30.06. 2018

Astrosloupek na červenec 2018

cervenec_10.JPG

Zatmění Měsíce 7. 8. 2017, snímek pořízený u duchcovské Barbory, archiv HaP

 

Červenec nám obyčejně nabízí na svém počátku ještě deště z „Medardovy kápi“, v závěru psí dny. Univerzitní profesor Josef Šafařík nám pro změnu nabízí vysvětlení pojmu psích dnů: "Psí dnové slovou se dnové mezi 22. červencem a 23. srpnem, ve kteroužto dobu Slunce probíhá nebeské znamení Lva, zároveň se Sluncem kulminuje čili poledníkem prochází, v tu dobu nejjasnější stálice nebe Sírius, stojící v souhvězdí Canis major, jináče Psí hvězda. Odtud onen název. Poněvadž pak tou dobou u nás největší parna bývají, znamenají psí dnové toliko co dnové parní."

Večer nad západním obzorem bude stále svítit přejasná Venuše pohybující se nedaleko jasného Regula v souhvězdí Lva (Leo). Do jejich společnosti se 15. 7. přidruží širší srpek Měsíce. Výše nad obzorem uvidíme sedmici jasných hvězd tvořící asterismus Velkého vozu, jenž je součástí souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major). Pod jeho ojí je jasnější hvězda Cor Caroli (Srdce Karlovo), náležející do souhvězdí Honicích psů (Canes Venatici). Jméno jí přidělil Edmund Halley (po něm je pojmenovaná kometa). Prý když přijel anglický král Karel II. do Londýna, tato hvězda zvýšila svůj jas (29. 5. 1660). Proč tomu tak bylo, nevíme. Jisté je, že hvězda patří mezi ta slunce se silným magnetickým polem. Takovéto hvězdy vytváří obří skvrny podobné slunečním a celkově zmenšující jas hvězdy. Ale zvýšení jasu? Cor Caroli je dvojhvězdou. Druhou složku uvidíme již malým dalekohledem o průměru objektivu 50 mm. Pokud ono zvýšení jasu nepatří do říše legend, není jisté, která z těchto dvou složek zvýšila celkovou jasnost soustavy. Nebo že by na hlavní složce proběhla nějaká supererupce? A proč jich nepozorujeme víc? Otázek je mnoho, odpovědi neznáme.

Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka: 

cervenec_01Pohled nad západní obzor ve 22.30 SELČ 15. 7.

 

V okolí jižního obzoru uvidíme tři planety: nad jihozápadem Jupitera, nad jihem Saturna a Marse, jak vychází u jihovýchodu. Vysoko nad jihem bude Herkules, pod ním Hadonoš s Hadem (Ophiuchus a Serpens). Poblíž obzoru je jasný červený Antares, nejjasnější hvězda v souhvězdí Štíra (Scorpius).

Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.

cervenec_02Pohled nad jižní obzor ve 22.30 SELČ 15. 7.

 

Východní obzor bude v těchto chvílích nést nejkrásnější část Mléčné dráhy. Tu si můžeme dobře prohlédnout jen za předpokladu tmavé oblohy, pokud možno bez rušení nejen nočními světly lidskými, ale i bez svitu Měsíce. Malý turistický dalekohled odhalí hvězdnou záplavu i temná zákoutí tmavých mlhovin. Souhvězdí Labutě (Cygnus) ve tvaru kříže je nápadné. Proto se někdy říká centrální části souhvězdí Severní kříž či Helenin kříž. Nízko u obzoru je souhvězdí Pegase a Andromedy.

Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.

cervenec_03

Pohled nad východní obzor ve 22.30 SELČ 15. 7.

 

Pegas s Andromedou nad ránem již vystoupají vysoko nad východní až jihovýchodní obzor. Doprovází je Perseus. V Andromedě si můžeme prohlédnout mlhavý vřetenovitý obláček galaxie M 31, a to jak bez dalekohledu, tak s dalekohledem. V Perseovi se na pozadí Mléčné dráhy nachází dvojice pěkných otevřených hvězdokup zvaných há a chí Persea. Toto označení patří ještě do doby, kdy byly hvězdy v každém souhvězdí označovány řeckou abecedou, přičemž nejjasnější hvězda byla označena alfou, druhá nejjasnější betou atd. O podstatě těchto hvězdokup se v té době nevědělo a byly pojímány coby mlhavé či rozmazané hvězdy a přiřazena řecká písmena. Mimo jiné to také znamená, že jsou viditelné očima i bez dalekohledu.

Pohled na ranní oblohu upřesňuje mapka.

cervenec_04Pohled nad východní obzor 15. 7. v 4h 00m

 

Měsíc bude v poslední čtvrti 6. 7., novu dosáhne 13. 7., první čtvrtě 19. 7., úplňku 27. 7.

Měsíční úplněk bude zároveň i okamžikem, kdy Měsíc zcela vstoupí do zemského stínu, a tím nastane úplné zatmění Měsíce. Měsíc vstoupí do polostínu naší planety v 19h 14,8m a částečné zatmění, kdy se Měsíc začne dotýkat plného stínu Země, začne ve 20h 24,5m LSEČ. Tyto dva okamžiky však neuvidíme, odehrají pod naším obzorem. Měsíc bude vycházet až kolem 20h 45m, tedy již v probíhajícím částečném zatmění. Následující tabulka převzatá z Hvězdářské ročenky nám přehledně ukazuje pro nás již viditelné fáze zatmění:

průběh zatmění

datum

LSEČ

h       min

Začátek úplného zatmění

27.7.

21     30,3

Střed zatmění (největší fáze)

27.7.

22     21,8

Konec úplného zatmění

27.7.

23     13,3

Konec částečného zatmění

28.7.

00     19,1

Výstup Měsíce z polostínu

28.7.

01     28,7

 

Jednotlivé důležité okamžiky zatmění přibližují následující obrázky:

cervenec_05Východ Měsíce.

 

cervenec_06Maximální fáze zatmění.

 

 

cervenec_07Výstup Měsíce z plného stínu.

 

Tmavost zemského stínu, a tím i tmavost Měsíce do něj vnořeného, je dána stavem atmosféry, která část slunečního světla rozptyluje do stínu Země, takže ten není zcela prost světla.  Obecně také platí, že sopečný popel a prach způsobují tmavší stín, a tím i tmavší zatmění Měsíce. Jaké bude to letošní, kdy sopečného popele a prachu není málo, nechme se překvapit.

 

cervenec_08Vztah mezi tmavostí měsíčních zatmění a vulkanickými erupcemi.

 

Počáteční aktivita Perseid koncem července bude obohacena 30. července maximem činnosti Jižních delta Akvarid, a to až 25 meteory za hodinu. Viditelnost meteorů však bude silně omezena rušivým vlivem Měsíce, který bude jen několik dnů po úplňku.

Teplická hvězdárna je z důvodu rekonstrukce uzavřena.

Můžete však navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli v 19,00. Každou neděli ve 14,00 k nám můžete přijít se svými dětmi či vnoučaty na astronomickou pohádku, která nás doprovodí až mezi hvězdy.

Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude pro veřejnost otevřena každou sobotu a neděli. A také na zatmění Měsíce.

 

Co by vás mohlo zajímat:

O zatmění Měsíce trochu více na astro.cz.

O možnosti života na případných planetách u třech nejbližších hvězd.

 

Úvodní citace: Zdeněk Vašků: Velký pranostikon, Academia 1998.

Mapky: Program Cartes du Ciel.

 

S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.



© 2013 - 2016 Severočeská hvězdárna a planetárium Teplice, p. o.