Astrosloupek na prosinec 2019
„Zima byla nestálá, brzy mrzlo, brzy jako na jaře nastávala obleva, takže Labe dvakrát zamrzlo a dvakrát roztálo. Ale řeka Vltava, jež svým řečištěm dělí hlavní naše hrady, Prahu a Vyšehrad, čtyřikrát zamrzla a čtyřikrát ledy na ní povolily, ale sněhu bylo málo. Toto nepříznivé počasí se počalo v listopadu a neminulo celý běh příštího roku ani jednoho měsíce, aby buď na jeho počátku nebo na konci neřádilo s velikou prudkostí.“ Takto vzpomínají na rok 1134 první pokračovatelé Kosmovi.
22. 12. v 5 hodin 19 minut vstupuje Slunce do znamení Kozoroha. Začíná astronomická zima, nastává zimní slunovrat.
Asi hodinu po západu slunce obloha již dostatečně potmavne, abychom mohli vidět nejjasnější objekty večerní oblohy. Při pohledu na jihozápad uvidíme tři jasné planety. Zcela určitě nepřehlédneme přejasnou Venuši, jasného Jupitera, který však záhy zapadá či Saturna majícího z této trojice jasnost nejmenší, přesto však ještě dostatečnou, aby byl nápadným tělesem.
Blíže nám ukazuje mapka:
Pohled nad jihozápadní obzor v 17.00 SEČ. Vyznačeny jsou polohy planet od počátku do konce měsíce po deseti dnech. Venuše se svým rozsahem pohybu po obloze dostává závěrem roku mimo výřez mapy.
Kolem Jupitera obíhá sonda Juno (NASA). Pořizuje a přenáší přímo fantastické záběry a informace o turbulentní atmosféře planety a jejím okolí. Přístroje zaznamenaly, že magnetické pole Jupitera vykazuje „zrnitou“ strukturu. Z toho se vyvozuje, že v době formování planety se Jupiter srazil s tělesem o hmotnosti deseti Zemí. Celá desetiletí se uvažovalo o blescích na Jupiteru, definitivně je sonda Juno potvrdila. Rozložení bouřek je však na této planetě odlišné od Země. Kolem rovníku k bouřkám nedochází, nejvíce blesků bylo zaznamenáno poblíže pólů planety.
O několik hodin později bude nad západním obzorem dobrý výhled na část oblohy zvanou podzimní. Téměř v nadhlavníku nalezneme souhvězdí Kasiopeji a Andromedy, nad jihozápadem bude k obzoru sklánět hlavu okřídlený kůň Pegas. Poblíž západního až severozápadního obzoru uvidíme ještě letní souhvězdí Labutě (Cygnus) a Lyry. Pochopitelně, souhvězdích je tam povícero, ale tato jsou nápadná a snadno viditelná.
Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:
Pohled nad západní obzor ve 20.00 SEČ 15. 12.
Nad jihovýchodem až východem uvidíme souhvězdí Persea, Býka (Taurus), Oriona, Blíženců (Gemini) a Vozky (Auriga). Pokud budeme v oblasti bez nočních světel a nebude svítit Měsíc povšimneme si, že těmito souhvězdími prochází nenápadný pruh Mléčné dráhy.
V severozápadní části souhvězdí Persea, na pozadí Mléčné dráhy, uvidíme již bez dalekohledu protáhlou mlhavou skvrnku uprostřed poněkud zúženou. Malý, třeba turistický dalekohled, nám ukáže dvojici otevřených hvězdokup známých pod označením chí a h Persea. Obsahují několik tisíc hvězd starých jen několik milionů let. Jsou z tohoto hlediska velmi mladé. Vzdálenost se odhaduje na 7 až 8 tisíc světelných let. Rozměr každé hvězdokupy je okolo 100 světelných let. Obě vznikly z jednoho rozsáhlého mezihvězdného mračna s odstupem jen několika milionů let. Můžeme je považovat za hvězdná dvojčata.
Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.
Pohled nad východní obzor ve 20.00 SEČ 15. 12.
Nad ránem vystoupá Velký vůz do nadhlavníku. Nad jihem svítí souhvězdí Lva (Leo), nad jihovýchodem je Panna (Virgo), východní obzor patří Pastevci (Bootes), Severní Koruně (Corona Borealis) či Herkulovi. Nad severovýchodem zahlédneme Lyru s jasnou hvězdou Vegou a Labuť s Denebem v ocasní části souhvězdí. Ráno, kdy je obloha již dosti nasvětlena, se nad jihovýchodem vynoří nad obzor Merkur a Mars. Merkur tam bude viditelný v první polovině měsíce.
Pohled nad jižní obzor 15. 12. v 6.00 SEČ.
Prosinec tradičně přináší dva meteorické roje. 14. 12. vyvrcholí činnost Geminid s hodinovou frekvencí 120 meteorů, 23. 12. roj Ursid s 10 meteory za hodinu. Letos jsou Geminidy silně rušeny Měsícem, který bude dva dny po úplňku.
Měsíc bude v první čtvrti 4. 12., úplněk nastane 12. 12., poslední čtvrť 19. 12., nov 26. 12.
Teplická hvězdárna bude otevřena pro veřejnost od pátku do neděle s tím, že večerní pozorování bude v pátek a sobotu, pozorování slunce v sobotu a neděli. Ale připravujeme toho více. Proto se podívejte na náš program. Ať vám něco zajímavého neuteče!
Můžete také navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli
Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude pro veřejnost OTEVŘENA každou sobotu a v neděli (i před Vánocemi a během zimních prázdnin).
Co by vás dále mohlo zajímat:
Další úspěch českých astronomů a pozapomenutý meteorický roj.
Trochu sci-fi, trochu možná budoucnost.
K záhadě sezónního chování metanu na Marsu se přidal i kyslík.
Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003
Mapky: Program Cartes du Ciel.
S přáním jasného nebe, klidného času adventního a krásných vánočních svátků Vám za kolektiv pracovníků SHaP přeje Otta Šándor.
Popisek k úvodní fotce:
Snímek Jupitera pořízený sondou Juno (NASA) při 12. blízkém průletu kolem planety pořízen 1. 4.
2018 ze vzdálenosti 12 326 km nad oblačnou přikrývkou se zvýrazněnými barvami dobře dokresluje
bouřlivou a turbulentní atmosféru největší planety naší sluneční soustavy. Sonda se nacházela nad
50° severní šířky planety.
Image credits: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Kevin M. Gill