30.09. 2019

Astrosloupek na říjen 2019

V říjnu je podzim již v plném proudu. Roku 1297 byl „teplý podzim, který trval až do 17. listopadu, na kterýž to den rozkvetly někde růže. Na tento den rovněž přišla silná chumelenice“. Chumelenice se můžeme dočkat již v říjnu. V poznámkách klementinských pozorování se dočteme, že roku 1828 byl první sníh již 18. října a v roce 1835 padal sníh s deštěm 19. října.

Ať říjen dopadne meteorologicky jak chce, jisté je jedno. Poslední říjnovou neděli (v noci z 26. 10. na 27. 10.) končí vláda umělého letního času a začíná běh času přirozeného středoevropského. Dosáhneme toho posunutím hodinek o hodinu zpět ve 3 hodiny ráno na druhou hodinu.

Večer nad západním obzorem uvidíme Pastevce (Bootes), Severní korunu (Corona Borealis) či Herkula nebo Lyru. Také můžeme vyhledat Hadonoše s Hadem (Ophiuchus, Serpens). Ano, na počátku noci uvidíme ještě přehlídku letních souhvězdí díky tomu, že se stmívá čím dál tím dříve. Tuto skutečnost vyjadřuje i naše mapka a čas pohledu na oblohu. Oranžová jasná hvězda poblíž obzoru nese jméno Arcturus (označená alfou), je součástí souhvězdí Pastýře. Roku 1717 si Edmund Halley povšimnul, že jeho poloha podle starších měření je poněkud jiná. Objevil tak vlastní pohyb hvězd. Arcturus je nejrychleji se pohybující hvězda viditelná okem bez dalekohledu. Za 800 let se posune o půl obloukového stupně. To představuje na obloze průměr měsíčního úplňku.

Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka vlevo:

Pohled nad západní obzor ve 20.00 SELČ 15. 10.

Mezi jihem a jihozápadem poblíž obzoru svítí dvě jasné planety. Jasnější a západnější je Jupiter, následuje Saturn. Saturn se pohybuje v souhvězdí Střelce (Sagitarius). Poblíž jižního obzoru bude souhvězdí Kozoroha (Capricornus), výše nalezneme Orla (Aquila) a téměř v nadhlavníku září jasný Deneb (alfa) v souhvězdí Labutě (Cygnus). Nejjasnější hvězda v Orlovi (alfa Aquily) patří mezi hvězdy rychle rotující podobně jako Vega (alfa Lyry) nebo Regulus (alfa Leo). Otočí se kolem osy jednou za 9 hodin. Podobně jako obě zmiňované hvězdy i ona je na pólech značně zploštělá a teplejší na pólech (8500 K) než na rovníku (6900 K). Rovníková rychlost je 286 km/s, rozpadová byla spočítána na 400 km/s, při které by se hvězda roztrhala odstředivou silou. Mapka vpravo upřesňuje pohled nad jižní obzor.

Pohled nad jižní obzor ve 20.00 SELČ 15. 10.

V těchto hodinách budou nad východním obzorem souhvězdí považovaná za typicky podzimní. Během noci se přesunou nad jižní obzor, kde uprostřed podzimu budou okolo 22. hodiny. Vysoko nad hlavou budeme mít souhvězdí Kasiopeji, jižněji uvidíme Andromedu. Západně od Andromedy je na ní navazující Pegas, východně Perseus. A ještě jižněji od Andromedy jsou souhvězdí Berana (Aries), Trojúhellníku (Triangulum) nebo Ryb (Pisces). Ryby jsou sice rozsáhlým souhvězdím, nicméně je tvořeno slabými hvězdami, podobně jako k nim sousedící Vodnář (Aquarius). V souhvězdí Andromedy se nachází nejen trojice známých galaxií, ale i jedna, která se promítá do těsné blízkosti hvězdy Mirach a která je takříkajíc „za humny“. Blíže k této galaxii je v popisku úvodního obrázku. Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka vlevo.

Pohled nad východní obzor ve 20.00 SELČ 15. 10.

Nad ránem bude nad jihem souhvězdí Oriona, Velkého psa (Canis Major) či Blíženců (Gemini). To jsou typická zimní souhvězdí. Avšak nad východním obzorem bude souhvězdí Lva (Leo), které je považováno za jarní. Nejjasnější hvězda ve Lvu – Regulus (alfa) – je ona třetí hvězda rychle rotující a na pólech značně zploštělá. Situaci přibližuje mapka vpravo.

Pohled nad východní obzor 15. 10. v 5.00 SELČ.

V říjnu vrcholí činnost dvou meteorických rojů: 9. 10. nad ránem vystupňují svou činnost Drakonidy s frekvencí nad 10 meteorů za hodinu, 22. 10. nastane maximum činnosti Orionid odhadem okolo 18 meteorů za hodinu. Oba roje mají letos maxima nevhodně položená. Drakonidy bude rušit Měsíc kolem úplňku, Orionidy ve druhé půlce noci, kdy bude radiant nejvýše nad obzorem, bude Měsíc kolem poslední čtvrti a bude opět rušit.

Měsíc bude v první čtvrti 5. 10., úplněk nastane 13. 10., poslední čtvrť 21. 10., nov 28. 10. Z toho vyplývá, že nejvhodnější večerní pozorovací podmínky nastávají začátkem měsíce (do první čtvrti), a poté v druhé polovině měsíce.

Teplická hvězdárna bude otevřena pro veřejnost od pátku do neděle s tím, že večerní pozorování bude v pátek a sobotu, pozorování Slunce v sobotu a neděli. Ale připravujeme toho více. Proto se podívejte na náš program. Ať vám něco zajímavého neuteče!

Můžete také navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli.

Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude pro veřejnost otevřena každou sobotu a neděli.

Co by vás mohlo zajímat?

„První světlo“ přístrojů sondy Parker Solar Probe.

Mají komety společný původ? Nebo oblast zrodu?

Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003

Mapky: Program Cartes du Ciel.

S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.

Popisek k úvodní fotce:

MIRACHŮV DUCH – NGC 404

Často opomíjená galaxie v souhvězdí Andromedy. Nemůže sice soupeřit se svou slavnější „sousedkou“, ale přesto je v mnohém také zajímavou. Je vzdálená okolo 10 milionů světelných let. Klasifikuje se jako čočkovitá galaxie, která svůj tvar získala z původně malé spirální galaxie před asi 1 miliardou let sloučením s několika malými galaxiemi. Je sice menší než k nám mnohem bližší satelitní galaxie Malý Magellanům oblak, zato zářivější. Můžeme ji považovat za nejbližšího galaktického souseda k naší Místní skupině galaxií, ke které již nepatří. Nachází se v blízkosti jasné hvězdy Mirach (prostřední hvězda ve tvaru souhvězdí Andromedy). V dalekohledu uvidíme nejen samotnou galaxii, ale i Mirach. Jasná hvězda tak ztěžuje pozorování galaxie. Pro svou blízkost ke hvězdě se také galaxii říká Mirachův duch. Na snímku uprostřed je Mirach, galaxie NGC 404 je od ní nahoru doleva coby „rozmazaná“ hvězda.