Astrosloupek na březen 2019
Mnohé se za celá staletí nezměnilo, uvážíme – li současnou situaci zdravotní i meteorologickou: „Proměnlivý ráz počasí v zimě roku 1181, kdy střídavě zamrzalo a jihlo a bylo více vlhko a mokro nežli tvrdé, a sychravé jaro způsobily, že v celé střední a západní Evropě se mocně rozšířila epidemie chřipky, takže v Německu touto chorobou onemocněla více než polovina všech obyvatel.“
Dne 20. 3. ve 22h 58m SEČ projde střed slunečního kotouče oním neviditelným, leč spočitatelným bodem, kde nebeský rovník je protnut stoupající kružnicí ekliptiky. Slunce tím vstoupí do znamení Berana. Nastává jarní rovnodennost a tím i začátek astronomického jara.
Letošní změna času, kdy z přirozeného času středoevropského opět vygenerujeme umělý čas letní, proběhne ze soboty 30. 3. na neděli 31. 3. Ve dvě hodiny nad ránem si přesuneme hodiny na hodinu třetí.
Na počátku noci nad západním obzorem budeme moci ještě uvidět souhvězdí odcházející zimy. Nalezneme zde Býka (Taurus), Orion, Blížence (Gemini) i Vozku (Auriga). Uvidíme i slábnoucí červenavou tečku planety Mars. Jeho viditelnost se neustále zhoršuje. Nejenže se na naší obloze blíží ke Slunci, ale zároveň se vzdaluje od Země. Jeho kotouček je čím dál tím menší a i ve větších dalekohledech řada detailů již není k pozorování. Leč hvězdný vesmír nám zde nabízí celou řadu pěkných objektů, ať již jasných otevřených hvězdokup, tak i delikátnější objekty v podobě Krabí mlhoviny nebo mlhoviny v Orionu.
Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:
Pohled nad západní obzor ve 21.00 SEČ 15. 3.
Jižní až jihovýchodní obzor je obsazen souhvězdími jarními. Nejvýraznější z nich je souhvězdí Lva (Leo). Před ním je málo jasný Rak (Cancer), ve kterém je bez dalekohledu vidět coby mlhavá skvrnka otevřená hvězdokupa Jesličky. Pod Rakem najdeme hlavu Hydry, jejíž tělo se táhne až pod obzor a vidět bude celá až k půlnoci.
Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.
Pohled nad jižní obzor ve 21.00 SEČ 15. 3.
Nad východním obzorem právě vyšlo souhvězdí Panny (Virgo). Lev a Panna vyznačují na obloze jednu z oblastí, kde se nám odkrývá pohled do vzdáleného kosmu. V tomto případě na jednu z blízkých velkých galaktických kup, jejíž součástí jsme i my s naší Místní skupinou galaxií. Takových malých kupiček v okolí je povícero a jsou součástí této velké kupy, respektive můžeme je za ni považovat.
Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.
Pohled nad východní obzor ve 21.00 SEČ 15. 3.
Nad ránem vyjde nad jihovýchodem Jupiter a Saturn. Jejich viditelnost se bude postupně přesouvat do večerních hodin, ale to již bude léto a stanou se cílem našich večerních pozorování. Ranní obloha nad jihem až východem je obsazena typicky letními souhvězdími: Herkulem, Lyrou, Hadonošem (Ophiuchus), Labutí (Cygnus) či Orlem (Aquila). Za svítání vyjde planeta Venuše a doplní tak ranní planetární sestavu. Tu obohatí hned počátkem března ustupující srpek Měsíce.
Pohled nad jižní obzor 15. 3. ve 4,30 SEČ.
Měsíc bude v novu 6. 3., první čtvrť nastane 14. 3., úplněk 21. 3., poslední čtvrť 28. 3.
Teplická hvězdárna bude otevřená v běžné otvírací hodiny. Připraveno je však více. Podívejte se na náš program.
Můžete také navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli v 19,00. Každou neděli ve 14,00 k nám můžete přijít se svými dětmi či vnoučaty na astronomickou pohádku, která nás doprovodí až mezi hvězdy.
Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude pro veřejnost otevřena každou sobotu a neděli.
Co by vás dále mohlo zajímat:
Podzemní jezero slané vody na Marsu dělá odborníkům vrásky
Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003
Mapky: Program Cartes du Ciel.
S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.
Úvodní fotografie: Trojice galaxií ve Lvu. Jedná se o malou skupinu 3-5 galaxií vzdálených asi 35 milionů světelných let. Tvoří ji 3 spirální galaxie: Messier 65 (vpravo nahoře), Messier 66 (vpravo dole) a NGC 3628.
Autor: Hewholooks
Kredit: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported