále mění, sledujte, prosím, nejen vývoj pandemie a její důsledky, ale i naše stránky, zda nenastala nějaká změna.
Co by vás dále mohlo zajímat:
Mikrometeory mohou o mnohém vypovídat. Proto je jejich sběr důležitý. Každoročně dopadne na Zemi více než 5000 tun kosmického prachu | Sluneční soustava | Články | Astronomický informační server astro.cz
Voda na Marsu, stálý otazník. Voda z Marsu neunikla – je uložena v kůře | Sluneční soustava | Články | Astronomický informační server astro.cz
Vrtulníček Ingenuity vzlétl a opět přistál. SLEDUJEME: První vrtulový let mimo Zemi – kosmonautix.cz
Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003
Mapky: Program Cartes du Ciel.
S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.