Astrosloupek na červenec 2020
Stephanův kvintet v souhvězdí Pegase. Pětice galaxií blízko u sebe. Čtyři galaxie rozložené na snímku uhlopříčně jsou skutečně k sobě blízké tři z nich se navzájem gravitačně ovlivňují slapovými silami. Čtvrtá galaxie se tohoto příliš neúčastní. Z tohoto hlediska by se jednalo o Stephanův kvartet. Pátá galaxie, na snímku u dolního levého rohu, je asi pětkrát blíž a tudíž se čtveřicí nemá nic společného. Jen se náhodně promítá do jejich blízkosti. Ostatně snímek z HST to potvrzuje nejen zabarvením (vliv rudého posuvu), ale i množstvím podrobností.
Zdroj: Autor: NASA, ESA, and the Hubble SM4 ERO Team – http://www.hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2009/25/image/x/ (direct link), Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=38622194
Komety bývají spjaté s různými neblahými událostmi: války, mor, sucho či naopak příliš deštivo. V roce 1337 se kometa poněkud opozdila: „A tu hvězdu (kometu spatřenou v červenci) předcházelo horko a sucho, které hubilo na jaře všechny rostliny; vzápětí nastal také nedostatek obilí a vína, a hojnost drahoty na mnohých místech“. Někdy se může i posel špatných zpráv opozdit.
S trochou nadsázky tu mám jednu zajímavost: 4. 7. 2020 ve 14 hodin bude Země nejdále od Slunce. Bude nás dělit 152,1 milionu kilometrů a Slunce se nám bude jevit nejmenší a zároveň oběžná rychlost bude nejmenší v průběhu celého roku.
Na počátku noci máme možnost za velmi dobrých pozorovacích podmínek zahlédnout nad západním obzorem kometu C/2019 U 6 (Lemmon). Počátkem měsíce, kdy začíná její viditelnost na severní polokouli, by mohla mít jasnost okolo 5. magnitudy, tedy již nad hranicí viditelnosti okem bez dalekohledu. Leč bude poblíž obzoru a Měsíc kolem úplňku. V průběhu července se budou geometrické podmínky viditelnosti zlepšovat, ale zároveň bude její jas slábnout. Vývoj jasnosti je zde a přehledová mapka zde.
Ještě v první polovině měsíce za zlepšujících se podmínek k pozorování se na počátku noci nad západním až severozápadním obzorem bude pohybovat kometa C/2020 F3 (NEOWISE). Také ona by měla dosáhnout dostatečného jasu, aby byla vidět bez dalekohledu. Podmínky k jejímu pozorování jsou dokonce lepší, než u komety předchozí. Pro zájemce přikládám graf vývoje jasnosti zde a přehledovou mapku zde. Mapky a grafy vývoje jasnosti komet jsou převzaty ze stránky http://www.aerith.net/index.html.
Večerní pohled nad západní obzor nás přivádí zpět k oběma kometám. Kometa Lemon se bude pohybovat mezi Lvem (Leo) a Pannou (Virgo), kometa NEOWISE ve druhé polovině měsíce mezi Lvem a Velkou medvědicí (Ursa major) jejíž součástí je obrazec Velkého vozu. K pozorování je výhodné použít i nějaký malý dalekohled, který posílí naše oči.
Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:
Pohled nad západní obzor ve 23,00 SELČ 15. 7.
Nevysoko nad jihovýchodem až jihem se budou pohybovat planety Jupiter a Saturn, později vyjde i Mars, který je bude následovat s poněkud větším odstupem a vychází později. Jeho hvězdným protipólem je hvězda Antares (alfa v souhvězdí Štíra – Scorpius), jasná červená hvězda. Podobné zbarvení obou těles vedlo k podobnému pojmenování. Římský Mars je řecký Áres, taktéž bůh války. Z toho odvodili název Protimars – Antiáres – Antares. Vysoko nad jihovýchodem zastihneme tři hvězdy letního orientačního trojúhelníku. Všechny jsou označené coby „alfa“ a nachází se v souhvězdí Labutě (Cygnus), Lyry a Orla (Aquila). Prodloužením spojinice alf Labuťě – Lyry za Lyru dosáhneme snadno souhvězdí Herkula. Prodloužením spojnice alf Lyry – Orla za Orla dospějeme do souhvězdí Kozoroha (Capricornus).
Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.
Pohled nad jižní obzor ve 23,00 SELČ 15. 7.
V těchto chvílích nad východním až severovýchodním obzorem uprostřed léta se nám hlásí hvězdný podzim. K těmto poslům zcela jistě patří souhvězdí Pegase a Andromedy, ale i u nás nezapadající Cassiopeia. Pegas je souhvězdí sice rozsáhlé, ale chudé na jasné objekty. Je jich jen několik a málo jasných. Oč méně jich je, tím jsou zajímavější. Mezi ně určitě patří skupinka galaxií označovaná jako Stephanův kvintet. Nebo jen kvartet? Pětici k sobě na obloze blízkých galaxií objevil roku 1877 Eduard Stephan. Z astrofyzikálního pohledu jde o čtyři galaxie od nás vzdálených okolo 280 milionů světelných let, pátá jen asi 50 milionů. Je mnohem blíž a do blízkosti čtyř se jen náhodně promítá. Čtveřice galaxií je k sobě velmi blízka, takže pozorujeme na nich vzájemné gravitační působení. Snad jednou se slijí do jedné velké eliptické galaxie.
Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.
Pohled nad východní obzor ve 23,00 SELČ 15. 7.
Nad ránem se Pegas s Andromedou přesunou více nad jih. Také slabší souhvězdí Trojúhelníku (Triangulum) vystoupí již poměrně vysoko a tak si za příznivých podmínek můžeme vyhledat bez dalekohledu nejen jasnou galaxii v Andromedě, ale i slabší v Trojúhelníku. S pásem Mléčné dráhy vnímáme tři galaxie, které tvoří základ Místní skupiny galaxií obsahující dalších asi třicet či čtyřicet dalších malých či satelitních galaxií. Mars bude již výše nad jihovýchodem a Venuše, která před chvílí vyšla, nepřehlédnutelně svítí nad východem v souhvězdí Býka (Taurus). Ve druhé polovině měsíce se nízko nad severovýchodem bude ukazovat Merkur.
Pohled nad východní obzor 15. 7. ve 4,00 SELČ.
Měsíc bude v úplňku 5. 7., v poslední čtvrti 13. 7., v novu 20. 7., v první čtvrti 27. 7.
Všechna naše zařízení jsou pro veřejnost otevřená, ale s omezením zohledňující současnou situaci. Pokud nás budete chtít navštívit, podívejte se, jaká omezení a doporučení jsou při vstupu do našich budov. Stav se může měnit k lepšímu i horšímu. Proto vás budeme včas informovat na našich stránkách, za jakých podmínek nás můžete navštívit. Děkujeme za pochopení.
Co by vás mohlo zajímat?
Planeta Zemi podobná obíhá v obyvatelné zóně.
Neptunův měsíc Triton bude snad méně tajemný.
Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003
Mapky: Program Cartes du Ciel.
S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.