Astrosloupek na duben 2019
Zima je již za námi a počátek jara taktéž. Co nás čeká v následujících měsících? Nevíme. Něco podobného jako v roce 1249? Raději ne: „Zima 1248/1249 byla krajně teplá, bez mrazu a bez sněhu. Trvala až do konce března. Po teplé zimě přišel velmi studený květen. V květnu byla v Míšni velmi veliká bouře, při které byl stržen most přes Labe a zahynulo mnoho lidí.“
Počátkem noci těsně nad západním obzorem uvidíme souhvězdí Oriona a Býka (Taurus), ve kterém se pohybuje planeta Mars. Nad nimi se vznáší Blíženci (Gemini). Orionovo východní rameno tvoří hvězda pojmenovaná Betelgeuse (na mapce s označením alfa). Jedná se o k nám nejbližšího červeného velebobra vzdáleného asi 650 světelných let s odhadovaným průměrem 800 milionů až 1 miliardu kilometrů. To představuje průměr 1000 Sluncí, vyjádřeno v astronomických jednotkách 4,5. Jupiter je od Slunce vzdálen 5. S hmotností 15 až 20 hmot slunečních skončí svůj hvězdný život coby supernova. A je jisté, že je již velmi, ale opravdu velmi starou hvězdou měnící svůj jas o až 1 hvězdnou velikost v periodě 2800 dní.
Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:
Pohled nad západní obzor ve 22.00 SELČ 15. 4.
Na další hvězdnou cestu oblohou si nejdříve najdeme Velký vůz (součást souhvězdí Ursa major). Na počátku noci je téměř v nadhlavníku. Vyhledejme si přední kola vozu (dvě hvězdy u oje) a jejich spojnici směle protáhněme pod vůz. Takto si snadno i méně zkušený pozorovatel hvězdné oblohy vyhledá jasnou hvězdu Regulus (alfa Leo) v souhvězdí Lva. Celé souhvězdí si snadno dohledáte i podle naší mapky. Samotný Regulus je taktéž zajímavou hvězdou. Pomiňme skutečnost, že je 3 až 4 kráte větší v průměru než Slunce, že má povrchovou teplotu 15 000 K (Slunce 6 000 K), hmotnost 3,5 sluneční. Regulus je hvězda s neobvykle rychlou rotací. Naše Slunce se otočí zhruba jednou za měsíc, Regulus jednou za 16 hodin! Díky velké odstředivé síle na rovníku má eliptický tvar, rovníkový průměr je výrazně větší než polární a díky tomu, že póly jsou blíž k žhavému jádru, je na nich tepleji než na rovníku, který je oddělen od jádra hvězdy větším množstvím hmoty.
Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.
Pohled nad jižní obzor ve 22.00 SELČ 15. 4.
Nad východním obzorem je v těchto chvílích k zastihnutí souhvězdí Pastýře (Bootes) s jasnou hvězdou Arcturus (alfa). Na ni míří oblouk oje Velkého vozu. Ostatně, pokud oblouk dál protáhneme, narazíme na hvězdu Spicu (alfa) v souhvězdí Panny (Virgo).
Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.
Pohled nad východní obzor ve 22.00 SELČ 15. 4.
Nad ránem nad jižním až jihovýchodním obzorem zastihneme jasné planety Jupiter a Saturn a souhvězdí Štíra (Scorpius), Střelce (Sagittarius) a výše Hadonoše (Ophiuchus). Vysoko nad obzorem je souhvězdí Herkula, Lyry a Labutě (Cygnus).
Pohled nad jižní obzor 15. 4. ve 4,30 SELČ.
Měsíc bude v novu 5. 4., v první čtvrti 12. 4., v úplňku 19. 4., poslední čtvrtě dosáhne 26. 4.
23. 4. okolo druhé hodiny ranní dosáhne maxima činnosti meteorický roj Lyrid s hodinovou frekvencí okolo 18 meteorů. Žel, Měsíc v té době bude na obloze ještě ve značné fázi a bude tak rušit svým světlem.
Teplická hvězdárna bude otevřená v běžné otvírací hodiny. Připraveno je však více. Podívejte se na náš program.
Můžete také navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli od 19,00. Každou neděli ve 14,00 k nám můžete přijít se svými dětmi či vnoučaty na astronomickou pohádku, která nás doprovodí až mezi hvězdy.
Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude pro veřejnost otevřena každou sobotu a neděli.
Co by vás dále mohlo zajímat:
Mars opět inspiruje, a to zase vodou.
Trochu fyziky nikdy nezaškodí a je dobré si někdy osvěžit již zapomenuté nebo dozvědět se nové.
Existuje či neexistuje devátá planeta? Věru, odpověď je zatím nejednoznačná.
Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003
Úvodní fotografie: Slunce je v minimu jedenáctiletého cyklu své aktivity. Přesto tu a tam se na něm vyskytne skupinka slunečních skvrn doznívajícího cyklu. Očekáváme, že zanedlouho si Slunce definitivně překlopí polarity magnetického pole a my budeme moci vidět skvrny nového cyklu. Na snímku vlevo je stav na povrchu Slunce 21. 3. Obrázek vpravo je magnetograf, kde žlutě a zeleně jsou zmapované severní a jižní polarity magnetických polí na povrchu Slunce. Jejich těsné sousedství a velká intenzita dávají vzniknout slunečním skvrnám, erupcím a dalším projevům sluneční aktivity. Autor: NASA, SDO
Mapky: Program Cartes du Ciel.
Jasné květnové nebe vám za tým pracovníků SHaP přeje Otta Šándor!