Astrosloupek na květen 2019
Květnové dny mám spojeny nejen s teplými dny, ale i se sněžením. Ale s velmi tuhými mrazy ještě ne. V roce 1252 byl květen hodný za zaznamenání: „Na svátky Ducha svatého (19. 5.) a den před tím, přišel silný mráz s množstvím sněhu, z čehož tažný i rohatý dobytek pošel… v tomto roce pro veliké větry v červnu bylo množství stavení zničeno. Jaro bylo téměř celé mokré, ale až ke konci suché… Také bylo v tomto roce velmi málo slámy.“
Zvečera poblíž západního až severozápadního obzoru zahlédneme planetu Mars. Pohybuje ve společenství čtyř jasných hvězd: Nad severozápadem Capella v souhvězdí Vozky (alfa, Auriga), nad západem Castor a Pollux v souhvězdí Blíženců (alfa a beta, Gemini) a Procyon v souhvězdí Malého psa (alfa, Canis minor). Procyon je hvězdou mající s naším Sluncem mnoho společného. Má sice poloměr dvojnásobný a hmotnost jeden a půl sluneční, ale nejen teplotou 6 500 K se Slunci přibližuje, ale i dobou rotace: 23 dny, Slunce 28 dnů. Drobné změny v jeho jasu jsou přisuzovány hvězdným skvrnám, povrchovým útvarům, které na Slunci nazýváme skvrnami slunečními.
Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:
Pohled nad západní obzor ve 22.00 SELČ 15. 5.
S vrcholícím jarem nad jižním obzorem vrcholí také jarní hvězdná obloha. Lva (Leo) a Pannu (Virgo) vyhledáme celkem snadno. Ale Raka (Cancer), Hydru, Pohár (Crater) či Havrana (Corvus) uvidíme jen za lepšího počasí s menším světelným znečištěním. V polovině května se zde bude pohybovat již značně dorostlý Měsíc a bude tím zhoršovat pozorovací podmínky. A dobré podmínky k pozorování tato část oblohy vyžaduje nejen z hlediska viditelnosti hvězd, ale především objektů, které vyžadují ke spatření větší dalekohled. Ukrývá se tu několik desítek relativně jasných galaxií tvořící společenství nazvané kupou galaxií v Panně. V současné době jich známe 1300, odhaduje se, že je jich tam až 2000. Zajímavé je, že mezi galaxiemi je pro oči neviditelný žhavý plyn, na desítky milionů stupňů zahřátá plazma, jejíž hmotnost převyšuje hmotnost viditelných galaxií.
Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.
Pohled nad jižní obzor ve 22.00 SELČ 15. 5.
Nad severovýchodním obzorem uvidíme dvě jasné hvězdy. Ta jasnější a výše položená je Vega (alfa, Lyra) v souhvězdí Lyry, blíže obzoru Deneb (alfa, Cygnus) v souhvězdí Labutě (Cygnus). Přímo nad východem budeme vidět Herkula a Severní korunu (Corona Borealis). V souhvězdí Herkula se nacházejí dvě pěkné kulové hvězdokupy. Ta slavnější nese označení M 13, méně jasná i méně známější je označována M 92. V triedru 10 x 50 je vidět coby bělavá skvrnka bez rozlišení hvězd. Ty uvidíme až v dalekohledu o průměru objektivu větším než 20 cm. Dělí nás 27 000 světelných let a s odhadovaným stářím přes 13 miliard let se řadí k jedněm nejstarším objektům Galaxie.
Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.
Pohled nad východní obzor ve 22.00 SELČ 15. 5.
Nad ránem nad jižním až jihovýchodním obzorem uvidíme dvě jasné planety: Jupiter je jasnější, Saturn méně. Souhvězdí Labutě, Lyry a Herkula jsou již vysoko nad obzorem a doplňuje je Orel (Aquila), Hadonoš s Hadem (Ophiuchus, Serpens), Střelec (Sagittarius), Štír (Scorpius) či Kozoroh (Capricornus).
6. května vyvrcholí činnost meteorického roje Aquarid, který poskytuje na obloze velmi rychlé meteory. Pro nás je to však poněkud ztracená záležitost, neboť radiant roje (místo na obloze, odkud meteory zdánlivě vyletují do všech stran) bude po většinu noci pod obzorem a teprve nad ránem bude stoupat nad obzor při rozednívající se obloze nad severoseverovýchodem. Ale to neznamená, že bychom nějakou tu aquridu nemohli vidět, jen jich bude mnohem méně než 50 meteorů za hodinu, jak uvádí ročenka.
Pohled nad jižní obzor 15. 5. ve 4,00 SELČ.
Měsíc bude v novu 4.5., první čtvrť nastane 12. 5., úplněk 18. 5., poslední čtvrť 26. 5.
Teplická hvězdárna bude otevřená v běžné otvírací hodiny. Připraveno je však více. Podívejte se na náš program.
Můžete také navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli v 19,00. Každou neděli ve 14,00 k nám můžete přijít se svými dětmi či vnoučaty na astronomickou pohádku, která nás doprovodí až mezi hvězdy.
Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude pro veřejnost otevřena každou sobotu a neděli.
Co by vás mohlo zajímat:
I když se říká, že na Měsíci není atmosféra, není to tak docela pravda. I když…
Hnědí trpaslíci a jejich vznik.
Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003
Mapky: Program Cartes du Ciel.
S přáním jasného nebe se za kolektiv pracovníků SHaP loučí Otta Šándor.
Popisek k úvodní fotce:
Galaxie M 87 se nachází v severní části souhvězdí Panny. Jedná se o velmi hmotnou eliptickou galaxii mající hmotnost zhruba 200 krát větší než Mléčná dráha. Její průměr je však jen okolo 120 000 světelných let, tedy jen o něco větší naší Galaxie. Velkou hmotnost nezpůsobují svítící hvězdy, ty se podílejí asi pouhou 1/6 hmoty. Zbytek tvoří plyn a neviditelná hmota. Nedávno proběhla zpráva o zobrazení centrální černé díry v jádru galaxie, respektive jejího „stínu“.