Astrosloupek na březen 2020
V roce 1054 čínští a arabští astronomové pozorovali novou hvězdu v souhvězdí Býka. V maximu přesáhla jas Venuše a byla vidět i na denní obloze. O tom však evropští astronomové neměli ponětí. Zato v roce 1731 byla objevena mlhovinka později pojmenovaná jako Krabí, o které se ve 20. století zjistilo, že se rozpíná. Propočtem se zjistil přibližný rok vzniku mlhoviny a začalo pátrání v kronikách. Krabí mlhovina je tak jednou z mála, které můžeme vystavit důvěryhodný rodný list.
Zdroj: Autor: NASA, ESA, J. Hester and A. Loll (Arizona State University) – HubbleSite: gallery, release.
Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=516106
Rok 1479 byl opravdu zvláštní: „Bylo velmi mírné povětří v zimním čase tohoto roku, a to takové, že v únoru již kvetlo mnoho rostlin. Lupáč píše, že během měsíců listopadu a prosince roku minulého a ledna a února tohoto roku trvalo velmi mírné povětří.“ „V tomto roce se dvakrát urodila jablka a hrušky a hned po druhé úrodě přišly veliké deště.“
Letos nastává jarní rovnodennost 20. 3. ve 4:50. Slunce vstoupí do znamení Berana. S březnem souvisí i změna času ze středoevropského na letní středoevropský. Stane se tak ze sobotu (28. 3.) na neděli (29. 3.), kdy si posuneme hodinky ve 2 hodiny o hodinu vpřed.
Jihozápadní obzor již během soumraku bude obdařen jasnou Venuší, která se s postupující tmou přesune nad západ až severozápad. Vysoko nad západním obzorem září jasná hvězda Capella (alfa Aurigy – Vozky). Její světlo je nažloutlé a díky jejímu vysokému jasu – je šestou nejjasnější hvězdou – si barvy všimneme i bez dalekohledu. Jedná se společný svit čtyř sluncí. Dvě dominují a vytváří hlavní světelnou složku. Jedná se o dva žluté obry s hmotnostmi 3 a 2,5 slunečních, průměry jsou 12 a 9 krát větší Slunce. Kolem společného těžiště oběhnou kolem sebe jednou za 104 dny ve vzdálenosti okolo 110 milionů kilometrů. Odděleně je v běžných dalekohledech nespatříme. Kolem této dvojice snad obíhá další dvojice hvězd, tentokrát červených trpaslíků ve vzdálenosti 11 000 astronomických jednotek (0,17 světelného roku). Vzdálenost mezi nimi je 48 astronomických jednotek a doba oběhu 390 let. Větší z trpaslíků má průměr asi poloviny Slunce, menší je třetinový. Pokud je tato dvojice součástí hlavní složky, oběhne kolem ní za stovky tisíc let. Gravitační vazba na hlavní složku je však velmi slabá a není jisté, zda vůbec trpaslíci obíhají kolem žlutých obrů. Možná, že spíše se jedná o pohybovou soustavu s volnou gravitační vazbou.
Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:
Pohled nad západní obzor ve 20.0¨30 SEČ 15. 3.
Vysoko nad jižním obzorem uvidíme celkem blízkou dvojici jasných hvězd, nejjasnějších ze souhvězdí Blíženců (Gemini). Nesou jména dvou nevlastních bratrů: Castor (alfa) a Pollux (beta). Pollux je hvězdně osamoceným oranžovým obrem, leč víme, že má planetárního průvodce. Ten obíhá kolem Polluxe s periodou 590 dnů ve vzdálenosti 1,7 astronomické jednotky. Hmotnost planety se odhaduje na 2,3 hmoty Jupitera. O dalších oběžnicích zatím nevíme, ale pravděpodobně jich bude více.
Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.
Pohled nad jižní obzor ve 20,30 SEČ 15. 3.
Nad východním se zvedá do výše asterizmus Velkého vozu (Ursa Major) či souhvězdí Lva (Leo). Nedaleko obzoru uvidíme jasnou oranžovou hvězdu Arcturus ležící v souhvězdí Pastýře (Bootes). V prostoru mezi Lvem a Pastýřem za dobrých pozorovacích podmínek uvidíme hvězdy souhvězdí Vlasů Bereniky (Coma Berenices). Do této části oblohy se promítá severní galaktický pól. Většina hvězd souhvězdí patří blízké otevřené hvězdokupě.
Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.
Pohled nad východní obzor ve 20,30 SEČ 15. 3.
Ráno nad jihovýchodním obzorem se soustřeďují planety Jupiter, Mars a Saturn. K nim se přidá ubývající Měsíc 18. a 19. 3., vytvoří s nimi pěkné zákoutí hvězdné oblohy. 20. 3. Se poměrně blízko setká Mars s Jupiterem. Vysoko nad východem uvidíme souhvězdí Labutě (Cygnus), Lyry a Orla (Aquila). A s nimi tam budou i další souhvězdí, třebaže méně nápadná.
Pohled nad východní obzor 15. 3. v 5.00 SEČ.
Měsíc bude v první čtvrti 2. 3., v úplňku 9. 3., v poslední čtvrti 16. 3., v novu 24. 3.
Teplická hvězdárna bude otevřena pro veřejnost od pátku do neděle s tím, že večerní pozorování bude v pátek a sobotu, pozorování slunce v sobotu a neděli. Ale připravujeme toho více. Proto se podívejte na náš program, ať vám něco zajímavého neuteče!
Můžete také navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli
Mostecká hvězdárna na Hněvíně je otevřena každou sobotu a neděli.
Co by vás mohlo zajímat:
Betelgeuse v hledáčku obřích dalekohledů.
Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003
Mapky: Program Cartes du Ciel.
S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.