První česká technologická nanodružice byla vynesena na oběžnou dráhu 23. června letošního roku v rámci mezinárodní mise QB50. Nanodružice VZLUSAT-1, vyvinutá Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem (VZLÚ) ve spolupráci s českými komerčními firmami a českými univerzitami, tak krouží kolem Země již více než 130 dní. Dvoukilový drobek na sobě nese miniaturizovaný rentgenový dalekohled, přístroj Fipex pro výzkum atmosféry a kompozitní materiál pro stínění kosmické radiace. K čemu to všechno je a jaká data nám družice posílá z vesmíru? Dozvíte se v prosincovém Café Nobel.Celý text ...
Prosinec, zamračený a mlhavý, začíná panovat. Končí rok, ale zimu začíná. Ale jakou zimu? „Toho léta o vánocích v outerý (26. XII. 1606) dne památky sv. Štěpána a na den sv. Jana (27. XII.) velmi teplé sluníčko po oba dva dni Pán Bůh ráčil jest dáti. Chroustů i také komárů velmi mnoho lítalo a země kde zmrzlá byla všecka až do celice roztála, takže hned ve čtvrtek zde při městě Louny i jinde namnoze vorali a tráva mnohá na vinici kvetla a žito vozimí u Lenešic sili a v pondělí na Nový léto (1. 1. 1607) viděl jsem očima svýma rozkvetlý švestky a višně.“
Mohou živé bytosti přežít v kosmickém prostoru? Odpověď na tuto otázku hledáme již déle než sto let. Živé organismy nás stále překvapují svou neobyčejnou schopností proniknout i tam, kde je život zdánlivě vyloučen. Mohou se šířit i mezi planetami? Lze v meteoritech nalézt stopy mimozemského života? Máme s
Listopad je nejmračnějším měsícem roku a po prosinci i nejmlhavějším. Vyniká i největším počtem vichřic. Bývá i měsícem, kdy poprvé napadne sníh přicházející zimy: „Léta 962 listopadu pak měsíce den třetí napadl veliký sníh na Českú zemi, takže lidé mnozí z příbytkuov svých vyjíti nemohli, zvěř lesní pro hlubokost sněhu žádná z svého místa se hnúti nemohla, dříví lesní i stromoví se lámalo, krovové mnozí i jiná stavení se bořila.“ Ovšem, naši silničáři by si s tím zanedbatelným množstvím sněhu určitě snadno poradili. Horší by bylo, kdyby ho napadlo celých ukrutných pět centimetrů!
Děje probíhající v mezihvězdných oblacích či v atmosférách cizích hvězd a planet jsou natolik odlišné od chemie, která nás v běžném životě obklopuje, že je lze s trochou nadsázky nazvat alchymií, tedy něčím na pomezí kouzel a chemie. Na výlet k podivuhodným vzdáleným světům vás ve své přednášce pozve RNDr. Martin Ferus, Ph.D. z
Říjen doznívá babím létem, ale na přelomu druhé a třetí dekády se dostavuje výrazné ochlazení lidově nazývané šimonská chladna. Ta přinášejí nejen první sníh, ale i čerstvý až bouřlivý vítr, popřípadě ničivé vichřice: „Roku 1135 dne 28. října se strhla v hodinu nešporní (hodinu před západem slunce) téměř po celém světě velmi krutá smršť, která až do noci mnohé kostely dřevěné i kamenné i jiná stavení pobořila, ploty, stodoly, stohy, že ani snop na snopu nezůstal, rozmetala a stromoví v lesích z kořene vyvracela.“
Jak je možné, že se zvířata dovedou navigovat na velké vzdálenosti, např. při migraci nebo návratu na hnízdiště, a jaká při tom používají vodítka? Co je čichová a magnetická orientace i sluneční kompas? Jak fungují vnitřní mapy a jak s nimi souvisí navigační strategie? Tyto "záhady" se na zářijovém Café Nobel pokusí objasnit náš další host, Kamil Vlček z Fyziologického ústavu AV ČR.
Září se v našich myslích projevuje především stálým počasím, hlavně v jeho závěru, kdy začíná období babího léta. Leč září není vždy počasím stabilní. Může překvapit v různých směrech. Nahlédněme do historických pramenů a roku 1785: „Ten rok byl mokrý, studený, a proto neúrodný. 11. dubna zmrzl u Poličky kočí i s koněm, žně začínaly na Poličsku až v polovině září. Na den sv. Václava (28. IX.) zima byla tuhá, odpoledne pak studený déšť se sněhem padal a na sv. Michala (29. IX.) napadl nový sníh. Potom začalo krásné babí léto, bez mrazu a větru, lidé orali bez kabátů, bylo teplo téměř jako ve žních…“ A pak že to tu ještě nebylo…
Naši speleologové zahájili v loňském roce průzkum dosud neznámých krasových oblastí v provincii Ša-an-si (Sha'anxi) ve střední Číně. Jejich objevy, ale také úskalí spjatá s jeskyňařením v tomto speleology nepříliš probádaném regionu, vám představí jeden z účastníků českých speleologických expedic do Číny, Mgr. Michal Filippi, Ph.D. z
Zveme vás na další mimořádné pozorování kosmických jevů pod širou oblohou. Tentokrát vám o víkendu 12. a 13. srpna 2017 vždy od 22.00 do 24.00 LSEČ u letiště na Nové Vsi ukážeme meteorický roj Perseidy - výrazný proud kamínků a jiných úlomků uvolněných převážně z kometárních jader, s kterým se potká naše planeta.
Srdečně vás zveme na netradiční pozorování částečného zatmění Měsíce, které se uskuteční v pondělí 7. srpna 2017 večer na jezeře Milada! 
Koncem srpna dochází k rychlému poklesu denních teplot, i když jeho počátek patří stále k letním psím dnům. Tento stav dobře postihuje pranostika: „Po svatém Smilu (14. 8.), slunce ztrácí již svou sílu“. V kronikách jsou pro srpen zaznamenány nejen letní parna (psí dny), mrazy koncem měsíce, přemnožení myší způsobujících hladomor, záplavy z velkých dešťů, ale i nálety kobylek: „Léta Páně 1338 přiletěl do Čech nesčíslný počet kobylek, podivně uspořádaných jako v sněhovém mraku, jenž všecku zemi českou pokryly a plodiny oblezly, pohryzly a v pustotu obrátily…“
Počátek července je ještě poznamenán medardovskými dešti, konec však už patří k vrcholnému létu. Je těžké říci, jaké bude počasí, zda vhodné ke sledování nebeských objektů či zda bude zataženo. Snad neproběhne taková zkáza, která se odehrála roku 1822. Tehdy 26. července „hrozný větrný orkán zkazil celou Jemčinskou oboru a poškodil pět dvorů a 30 vesnic na Jindřichohradecku. Nejvíce Roseč, Políkno, Žďáry, Malíkov a Pěnou. Vítr rozebral střechy, odvanul krovy, celé dřevěné stodoly přenesl, jednu od Políkna až k Pěné. Dříví zabilo sedláka ve Vydří, selku ve Žďáře a políkenského Macha vítr odnesl z Políkna až ke Žďáru vzduchem. Kdo byl venku, chytal se kamenů, oddenků zlámaných stromů. Kroupy všechno potloukly, rovnalo se, jako by měl soudný den býti.“ Kde se toto odehrálo, přiblíží 
V současnosti dominuje pilotovaným kosmickým letům a výzkumu v podmínkách mikrogravitace trvale osídlená Mezinárodní vesmírná stanice na nízké oběžné dráze. V dohledné budoucnosti se však lidé chystají k Měsíci a později snad i dál. Současné i budoucí plány kosmických agentur vám přiblíží Michal Václavík z 
Léto začíná se svými klady i zápory. Letos astronomické léto bude mít svůj počátek 21. června v 6 hodin 24 minut LSEČ, kdy střed Slunce vstoupí do znamení Raka. Počasí bývá ve znamení medardovských dešťů, ale i letních bouřek. „Na den Božího těla (11. 6.) roku 1623, když se obyčejná procesí v městě Kutný Hoře konala, tak velký déšť spadl, že v půl hodině kupecké k jarmarku postavené krámy, vozy a jiné těžké věci po ulicích plavaly. Také takové krupobití bylo, že v kostelích a domích okna vytlučena byla, v polích ovce a v lesích zvěř poraněna, mnohá i pobita byla.“
V letech 1994-2002 objevili astronomové z Ondřejova jako vedlejší produkt programu fotometrického výzkumu blízkozemních asteroidů se svým 65cm dalekohledem přes 700 nových asteroidů. Astronom Mgr. Petr Pravec, Dr. z Astronomického ústavu AV ČR ve své přednášce nastíní okolnosti a principy těchto objevů a uvede je do kontextu s tehdejšími i současnými prohlídkami oblohy. Nepromeškejte poslední Café Nobel na teplické hvězdárně před její rekonstrukci!
Je již veřejným tajemstvím, že z hvězdárny na Písečném vrchu nezbude kámen na kameni, a to téměř doslova. Původní stavba započatá roku 1957, do které se v rámci akce Z pustili nadšenci z astronomického kroužku teplického muzea, se po více než padesáti letech dočká generální rekonstrukce.
V květnu očekáváme již teplé počasí, ale také ledové muže. Teplo bývá především koncem měsíce, zatímco prostředek května může přinášet výrazná ochlazení. O jak velká může jít, hovoří záznamy v kronikách, jako například obecní kronika ze Studené: „Léta Páně 1662 od 16. may po dvě noci byly veliké mrazy. Pán Bůh všemohoucí dopustil na nás metlu velikou, takže živé květy pomrzly. Pak sněhy padly, že se pod nimi stromoví lámalo a na Poličsku spadlo sněhu po kolena.“ Květen roku 1885 byl taktéž sněhem obdařeným: „(15. 5.) K půlnoci proměnil se liják v hroznou vánici sněhovou… Na silnici svitavské vyrostly do rána závěje sněhové do výše 1,5 až 2,0 m…“
Dubnové počasí je nestálé, prý za jeden den se i devět druhů počasí sejde. Co všechno můžeme očekávat nejlépe vystihuje zápis v kronice města Bystřice pod Pernštejnem: V měsíci martii a též aprilis roku 1713 teplo následovalo, lidé bosi jako o svatém Jáně tepla užívali. Však 19. a 20. aprilis sníh velký spad, metelice hrozná byla, že v půl zimě jest co mysliti, by taková chumelenice následovala.
Podle lidové pranostiky zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej docela zalehne. Proti tomuto tvrzení nemůžeme nic namítat, přestože je březen považován za první jarní měsíc. Vždyť v březnu nastává jarní rovnodennost, a tím i počátek astronomického jara. Letos se odehraje 20. 3. v 11h 28m SEČ, kdy se střed Slunce ocitne na nebeském rovníku a vstoupí do znamení Berana. A pak jedno velké „Ach jo!“.
O tom, že fyzikální jevy fungují stejně v našich domácnostech, jako v hlubinách vesmíru, bude ve čtvrtek 23. února v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně povídat Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z 
