Fotogalerie Měsíce
Měsíc je jediná přirozená družice Země. Za svůj vznik vděčí katastrofě, která se udála před 4,5 miliardami let, kdy došlo ke srážce tělesa o velikosti Marsu s mladou Zemí.
Měsíc rotuje tzv. vázanou rotací, to znamená, že doba oběhu kolem Země a jeho rotace kolem osy je stejná, což ma za následek to, že můžeme pozorovat pouze jeho přivrácenou stranu.
Průměr Měsíce činí 3476 km, což je více jak čtvrtina průměru Země a řadí se tak mezi větší satelity ve Sluneční soustavě. Nemá žádnou atmosféru, takže dochází k výrazným výkyvům teplot mezi Sluncem osvětlenou a neosvětelnou částí povrchu.
Povrch Měsíce se dělí na dva typy oblastí. Prvním typem jsou tmavé oblasti - měsíční moře. Jsou to rozlehlé oblasti vytuhlé magmatické lávy. Měsíc již dávno není tektonicky aktivním tělesem. Moře pokrývají 31% přivárácené strany Měsíce. Odvrácená strana obsahuje pouze necelá 3% tmavých ploch. Druhým typem jsou světlé oblasti - pevniny, které tvoří většinu měsíčního povrchu.
Na měsíčním povrchu najdeme nejrůznější útvary - impaktní krátery, pohoří, hory, jezera, brázdy, zlomy, údolí nebo mysy. Útvary na měsíčním povrchu jsou pojmenované zpravidla po významných osobnostech vědy, filozofů a učenců. Povrch tvoří převážně regolit, což je popelavě šedá, prachová drť s vysokým obsahem skla, která vznikla dopadem komet a asteroidů.
Měsíc obíhá Zemi ve vzdálenosti zhruba 350 000 km a je doposud jediným cizím tělesem, kde stanul člověk. Prvním člověkem na Měsíčním povrchu byl Neil Armstrong v roce 1969 v rámci programu Apollo 11. Doposud poslední přistání s lidskou posádkou se uskutečnilo v roce 1972. Celkem tak na Měsíci stanulo 12 astronautů.
Na hvězdárně pravidelně pozorujeme Měsíc s jeho povrchovými útvary. Pozorování je doplněno odborným výkladem, viz náš aktuální program pravidelného, večerního pozorování pro veřejnost zde.
Zatmění Měsíce 25. 4. 2013
Měsíc kamerou
Měsíc a hvězdy
Zatmění Měsíce září 2015
