30.12. 2018

Astrosloupek na leden 2019

Těšíte se na zasněženou zimní krajinu? Samozřejmě - na co jiného se těšit v lednu! Jen abychom neměli zimu takovou, jaká tu byla v roce 1290: „Tato zima byla neslýchaně mírná, pouze zima 1185/1186 jí byla podobná: na vánoce kvetly stromy, dívky přinášely čerstvé květy z kvetoucích třešní a chlapci se brouzdali v řekách. Na den 6. ledna přiletěli ptáci a dne 14. ledna se již nacházely jahody a vinné keře již začaly kvést… Léto a podzim byly velmi deštivé.“

V lednu se Země dostává nejblíže Slunci. Letos bude v periheliu 3. 1. v 6 hodin a bude od Slunce vzdálená 147,1 milionu kilometrů. Země se bude pohybovat nejrychleji na své oběžné dráze, v létě je stav obrácený. Tuto skutečnost postihuje i kalendář: „zimní“ polovina roku je kratší než „letní“. Mezi podzimní a jarní rovnodenností uběhne 179 dnů, mezi jarní a podzimní 186 dnů. Na jižní polokouli, kde se roční doby střídají v obrácené podobě, je tomu naopak.

01N.PNG

Pohled na západní část večerní oblohy nás přivádí k hvězdnému podzimu, neboť tam jsou souhvězdí podzimní. Dominuje tam souhvězdí Pegase a Andromedy, i cirkumpolární (u nás nezapadající) Kasiopeja. Ve velkém, ale slabém souhvězdí Ryb (Pisces) je nápadný červenavý Mars. U severozápadního obzoru uvidíme jasné hvězdy Deneb (souhvězdí labutě – Cygnus) a Vegu (souhvězdí Lyry). Na spojnici těchto dvou hvězd leží pomyslná hranice, která odděluje cirkumpolární díl oblohy - Deneb, od zapadajícího dílu (a vycházejícího, pochopitelně) – Vega. Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka: 

 

 

Pohled nad západní obzor ve 20.00 SEČ 15. 1.

02N.PNG

Nad jihovýchodní částí obzoru je nápadné souhvězdí Oriona. Trojice hvězd v jedné řádce tvoří jeho opasek. Ta západní, pravá, leží téměř na nebeském rovníku. Vysoko nad jihem uvidíme Býka (Taurus) s otevřenou hvězdokupou Plejády, která vypadá jako docela malinkatý vůz. Plejády se mohou stát dobrým ukazatelem kvality našeho zraku. Kdo z nich uvidí bez dalekohledu za dobrých pozorovacích podmínek sedm hvězd, má průměrný zrak. Devět hvězd dokáže uvidět velmi dobré oko, deset a více spatřených hvězd v Plejádách znamená citlivý a ostře kreslící zrak. Musím však dodat, že není dobré se na slabé objekty noční oblohy dívat přímo, ale kousek vedle nich. Uprostřed sítnice není naše oko v noci právě nejcitlivější. Noční vidění je citlivější blíž k okraji sítnice.

Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.

Pohled nad jižní obzor ve 20.00 SEČ 15. 1.

Nad východním obzorem uvidíme jednak jasného Síria ve Velkém psovi (Canis Major), ale poněkud výše dvojici hvězd Castor a Pollux v Blížencích (Gemini). Můžeme využít známou taktiku, že do Orionova východního ramene (na mapce

03N.PNG

označená hvězda řeckou alfou v souhvězdí Oriona) zabodneme jehlu kružítka a psací hrot dáme na Síria (alfa ve Velkém psovi) a uděláme půlkruh ve směru chodu hodinových ručiček. Tak se snadno přesuneme od Síria k Procyonu (Malý pes – Canis Minor) a přes Castora a Polluxe (alfa a beta v Blížencích – Gemini) ke Capelle (alfa ve Vozkovi – Auriga). Nad severovýchodním obzorem vyhledejme Vleký vůz (Ursa Major). Mezi ním a Vozkou leží nenápadné souhvězdí Rysa (Lynx) a v něm se pohybuje kometa Wirtanen, která snad ještě by mohla být dostupná bezdalekohledu, ale spíše nám ji ukáže aspoň turistický dalekohled.

Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.

 

Pohled nad východní obzor ve 20.00 SEČ 15. 1.

04N.PNG

Ráno nad jihovýchodem uvidíme nedaleko sebe jasnou Venuši a  o něco méně jasného Jupitera. Nad východem spatříme souhvězdí Herkula i s jeho kulovou hvězdokupou. A nad severovýchodem se  přivítáme s Labutí (Cygnus) a Lyrou a tím i s hvězdami, se kterými jsme se večer loučili – Deneb a Vega.

Pohled na ranní oblohu upřesňuje mapka. 

 

 

 

 

Pohled nad východní obzor 15. 1. v 5.30 SEČ.

Měsíc bude v novu 6. 1., první čtvrtě dosáhne 14. 1., úplňku 21. 1., poslední čtvrtě 27. 1. V noci z 2. na 3. ledna nastane maximum činnosti meteorického roje Kvadrantid, u kterého se předpokládá četnost okolo 110 meteorů za hodinu. Vzhledem k poloze radiantu a času očekávaného maxima (okolo 3. hodiny ranní) je vhodné dívat se na oblohu až ve druhé polovině noci.

21. 1. nad ránem proběhne úplné zatmění Měsíce. Tabulka převzatá z Hvězdářské ročenky nám ukáže jednotlivé důležité okamžiky zatmění:

průběh zatmění

datum

SEČ

poziční úhel

h min

°

 Začátek úplného zatmění

21. 1.

5  41,3

328

 Střed zatmění (největší fáze)

21. 1.

6  12,3

-

 Konec úplného zatmění

21. 1.

6  43,2

46

 Konec částečného zatmění

21. 1.

7  50,6

256

 Výstup Měsíce z polostínu

21. 1.

8  48,0

263

 

Od nás neuvidíme jen výstup Měsíce z polostínu, protože bude již pod obzorem, nicméně předchozí fáze ano, bude-li jasno.

Kdo by se chtěl pokusit vyhledat si kometu Wirtanen, snad mu pomohou následující mapky:

kom 01n.PNG        kom 02n.PNG

Teplická hvězdárna bude otevřená nejen v běžné otvírací hodiny, ale i při příležitosti zatmění Měsíce. A je toho připraveno více. Podívejte se na náš program.

Můžete také navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli v 19,00. Každou neděli ve 14,00 k nám můžete přijít se svými dětmi či vnoučaty na astronomickou pohádku, která nás doprovodí až mezi hvězdy.

Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude pro veřejnost otevřena každou sobotu a neděli.

 

Co by vás dále mohlo zajímat:

Kometa Wirtanen na fotografiích z různých koutů světa od různých pozorovatelů

Testování nového subsystému přineslo nečekané snímky ze života symbiotické dvojhězdy 

Kulové hvězdokupy u vzdálených galaxií dokáží poodhalit jejich minulost

 

Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003

Mapky: Program Cartes du Ciel

 

S přáním jasného nebe nejen v lednu, ale též v celém nastávajícím roce 2019 přeje za celý kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.

 

Úvodní fotografie: credit @FORS Team, 8.2-meter VLT, ESO

Krabí mlhovina v souhvězdí Býka je viditelná pouze dalekohledy. Její vznik je dobře dokumentován. Je to jedna z mála planetárních mlhovin, u které známe dobu narození. Pěkné povídání o ní najdete v článku zde.

 

 


© 2013 - 2019 Severočeská hvězdárna a planetárium Teplice, p. o.