Astrosloupek na červen
Meteorický roj lyrid je letos již minulostí. U sečské přehrady si pan Petr Horálek postavil svou techniku a několik lyrid zachytil i s částí hvězdného nebe a blízkou přírodou. Zachytil tak výborně, že se fotografie dostala do výběru snímků pro Astronomický snímek dne. Je to již pátý případ, kdy se česká krajina a nebe objevilo na této stránce. Gratulujeme!
Zdroj:NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply, Image Credit & Copyright: Petr Horálek
Počasí má leckdy podivný chod. Roku 1341 bylo zaznamenáno: „Byla pozdní, avšak ostrá zima. Na vánoce bylo jako v červnu.“ V polovině června přicházejí takzvaná ovčí chladna, někdy dosti výrazná: „Na den svatého Antonína (13. 6.) roku 1433 jednak ve všech krajích Království Českého spadl sníh neobyčejně veliký, takže lidé nemohli z měst ani ze vsi do vsi jezditi, ani choditi…“
Letní slunovrat nastane ve 23 hodin 44 minut dne 20. 6., kdy střed Slunce dosáhne nejsevernější části své roční poutě a vstoupí do znamení Raka.
Počátkem měsíce v průběhu večerního soumraku uvidíme nad severozápadním obzorem planetu Merkur. Venuše již bude na denní obloze, ale bude poměrně rychle přesouvat okolo Slunce a koncem měsíce se vynoří coby Jitřenka na ranní obloze, zpočátku bude jen nízko nad východním obzorem.
Po celý červen nenastává astronomická noc. Slunce jen nedostatečně klesá pod obzor a tak nenastává ona pořádná „astronomická“ noc. Z tohoto pohledu po celou dobu probíhá občanský soumrak a nautická noc, která začíná okolo 23. hodiny a končí okolo 3 hodiny. Nautická noc je období, kdy se setmí natolik, že se sice dají pozorovat hvězdy například pro námořní navigaci, ale ty slabší vidět nejsou. Tento stav skončí v první polovině srpna.
Na počátku nautické noci vysoko nad západním obzorem uvidíme Velký vůz s Velkou medvědicí (Ursa Major), blíže k obzoru Lva (Leo). Nad jihozápadem ve stejné výši jako je Lev bude souhvězdí Panny (Virgo), nad ní Pastevec (Bootes). Většina hvězd Velkého vozu tvoří jádro k nám nejbližší otevřené hvězdokupy, respektive jejího zbytku. Samotná hvězdokupa se rozpadla, nicméně řada hvězd má podobný směr pohybu i podobné složení. Tím se prozrazuje jejich možná sounáležitost. Toto seskupení je označováno coby Collinder 285, tomuto proudu hvězd se říká Medvědí proud. Do něj patří i nejjasnější hvězda Severní koruny, některé v souhvězdí Lva, v Hadonošovi, v Lyře, ale i v souhvězdí Vozky (Auriga), které je v těchto chvílích z větší části pod severním obzorem a uvidíme z něj nejspíše pouze jeho nejjasnější hvězdu Capellu (alfa) u nás nezapadající.
Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:
Pohled nad západní obzor ve 23,00 SELČ 15. 6.
Zatímco vysoko nad jihem uvidíme souhvězdí Severní Koruny (Corona Borealis), poblíž obzoru bude souhvězdí Vah (Libra). Mezi nimi najdeme souhvězdí Hada (Serpens), který východním směrem navazuje na Hadonoše (Ophiuchus). V ocasní části Hada (Serpens Cauda) se nachází otevřená hvězdokupa ještě vnořená do zárodečné mlhoviny. Mlhovina je dosti jasná a za vynikajících pozorovacích podmínek ji lze spatřit coby mlhavou skvrnku pouhýma očima. Podle tvaru na fotografiích nese název Orlí mlhovina, katalogové označení je M 16 nebo NGC 6611. Je vzdálená okolo 7 000 světelných let.
Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.
Pohled nad jižní obzor ve 23,00 SELČ 15. 6.
Nad východním obzorem zastihneme výrazné souhvězdí Labutě (Cygnus), drobnější Lyru a blíže k obzoru Orla (Aquila). Vysoko nad obzorem je souhvězdí Draka, které je u nás nezapadající. V létě ho zastihneme na počátku noci pěkně vysoko nad obzorem a tudíž dobře viditelné. Ve střední části souhvězdí se nachází jedna z nejjasnějších planetárních mlhovin nazvaná Kočičí oko s katalogovým číslem NGC 6543. Jako drobnou skvrnku ji uvidíme už v menších dalekohledech. V hlavě Draka, čtyřúhelník různě jasných hvězd v sousedství Herkula, uvidíme i v malém dalekohledu dvojhvězdu. Ze čtyř hvězd hlavy je to ta nejslabší. Nese název Kuma.
Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.
Pohled nad východní obzor ve 23,00 SELČ 15. 6.
Na ranní obloze uvidíme postupně čtyři planety. Kolem půlnoci vychází Jupiter se Saturnem, o dvě hodiny později vyjde Mars, závěrem měsíce okolo 4 hodiny vyjde Venuše. I když tyto planety vidíme prostým okem, jejich podmínky k pozorování dalekohledy nejsou nijak dobré. Během noci nevystoupají příliš vysoko nad obzor a v dalekohledech, zvláště větších, bude jejich obraz poznamenán zvýšeným chvěním vzduchu. Tím se zastírají malé podrobnosti, které bychom chtěli vidět. Nad východním obzorem bude souhvězdí Pegase a severněji Andromedy, která na něj plynule navazuje.
Pohled nad východní obzor 15. 6. ve 2,00 SELČ.
Měsíc bude v úplňku 5. 6., v poslední čtvrti 13. 6., v novu 21. 6., v první čtvrti 28. 6.
19. 6. se tenký srpek Měsíce přiblíží k Venuši a dokonce ji i zakryje. K zákrytu dojde okolo 10. hodiny a bude postupně vidět od západu k východu, takže východněji nastane zákryt později. To samé se týká výstupu Venuše spoza Měsíce, který západněji začne opět dříve, okolo 10 hodin 43 minut.
Zákryt Venuše Měsícem dne 19. 6. 2020. Časy a pozice těles jsou vztaženy na Teplice.
Všechna naše zařízení jsou pro veřejnost otevřená, ale s omezením zohledňující současnou situaci. Pokud nás budete chtít navštívit, podívejte se, jaká omezení a doporučení jsou při vstupu do našich budov. Stav se může měnit k lepšímu i horšímu. Proto budeme včas vás informovat na našich stránkách, za jakých podmínek nás můžete navštívit. Děkujeme za pochopení. Naši programovou nabídku najdete zde.
Co by vás mohlo zajímat:
Působivé detaily zrodu planet u vzdálené hvězdy
Porovnání aktivity Slunce s jinými hvězdami, jemu podobnými
Úvodní citace:
Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003
Zdeněk Vašků: Velký pranostikon
Mapky:
Program Cartes du Ciel.
S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.