Astrosloupek na květen 2020
Systém družic Starlink vyvolává rozporuplné reakce. Pro obyčejného smrtelníka je to zvláštní podívaná, když na potemnělé obloze najednou uvidí řadu bodů zvolna se pohybujících mezi hvězdami pěkně za sebou. Pro astronomy je to však podívaná smutná, neboť se má ve finále jednat o 12 000 satelitů, které budou křižovat oblohou a na snímcích noční oblohy zanechávat své světelné stopy, kazit snímky mlhovin i galaxií, hvězdokup. Budou nevítanými hosty na celooblohových fotkách… Zatím bylo vypuštěno 6 sérií po stovkách družic, další se chystají. Na snímku máme družice Starlinku 4 zachycenou … z paluby Mezinárodní kosmické stanice.
Zdroj: https://spaceweather.com/archive.php?view=1&day=16&month=04&year=2020 a https://eol.jsc.nasa.gov/SearchPhotos/photo.pl?mission=ISS062&roll=E&frame=148365
Dne 3. 1. 1117 se silně otřásla země v Lombardii, kde poničila řadu kostelů a veřejných budov. Zemětřesení dosáhlo až do střední Evropy a dostalo se i do našich kronik: „Roku 1117 bylo na mnohých krajinách českých zemětřesení velestrašné, po kterémž v následujícím roce velikánská povodeň následovala.“ Tu zachytil Kosmas: „V měsíci září byla taková povodeň, jaké tuším nebylo od potopy světa na zemi. Neboť naše řeka Vltava, náhle prudce vyrazivší ze svého řečiště, ach kolik vsí, kolik v našem podhradí domů, chalup, kostelů svým přívalem pobrala! Neboť kdežto jindy, ač se to málokdy stává, povrch vody sotva dosahoval podlahy mostu, za této povodně vystoupila voda přes deset loket nad most.“ Vypadá to, že letos nás povodně asi neohrozí a potýkat se budeme spíše se suchem.
V průběhu soumraku uvidíme coby Večernici planetu Venuši nad západním až severozápadním obzorem. Ve druhé polovině měsíce se k ní na několik málo týdnů připojí Merkur. Večerní viditelnost Venuše bude zvolna končit. Počátkem června přejde na denní oblohu a koncem června se vynoří na ranní obloze jako Jitřenka. Mapka znázorňuje polohy planet nad obzorem během soumraku, kdy již budou viditelné na rozdíl od většiny hvězd. Vzájemná poloha planet se bude pochopitelně měnit, proto k vyhledání slabšího Merkura použijme mapku a odražme se od nápadné Venuše. 22. května v 10 hodin dojde k blízkému přiblížení obou planet. Večer před tím a večer v tento den je můžeme vidět, jak se k sobě přibližují a poté vzdalují.
Pohled nad severozápadní obzor ve 21,30 SELČ ve druhé polovině měsíce.
Nad západním obzorem najdeme souhvězdí především jarní. Mezi ně patří zcela určitě Rak (Cancer) či Lev (Leo). V nadhlavníku uvidíme Velký vůz, jenž je součástí souhvězdí Velké Medvědice (Ursa major). K severnímu obzoru je přitisknuté nenápadné souhvězdí Žirafy (Camelopardalis) s nápadnějším souhvězdím Persea. A tady nás čeká jedno velké zklamání. Slibovaná kometa C/2019 Y4 (ATLAS) sice existuje, ale její jas nedosáhne předpokládané úrovně, bude mnohem menší. Za to může jádro komety, které se začalo rozpadat. Během samotného rozpadu se celkový jas komety zvýšil díky větší produkci drobných částeček tvořící dočasně její hlavu a ohon. Tento materiál je již pryč a celkový jas komety v současné době tvoří jen ten materiál, který se aktuálně produkuje z prachem a drobnými kamínky obohacených ledových jader. V tomto případě je množné číslo oprávněné, protože podle fotografií se jádro rozpadlo na nejméně tři menší díly. Největší díl je „vedoucí“, dva menší ho následují v několika tisíci kilometrovém odstupu. Vzdálenost mezi nimi se však bude neustále zvětšovat a je zřejmé, že se posléze bude jednat o tři samostatné komety obíhající kolem Slunce po podobných drahách. Podívejte se, jak jsme kometu nafotili na hvězdárně v Teplicích. Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:
Pohled nad západní obzor ve 22,30 SELČ 15. 5.
Nad jižním obzorem uvidíme souhvězdí Panny (Virgo). Výše uvidíme jasného Arctura v souhvězdí Pastevce (alfa Bootes), na něj navazující půloblouček hvězd Severní koruny (Corona Borealis) a z její druhé strany souhvězdí Hercula. Ve východní části Hercula, poblíž hvězdy Ný, se nachází apex Slunce a tudíž i sluneční soustavy. Je to bod, kam směřuje pohyb sluneční soustavy odvozený z pohybu Slunce a okolních hvězd. Arcturus je nejjasnější hvězdou patřící k formaci takzvané Arcturovy pohybové skupiny hvězd, která vznikla pohlcením malé galaxie galaxií naší. Tyto hvězdy mají společný prostorový pohyb i blízké chemické složení – obsahují vůči našemu Slunci mnohem méně těžších prvků. Odhaduje se, že ke galaktickému střetu došlo před asi 8 miliardami let. Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.
Pohled nad jižní obzor ve 22,30 SELČ 15. 5.
Pohledem na Herkula jsme se dostali až nad východní obzor. Nad severovýchodem uvidíme dvě jasné hvězdy. Jasnější je Vega (alfa) v souhvězdí Lyry, o něco méně jasná je Deneb v souhvězdí Labutě (alfa Cygni). U jihovýchodního obzoru na rozsáhlém hvězdném pozemku můžeme vyhledat souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) s Hadem (Serpens). Hadonoš, oč je rozsáhlejší, tím je méně nápadnější. Východně od hvězdy beta Hadonoše se nalézá z našich zeměpisných šířek viditelná k nám nejbližší hvězda. Jistě, ta nejbližší je Slunce, poté přes 4 světelné roky vzdálená trojhvězda alfa Centauri, od nás neviditelná, poté následuje 6 světelných let vzdálená Barnardova hvězda ležící v souhvězdí Hadonoše. Jedná se o červeného trpaslíka, a přestože je k nám opravdu blízko, svítí tak málo, že k jejímu spatření je zapotřebí dalekohled. Jméno získala po E. E. Barnardovi, který v roce 1916 srovnával fotografie tohoto dílu oblohy a všiml si, že tato hvězda v průběhu času výrazně změnila svou polohu. Dělají to všechny hvězdy, některé méně, jiné více. Barnardova hvězda je z nich nejrychlejší. Za 180 let se přesune na obloze o velikost měsíčního úplňku přibližně severním směrem. Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.
Pohled nad východní obzor ve 22,30 SELČ 15. 5.
Na ranní obloze nás mohou upoutat tři jasné body. Ten nejjasnější je Jupiter pohybující se před méně jasným, ale přesto výrazným Saturnem. V poměrně větším odstupu od nich východním směrem je zřetelně červený Mars. Ten se od obou planet vzdaluje směrem východním a v květnu tomu nebude jinak. Nad ránem souhvězdí Labutě, Lyry či Orla (Aquila) se již budou nacházet vysoko nad obzorem a svým způsobem nám tak ohlašují blížící se léto.
Pohled nad východní obzor 15. 5. ve 3,00 SELČ.
Měsíc bude v úplňku 7. 5., poslední čtvrtě dosáhne 14. 5., do novu se dostane 22. 5., první čtvrť bude 30. 5.
Všechna naše zařízení jsou do 25. 5. 2020 pro veřejnost uzavřena, sledujte naše webové stránky či Facebook, kde zveřejňujeme aktuální informace a pokyny pro návštěvníky - situace se dynamicky vyvíjí a může se rychle změnit.
Co by vás mohlo zajímat?
Nic není ideální, ani rozpínání vesmíru. Jiný pohled na tuto problematiku.
Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003
Mapky: Program Cartes du Ciel.
S přáním jasného nebe za tým pracovníků SHaP Otta Šándor.