Astrosloupek na červen 2021

 

11. června 1619 okolo 16. hodiny nad územím Království českého se odehrál na obloze nebeské div divoucí: Svědkové vypovídali, že se nejdříve blížilo jakési šedé mračno. Někteří tvrdili, že v něm vidí jakýsi erb a na něm že jsou napsané nějaké litery, ale nikdo z nich neuměl číst. Pak to mračno jakoby zmizelo a ukázalo se krvavé kolo, což bylo provázeno strašlivým hukotem, který obyvatelstvo i na velkou vzdálenost strašně vyděsil. Byly to tři obrovské rány, jako z velkého děla, takže si všichni mysleli, že začala válka nebo že se děje něco vojenského. Ty rány byly provázeny hukotem a pištěním. Potom najednou svědkové viděli, že se z toho rudého oblaku vydělily tři ohnivé předměty, které vypadaly jako kříže a řítily se směrem na vesnici Odranec. Dva kusy nalezeny, třetí zapadl do lesa a nebyl zatím nalezen. Úvodní fotka převzata ze stránky, kde najdete i více informací: https://www.extrastory.cz/nad-ceskym-odrancem-proletlo-pred-400-lety-ohnive-mlynske-kolo

 

Tento měsíc nás čeká prstencové zatmění Slunce, a proto stojí za připomenutí, jak podobný jev popsal Kanovník Vyšehradský v roce 1133: „Dne druhého srpna se objevilo zatmění slunce podivným způsobem; ponenáhlu ubývajíc, zmenšilo se tak, že koruna přišla ke straně polední jako u přibývajícího měsíce, potom se obrátila na východ, odtud na západ, potom se vrátilo do dřívějšího stavu.“ Ale také poznamenal: „Také na mnoha místech v německých krajích, věříme-li pověsti, bylo viděti téhož dne krev padající jako déšť. Také prý na jakémsi místě v krajích německých v touž hodinu spadl zároveň s krvavým deštěm kus masa, který byl tak veliký, že jej sotva dvanáct mužů mohlo zdvihnouti.“

Prstencové zatmění Slunce bude u nás viditelné jako částečné a nastane 10. 6. Jak stín Měsíce postupuje po zemském povrchu, mění se začátek, střed i konec zatmění podle zeměpisné polohy pozorovatele. Hvězdářská ročenka uvádí pro vybraná města následující údaje (časy jsou uvedeny v SELČ):

Místo	Počátek	Střed	Konec
Brno	11h 50,4 miín	12h 41,7 min	13h 34,1 min
Plzeň	11h 39,7 min	12h 35,1 min	13h 32,2 min
Ústí nad Labem	11h 40,1 min	12h 37,7 min	13h 37,0 min
Ostrava	11h 53,7min	12h 46,3min	13h 39,6min

Pro tuto příležitost budou mimořádně otevřeny pro veřejnost hvězdárny v Teplicích i v Mostě.

Letos nastane letní slunovrat a začátek astronomického léta dne 21. 6. v 5 hodin 32 minut (SELČ).

Večer nad severozápadním obzorem uvidíme jasnou Venuši a s postupujícím soumrakem bude k vidění i Mars, který se přesune ze souhvězdí Blíženců do souhvězdí Raka (Cancer). Poblíž západního obzoru uvidíme souhvězdí Lva (Leo), na něj navazuje souhvězdí Panny (Virgo). Severně od Panny je souhvězdí Vlasů Bereniky (Coma Berenices).  Hvězdy jsou poněkud soustředěny k sobě a tvoří blízkou otevřenou hvězdokupu označovanou Mel 111 vzdálenou okolo 280 světelných let. Jedná se o nevýrazné souhvězdí obsahující pouze slabší hvězdy. Zato je zde řada galaxií patřící převážně do kupy galaxií v Panně. A také se zde nalézá severní galaktický pól. Tady se díváme kolmo ke galaktické rovině. Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka: 

Pohled nad západní obzor ve 23,00 SELČ 15. 6.

Nad jižním obzorem nás může zaujmout jasná červená hvězda. Je nejjasnější hvězdou souhvězdí Štíra (Scorpius). Byla pojmenována Antares, zkratka pro Antiares – Protimars. Jméno si vysloužila pro svou nápadnou barvu připomínající planetu Mars, řecky Áres. Antares je chladný veleobr s povrchovou teplotou 3 500 K. Průměr hvězdy se odhaduje mezi 4 až 6 astronomických jednotek, vzdálenost okolo 600 světelných let. Západně od Antara uvidíme čtyři hvězdy rozložené okolo něj jako vějíř, klepeta štíra. Prodloužením jejich spojnic s Antarem se dostáváme do souhvězdí Vah (Libra). Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.

Pohled nad jižní obzor ve 23,00 SELČ 15. 6.

Nad východním obzorem jsou ke spatření nejvýraznější letní souhvězdí. Labuť (Cygnus), Lyra či Orel (Aquila) obdařené jasnými hvězdami nás zaujmou již na první pohled. A pokud bude hvězdně jasná noc bez zbytečného přesvícení (světelný smog vytváří nejen osvětlení města a obcí, ale často i zářící Měsíc), poté si povšimneme i nejkrásnější části Mléčné dráhy s jejími světlými i tmavými zákoutími. Nejjasnější hvězda Orla – Altair (alfa Orla) – patří mezi k nám blízké hvězdy. Je vzdálený pouze 16 světelných let. Patří mezi hvězdy větší a teplejší vůči našemu Slunci. Povrchová teplota je okolo 7 500 K. Rotuje velmi rychle, rovníkové oblasti se pohybují přes 200 km za sekundu. Odstředivá síla způsobuje, že polární průměr je o 20% menší než rovníkový, který je 1,7 násobek slunečního. Hmotnost Altairu je 1,5, svítivost 11 větší sluneční. Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.

Pohled nad východní obzor ve 23,00 SELČ 15. 6.

Ranní hvězdnou východní oblohu dozdobí planety Jupiter a Saturn. Saturn se pohybuje v souhvězdí Kozoroha, Jupiter ve Vodnáři. Majitelé dalekohledů se mohou pokusit vyhledat planetu Neptun. Hvězdná letní obloha se nad tímto obzorem přesunula západně a udělala místo pro její podzimní část. Nad severovýchodem uvidíme typické W souhvězdí Kasiopeji, nad východem Andromedu s Pegasem. Zkuste také dohledat souhvězdí Persea. Na pomezí Persea s Kasiopejou je dvojice otevřených hvězdokup, které vyniknou spíše v menších přístrojích. Pohled na ně umocňuje bohaté hvězdné pozadí Mléčné dráhy.

Pohled nad východní obzor 15. 6. ve 3.00 SELČ.

Měsíc bude v poslední čtvrti 2. 6., novu dosáhne 10. 6., první čtvrti 18. 6. a úplňku 24. 6.

Skvělou zprávou je, že v červnu už máme otevřeno. Sice s omezením, ale již nás můžete navštívit jak na hvězdárnách, tak i v planetáriu. A nezapomeňte, že hvězdárny jsou mimořádně otevřené i 10. 6. Ano, na zatmění Slunce se budete moci při dobrých podmínkých podívat nejen v Teplicích, ale i v Mostě.  

Co by vás dále mohlo zajímat:

Nečekaný výsledek. Páry kovů v chladném prostředí! Páry těžkých kovů nečekaně nalezeny u komet na různých místech Sluneční soustavy i mimo ni | Kosmonautika | Články | Astronomický informační server astro.cz

Nitro Saturna může být zvláštnější, než jsme si mysleli. Nový model nitra planety Saturn – tlustá vrstva héliového deště může ovlivňovat magnetické pole planety | Sluneční soustava | Články | Astronomický informační server astro.cz

Gravitační vlny a rychlost rozpínání vesmíru. Ano, jde to k sobě. Splynutí černé díry a neutronové hvězdy může pomoci přesněji určit rychlost rozpínání vesmíru | Vzdálený vesmír | Články | Astronomický informační server astro.cz

Je zde někde ukrytá hvězda z antihmoty? V Mléčné dráze by se mohly ukrývat hvězdy z antihmoty | Hvězdy | Články | Astronomický informační server astro.cz

 

Úvodní citace: https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/11025/19684/1/Diplomova%20prace_Bc.%20Helena%20Dlouha.pdf

Mapky: Program Cartes du Ciel.

S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP loučí Otta Šándor.

---