28.01. 2018

Astrosloupek na únor 2018

Bylo by zajímavé kdybychom i dnes pohlíželi na průběh roku či jeho částí očima dávných kronikářů, a poté záznamy z různých oblastí porovnali. Kupříkladu rok 1063 se jevil následovně:

„V měsících březnu a dubnu bylo ještě veliké množství sněhu. Zima zahubila množství zvěře a způsobila značné škody v lesích.“

„Zima trvala od ledna až do dubna. V dubnu vál nepřetržitě po dobu čtyř dnů studený vítr, který přinesl hluboký sníh.“

„V Čechách trvala po dobu 305 dní škodlivá a páchnoucí mlha.“ A to, prosím, Čechy ještě nebyly industrializované.

Prohlídku hvězdné oblohy začneme u západního obzoru. Tam uvidíme souhvězdí Andromedy, Cassiopei i Persea. Na samé hranici viditelnosti v souhvězdí Ryb (Pisces) můžeme zahlédnout planetu Uran. Protože je už poblíž obzoru, zemská atmosféra pohltí část světla (nejen u planety, ale i u ostatních objektů), je jeho viditelnost bez dalekohledu spíše teoretická. Za dobrých podmínek by k jeho spatření měl stačit běžný turistický dalekohled. Samotné souhvězdí Ryb je tvořeno slabými hvězdami, i jeho viditelnost je tudíž spíše teoretická, zvláště v podmínkách civilizačního světelného smogu naší krajiny. Lépe s viditelností na tom bude Skopec (Aries) tvořený jasnějšími hvězdami nebo Perseus, který je zároveň výše nad obzorem. V něm bychom si mohli vyhledat dvojitou otevřenou hvězdokupu označovanou jako há a chí Persea.

Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka: 

unor_01

Pohled nad západní obzor ve 21.00 SEČ 15. 2.

Nad jižním obzorem se vznáší nepřehlédnutelné souhvězdí Oriona. Od něj se můžeme dostat k Velkému psovi (Canis Maior) a k Býkovi (Taurus) prodloužením spojnice tří hvězd tvořící opasek Oriona. Spojíme – li hvězdu ve východním Orionově rameni (Betelgeuse) se Síriem, poté můžeme po směru chodu hodinových ručiček opsat kolem Betelgeuse půlkružnici. Ta nás povede po dalších jasných hvězdách dalších zimních souhvězdí. Přidáme-li ke kružnici Aldebarana a Rigela a západní rameno Oriona, vykreslíme z nich na obloze velké tiskací géčko. Zde si klikněte pro mapku s popiskami a naznačenými směry a spojnicemi.

Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.

unor_02

Pohled nad jižní obzor ve 21,00 SEČ 15. 2.

Východní obzor bude v těchto chvílích obsazen souhvězdími, která jsou považována za jarní. Mezi nimi kraluje Lev (Leo). Cestu ke Lvu nám může ukázat asterizmus Velkého vozu, který je součástí souhvězdí Velké medvědice (Ursa Maior). Spojnice předních kol (dvojice hvězd v korbičce vozu u jeho oje) míří na Lva a především na jeho nejjasnější hvězdu Regula. Mezi Lvem a Blíženci můžeme vyhledat souhvězdí Raka (Cancer) s pěknou otevřenou hvězdokupou Jesličky, která je patrná již bez dalekohledu coby mlhavý obláček. Jižně od Raka (pod Rakem) je hvězdný mnohoúhelníček představující hlavu Hydry. Její tělo se táhne až pod obzor a bude s postupující nocí vycházet. V souhvězdí Lva je v dosahu středních dalekohledů několik galaxií, které jsou součástí galaktické kupy. Některé prameny uvádějí, že se jedná o dvě menší galaktické kupy, jiné je považují za jeden celek rozdělený na dvě části. Na každý pád jsou součástí Místní galaktické nadkupy v souhvězdí Panny, kam obecně patříme i my.

Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.

unor_03

Pohled nad východní obzor ve 21,00 SEČ 15. 2.

Ranní oblohu ozdobí planety Jupiter, Mars a Saturn. Od 7. 2. do 11. 2. se do jejich společnosti přidá ubývající srpek Měsíce. Uvidíme je nad jižním až jihovýchodním obzorem. Nad východním obzorem spatříme souhvězdí Labutě (Cygnus), Lyry či Orla (Aquila). Vysoko nad jihovýchodem zahlédneme souhvězdí Herkula či půloblouček hvězd Severní koruny (Corona Borealis)

Pohled na ranní oblohu upřesňuje mapka.

unor_04

Pohled nad východní obzor 15. 2. v 6h 00m SEČ.

7. 2. Měsíc bude v poslední čtvrti, novu dosáhne 15. 2., do první čtvrti doroste 23. 2. Letos v únoru nedoroste do úplňku, ten nastane až v březnu.

Teplická hvězdárna je z důvodu rekonstrukce uzavřena.

Můžete však navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli v 19,00. Každou neděli ve 14,00 můžete k nám přijít se svými dětmi či vnoučaty na astronomickou pohádku, s níž se podíváte až mezi hvězdy.

Mostecká hvězdárna  na Hněvíně bude pro veřejnost otevřena každou lednovou sobotu a neděli.

 

Co by vás mohlo zajímat:

O Perseovi, hvězdokupách i jiných objektech či hvězdách se více dočtete zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Persea

Raketový efekt u komet může za mnohé, nejen za to, že dráha komety není ideální křivka tvořená pouze gravitací okolních těles:

http://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/kometa-tuttle-giacobini-kresak-necekane-zpomalila-svoji-rotaci.html

Metan v atmosféře Marsu. Co vše by to mohlo znamenat?

http://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/atmosfericky-metan-v-atmosfere-marsu-vykazuje-zahadne-sezonni-zmeny.html

Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003.

Mapky: Program Cartes du Ciel.

 

 

S přáním jasného únorového nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.

 


© 2013 - 2018 Severočeská hvězdárna a planetárium Teplice, p. o.