Astrosloupek na duben 2020
Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) byla objevena 28. 12. 2019. V současné době se zjasňuje, má pěkně vyvinutou komu a vytváří se již i iontový ohon. Pokud se bude zjasňovat předpokládaným způsobem, je možné, že koncem dubna a začátkem května by dosáhla jasu, kdy by mohla být viditelná pouhým okem. V druhé polovině dubna by mohla být již v dosahu triedrů. Stala by se tak kandidátkou Komety roku 2020. Komety jsou leckdy nevyzpytatelné, nechme se překvapit nebo zklamat. Podle náznaků by se mohlo jednat o druhý fragment většího „mateřského“ kometárního tělesa, které se kdysi rozpadlo. Její „sestra“, podle tohoto scénáře, zazářila na pozemské obloze coby Velká kometa z roku 1844 (C/1844 Y1).
Zdroj: https://www.virtualtelescope.eu/2020/03/12/c-2019-y4-atlas-the-comet-of-2020-an-image-11-mar-2020/
Průběh letošní zimy se zdál být velmi podivný a jaro zatím nenarušuje trend. Záznamy kronik z roku 1122 se nám mohou z tohoto hlediska zdát důvěrně známé: „Po tomto roce přišla teplá zima, takže příštího léta jsme neměli led ve skládkách.“ „Trvající sucho od března až do května, kdy nespadl žádný déšť.“ „Také toho roku byla hojná úroda medu a vína, i osení pěkně vzrostlo, ale zrno v klasech nebylo bohaté.“ „Krupobití na mnoha místech v Čechách času letního velké škody na polích zdělal.“
Od brzkého večera uvidíme nad jihozápadním až západním obzorem planetu Venuši. V průběhu první poloviny noci se bude posouvat i s hvězdným okolím nad severozápad, kde kolem půlnoci bude zapadat. Bude se pohybovat v souhvězdí Býka. 3. dubna se bude pohybovat v otevřené hvězdokupě Plejády, projde jejím okrajem. Vytvoří s nimi zajímavé zákoutí vhodné i pro malé dalekohledy, třeba i pro ten náš turistický. Blízkost jasnějších hvězd u planety nám pomůže si všimnout vlastního pohybu Venuše již během poměrně krátké doby.
Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:
Pohled nad západní obzor ve 21,30 SELČ 15. 4.
Nad severozápadním obzorem si za dobrých pozorovacích podmínek vyhledejme souhvězdí Žirafy (Camelopardalis). Toto slabounkaté cirkumpolární souhvězdí nás zřejmě nenadchne. Je však dobré si ho vyhledat, protože se v něm pohybuje kometa C/2019 Y4 (ATLAS), která má velkou naději se stát kometou letošního roku. Ostatně úvodní obrázek nám ji ukazuje a text k němu upřesňuje Kde kometu vyhledat přibližuje mapka:
Nad jižním obzorem se vznáší souhvězdí Lva, v nadhlavníku uvidíme Velký vůz, ale i celou Velkou Medvědici (Ursa Major). První dny měsíce (1. – 5. 4.) můžeme kromě jiných družic uvidět i ISS (Mezinárodní kosmická stanice) coby velmi jasnou tečku nehlučně se pohybující mezi hvězdami. Její další viditelnost nastane až od 27. 4., kdy ji spatříme okolo šesté hodiny na ranní obloze.
Na souhvězdí Lva navazuje souhvězdí Panny (Virgo). Jižně od nich leží nejrozsáhlejší souhvězdí oblohy: Hydra. Díváme se mimo rovinu naší galaxie, proto je množství hvězd na tomto díle oblohy menší než na díle letním či zimním. Zato máme méně rušený výhled vzdáleného vesmíru na bližší i vzdálené galaxie a jejich kupy.
Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.
Pohled nad jižní obzor ve 21,30 SELČ 15. 4.
Nad východním obzorem bude na počátku noci zářit oranžová hvězda Arcturus (alfa) v souhvězdí Pastýře (Bootes). Ostatně na Arctura míří oblouk oje Velkého vozu, který dalším prodloužením nás dovede ke hvězdě Spice (alfa) v souhvězdí Panny (Virgo). Je od nás vzdálená asi 260 světelných let a tvoří ji dvě hvězdy, dva modří obři, vzdálené od sebe okolo 18 milionů kilometrů. Takovouto mezírku na tak velkou vzdálenost neuvidíme. Hvězdy kolem sebe oběhnou jednou za 4 dny, přičemž se z našeho pohledu částečně zakryjí. Při zákrytu dojde, pochopitelně, ke snížení jasu soustavy. Menší z obrů ztrácí hmotu, která přetéká na větší složku. Při tom je plyn zahříván na vysokou teplotu a vyzařuje rentgenové záření.
Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.
Pohled nad východní obzor ve 21,30 SELČ 15. 4.
Na ranní obloze se udržuje seskupení Jupitera, Marse a Saturna. Najdeme je u jihovýchodního obzoru. Ostatně samotný Jupiter je dosti jasný a snadno upoutá naši pozornost. A když se k nim přidá úzký srpek couvajícího Měsíce, stane se to zajímavým zákoutím oblohy. Stane se tak 15. a 16. 4.
Již poměrně vysoko nad východním obzorem uvidíme trojici hvězd Letního orientačního trojúhelníku. Alfa Cygni (Deneb), alfa Lyry (Vega) a alfa Aquila (Altair). V jejich stínu, dá-li se to tak napsat, je malinkaté, ale výrazné souhvězdí Delfína. Jeho dvě nejjasnější hvězdy nesou názvy Rotanev a Sualocin. Podivná jména jim dal italský astronom a asistent ředitele palermské observatoře Niccolo Cacciatore. Nikdo po desetiletí nechápal význam jmen, až někoho napadlo je přečíst obráceně. Protože se již kdysi dohodlo, že jména hvězd neponesou jména lidí, žertéř Cacciatore polatinštil své jméno a obrátil způsob zápisu. Po těch letech se názvy hvězd vžily tak, že se již nepřejmenovávaly. A tak v souhvězdí Delfína máme nejen dvojici slabých kulových hvězdokup a pár slabých planetárních mlhovin, ale i pár hvězdných jmen, která tam nemají být.
Pohled nad východní obzor 15. 4. ve 4,00 SELČ.
Měsíc bude v první čtvrti 1.4., v úplňku 8.4., v poslední čtvrti 14.4., v novu 23.4., první čtvrtě podruhé v tomto měsíci dosáhne 30.4.
Všechna naše zařízení jsou pro veřejnost momentálně uzavřena. Jak dlouho tento stav vydrží není zatím jasné. Proto sledujte, kdy bude již vše pořádku a podívejte se na naše stránky, kde poté najdete i program, který se bude snažit vám vynahradit ušlé.
Co by vás mohlo zajímat:
Nový pohled na rychlost zformování protoplasty přinášejí izotopy železa
Může pršet železo? Proč by ne, možná i takovéto planety existují.
Majitelé větších triedrů či menších astronomických dalekohledů si mohou vybrat hned ze tří komet.
Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003
Mapky: Program Cartes du Ciel.
S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.