Café Nobel je cyklus neformálních setkání veřejnosti s vědci nad šálkem kávy. Severočeská hvězdárna a planetárium spolupracují na tomto cyklu s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Každý měsíc se tak můžete setkat v Teplicích a v Ústí nad Labem se zajímavými osobnostmi ze světa vědy a prostřednictvím poutavých témat poznat je samotné i jejich práci.
Příroda Afriky nenávratně mizí. Už dávno nejde jen o ikonické druhy, jako jsou třeba horské gorily, sloni, lvi nebo nosorožci. Jak ke snaze o záchranu africké přírody přispívá Safari Park ve Dvoře Králové vám bude ve čtvrtek 20. srpna na teplické hvězdárně vyprávět ředitel Safari Parku MVDr. Přemysl Rabas. 
Většina dochovaných podzemních galerií, v nichž pravěcí umělci před mnoha tisíciletími zachytili výjevy ze světa, ve kterém žili, se dnes nachází na území Francie. Pravěké jeskynní malby dodnes fascinují každého, kdo se s nimi setká. K takovým obdivovatelům patří i geolog doc. RNDr. Jaroslav Kadlec, Dr. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. O své cestě za pravěkým uměním bude vyprávět ve čtvrtek 16. července na teplické hvězdárně.
Na území České republiky se vyskytuje několik druhů lanýžů a v minulosti se zde konaly také pokusy o jejich pěstování. Lanýže jsou potenciálně zajímavou zemědělskou komoditou, což platí zejména o lanýži letním. Návštěvníkům teplické hvězdárny bude ve čtvrtek 18. června o stále ještě trochu tajemných lanýžích vyprávět mikrobiolog doc. RNDr. Milan Gryndler, CSc. z Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Na světě není nic obyčejnějšího než voda, řeknete si možná. Každému přece teče doma z kohoutku. Pro vědce je však látka s jednoduchým vzorcem H2O stále exotická a záhadná. Proto také vodu i na počátku 21. století stále intenzivně studují. O tajemství „obyčejné“ vody bude ve čtvrtek 28. května v rámci prvního Café Nobel po nucené přestávce na teplické hvězdárně vyprávět fyzikální chemik doc. RNDr. Jan Jirsák, Ph.D. z Ústavu chemických procesů AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Přístroje druhé generace, které jsou nyní instalovány na dalekohledech VLT Evropské jižní observatoře (ESO), umožňují dříve nemyslitelná pozorování. Přístrojem SPHERE s extrémní adaptivní optikou je možné zobrazení protoplanetárních disků, obřích exoplanet, ale i planetek naší sluneční soustavy. Právě o novinkách ve výzkumu planetek bude ve čtvrtek 20. února na hvězdárně v Teplicích povídat planetární astronom doc. Mgr. Miroslav Brož, Ph.D. z Astronomického ústavu Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze.
O vývoji krajiny střední Evropy po konci doby ledové toho v obecných rysech víme poměrně hodně. Nastal čas podívat se na výjimky z obecností, na místa ve zmizelé krajině, kde bylo něco „jinak“. Jak prozradí malakoložka doc. RNDr. Lucie Juřičková, PhD. z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty pražské Univerzity Karlovy ve čtvrtek 16. ledna na teplické hvězdárně, šnečí ulity zachované v různých typech sedimentů nám takové detailní pohledy umožňují.
V první polovině letošního roku se stal fenoménem seriál HBO Černobyl, který zobrazuje největší havárii v jaderné energetice. V čem je filmové zpracování přesné, kde se realita od uměleckého ztvárnění lišila a jak to vypadá v Černobylu dnes? O tom bude ve čtvrtek 19. prosince na teplické hvězdárně povídat jaderný fyzik RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z Ústavu jaderné fyziky AV ČR Řež a z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.
Navzdory jejich titěrným rozměrům dnes slýcháme o nanovláknech čím dál tím častěji a hlasitěji. Lze to snad přičíst Napoleonovu komplexu, či je na vině něco úplně jiného? Přijďte se společně s nanotechnologem Mgr. Davidem Poustkou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem vydat po stopách této nevelké záhady – ve čtvrtek 21. listopadu na teplické hvězdárně.
Více jak 150 let sbírání fosilií třetihorního rostlinstva a živočišstva na hnědouhelných dolech v Mostecké pánvi umožnilo provést podrobnou rekonstrukci třetihorního prostředí v severozápadních Čechách. Ve čtvrtek 17. října vám ji na teplické hvězdárně představí geolog Severočeských dolů a.s. Ing. Karel Mach, Ph.D.
Když se celá Země stane jedním velkým radioteleskopem, je možné pořídit nevídané snímky. Na jednom z nich se podařilo zobrazit obří černou díru v centru galaxie M87 s neuvěřitelným rozlišením 40 miliontin obloukové vteřiny. Takový snímek umožnil spatřit vnitřní část akrečního disku a stín vrhaný černou dírou. Ve čtvrtek 19. září o tom bude na teplické hvězdárně povídat astrofyzik prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.
Kdo obývá přízemní patro deštného pralesa? Kdo tam s kým kamarádí a kdo se naopak s kým nemusí? A proč jsou Malajsie a Sumatra země plné kuliček? Přijďte a dozvíte se. Ve čtvrtek 15. srpna nás na teplické hvězdárně v Café Nobel navštíví profesionální entomolog Pavel Krásenský!
Cestovní ruch se dlouhodobě významně podílí na tvorbě hrubého domácího produktu řady států světa. Zatímco nasycení bohatých států turisty již přesahuje únosnou úroveň, zejména rozvojové státy vnímají cestovní ruch stále jako významnou ekonomickou příležitost. Základním cílem je přimět zahraničního turistu do daného státu přijet, často ve spojení se sportovními či kulturními akcemi, a pak ho zbavit přebytečných financí. Kulturní geograf Jan Daniel Bláha a kulturní antropolog Martin Soukup představí tento model ve čtvrtek 18. července v rámci své přednášky na teplické hvězdárně na příkladu Filipín.
V červenci uplyne přesně půl století od přistání prvních astronautů na povrchu Měsíce. Historií amerického projektu Apollo od tragické smrti posádky Apolla 1 přes celé měsíční dobrodružství až po mimořádný projekt spolupráce kosmických velmocí na společném letu Sojuz-Apollo, vás provede Milan Halousek z České kosmické kanceláře, předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Ve čtvrtek 20. června na teplické hvězdárně.
Jak se Féničané, Arabové a Vikingové dokázali plavit bez kompasu? Jak se Kolumbus dokázal vrátit z Ameriky bez využití navigace podle hvězd? Co mají zeměpisná délka a šířka společného s délkovým a šířkovým rozměrem – a jak ovlivnilo hledání zeměpisné délky pokrok vědy a techniky v 18. století? Tyto, i mnohé další otázky zodpoví ve čtvrtek 16. května během své přednášky v rámci cyklu Café Nobel na teplické hvězdárně Mgr. Petr Scheirich, Ph.D.z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Fenomén nekonečna nedává lidstvu, ať už máme na mysli filosofy, přírodovědce, matematiky či teology, spát již po tisíce let. Pro matematiky je příznačné, že se pokoušeli tento fenomén definovat, nebo alespoň pevně vymezit – a mohlo by se zdát, že snad i zajmout či uvěznit. Ale naopak: teprve nové pohledy na nekonečno posouvaly poznání o něm. Na teplické hvězdárně o tom bude v úterý 16. dubna povídat didaktička matematiky PhDr. Magdalena Krátká, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Solarografie je fotografická technika, umožňující zachycení drah Slunce na obloze během dlouhých expozicí, trvajících i půl roku. Jako kamera se používá podomácku vyrobená dírková komora. Astronom Mgr. Maciej Zapiór, PhD z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově představí základy této techniky a její možnosti v registrování pohybu Slunce a jiných pomalých procesů ve čtvrtek 21. března na teplické hvězdárně.
Nobelova cena za umělou urychlenou evolucí nových bílkovin? Co si pod tím představit a k čemu je to dobré? To vám prozradí biolog a biotechnolog doc. Ing. Josef Trögl, Ph.D. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Ve čtvrtek 21. února na teplické hvězdárně.
Rostliny porůstají souš už skoro půl miliardy let. Jak vypadaly první odvážné průkopnice, které vystoupily z vody? Informace o nich nám dnes zprostředkovává nejen paleontologie, ale také pokroky moderní genetiky, která odhaluje genetickou informaci žijících druhů. Od buněčného biologa Mgr. Stanislava Vosolsobě z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se dozvíte, jakým způsobem můžeme z této genetické informace zjistit, jak se vyvíjely dávno vymřelé organismy. Ve čtvrtek 17. ledna od 18:00 na teplické hvězdárně.
Jaké byly podmínky pro výzkum v Arktidě před padesáti lety a jaké jsou dnes? Jaké možnosti mají výzkumníci na České arktické vědecké stanici, kterou před několika lety vybudovali vědci z Centra polární ekologie Jihočeské univerzity? Kam pokročila vědecká spolupráce za půl století? O tom vám budou vyprávět horolezec a publicista Gerhard Tschunko a paleoekoložka Alexandra Bernardová. Setkáme se s nimi ve čtvrtek 20. prosince 2018 od 18.00 v přednáškovém sále hvězdárny na Písečném vrchu. Těšíme se na vás!
Katodové paprsky byly velkou fyzikální záhadou druhé poloviny 19. století. Výzkum jejich vlastností přinesl nečekané zvraty: stály u objevu paprsků X, radioaktivity i u odhalení první elementární částice – elektronu. Od ní pak byl už jen krok k vyřešení struktury atomu. Byl to ale opravdu jen krok? S fyzikem doc. RNDr. Stanislavem Danišem, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze se ve čtvrtek 15. listopadu v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně vrátíme do časů přelomových objevů, kdy byla objasněna povaha základních stavebních částic hmoty a kdy se tvořil nový pohled na svět kolem nás – s přívlastkem kvantový.
Naše republika provozuje šest jaderných reaktorů na výrobu elektřiny a chce stavět další. Přitom elektřinu exportujeme a sousední Německo reaktory odstavuje. V Česku máme tři výzkumné reaktory, dotované vládou, a přitom stavíme čtvrtý. Má to pro naši zemi smysl?
Jaderný vědec doc. Ing. Radek Škoda, Ph.D., ředitel Intercontinental Nuclear Institute, se ve čtvrtek 18. října na teplické hvězdárně pokusí odpovědět na několik zásadních otázek.
Před pár lety vlétla jako dravá štika do stojatých vod kosmonautiky americká technologická společnost SpaceX, založená podnikatelem a vizionářem Elonem Muskem. Jejím postupným vývojem od prvních neúspěchů s raketami Falcon 1, přes zásobování ISS až k plánům na těžkotonážní nosiče vás provede Dušan Majer, odborník na kosmonautiku, popularizátor vědy, zakladatel portálu Kosmonautix.cz a také autor pořadu Dobývání vesmíru na portálu Stream.cz. Jeho přednáška zahájí ve čtvrtek 20. září první sezónu na rekonstruované hvězdárně v Teplicích! REZERVACE MÍSTA NUTNÁ, pište na hap@hapteplice.cz.
Na zeměpisně-cestovatelský výlet na největší ostrov světa vás prostřednictvím svého povídání a spousty fotografií pozve ve čtvrtek 20. července do teplického planetária Ing. Vít Malinovský, Ph.D. z Ústavu mechaniky a materiálů Fakulty dopravní ČVUT v Praze, který Grónsko už několikrát navštívil. Seznámí vás s geologickým vývojem, geografií a přírodou ostrova, s historií jeho objevů a osidlování Normany a Dány, a také s životem dnešních Gróňanů, včetně Inuitů.
Ani věčně tmavé jeskynní prostory nejsou bez života. Mezi jeskynní živočichy patří i raci; je jich známo přes čtyřicet druhů, které obývají výhradně severoamerické jeskyně. Zoolog ing. Jiří Patoka, Ph.D., DiS. z katedry zoologie a rybářství České zemědělské univerzity v Praze vám přijede vyprávět o expedici českých vědců na Novou Guineu, kde objevili prvního jeskynního raka jižní polokoule. Ve čtvrtek 19. července, v sále teplického planetária.
Jedním ze zdrojů informací o vesmíru, který nás obklopuje, jsou zvukové vlny. V našich představách bývají vesmírné zvuky záhadné, možná i trochu strašidelné. Vydávají však hvězdy, galaxie či jiná kosmická tělesa doopravdy nějaké zvuky? Ve své přednášce o tom bude vyprávět astronom Mgr. Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Ve čtvrtek 21. června, v sále teplického planetária.
V letech 1995 – 2010 bylo v Českém středohoří prozkoumáno a zdokumentováno přes padesát lokalit, kde se nacházejí zkamenělé pozůstatky rostlin a živočichů z období terciéru – třetihor. Jak ve čtvrtek 17. května návštěvníkům teplického Planetária prozradí (a na mnoha fotografiích ukáže) kurátor geologických sbírek a vedoucí přírodovědného oddělení Regionálního muzea v Teplicích Miroslav Radoň, došlo přitom k mnoha cenným objevům.
Paleontologové zkoumají fosilie, tedy zkameněliny. Nic nového. Ale napadlo vás někdy, co všechno vlastně mohlo zkamenět? No, je toho spousta..
Planety ve vesmíru nejsou vzácností – právě naopak! Nacházejí se u nejrůznějších typů hvězd včetně hvězdných pozůstatků jako bílí trpaslíci či neutronové hvězdy. A jejich rozmanitost je překvapivá: horcí Jupiteři, superzemě a minineptuni, excentričtí Jupiteři… Jak se výzkum exoplanet vyvíjí, co o nich zatím doopravdy víme a co nám o nich řeknou nové teleskopy jako TESS či CHEOPS? Kdy a jak budeme moci na planetách jiných hvězd pátrat po životě? Světem exoplanet vás 15.3. v Café Nobel provede náš mimořádný host - spisovatelka a studentka biologie PřF UK Mgr. Julie Nekola Nováková. Začínáme jako vždy v 18.00 v planetáriu v Teplicích.
Dosud neodezněla elektronická revoluce, která přivedla elektroniku a výpočetní techniku do všech oblastí života civilizace a už nám klepe na dveře revoluce „spinová“. Místo náboje elektronu začínáme v našich zařízeních využívat spin a spolu s ním základní kvantové zákony mikrosvěta. Ve čtvrtek 15. února o tom na Café Nobel v teplickém planetáriu pohovoří fyzik a astrofyzik Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z pražského ČVUT.
Konspirační teorie se ve společnosti objevovaly vždy. Jejich zlatou éru však přineslo až minulé století. Důvod je prostý: rozvoj médií. S internetem pak konspirační teorie doslova prodchly celou společností. Proč se tak stalo? Proč jim lidé věří? A kde se v tom všem skrývá náboženství a víra? Na tyto otázky se pokusí odpovědět novinář a předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos Leoš Kyša. Ve čtvrtek 18. ledna v teplickém planetáriu.
První česká technologická nanodružice byla vynesena na oběžnou dráhu 23. června letošního roku v rámci mezinárodní mise QB50. Nanodružice VZLUSAT-1, vyvinutá Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem (VZLÚ) ve spolupráci s českými komerčními firmami a českými univerzitami, tak krouží kolem Země již více než 130 dní. Dvoukilový drobek na sobě nese miniaturizovaný rentgenový dalekohled, přístroj Fipex pro výzkum atmosféry a kompozitní materiál pro stínění kosmické radiace. K čemu to všechno je a jaká data nám družice posílá z vesmíru? Dozvíte se v prosincovém Café Nobel.
Mohou živé bytosti přežít v kosmickém prostoru? Odpověď na tuto otázku hledáme již déle než sto let. Živé organismy nás stále překvapují svou neobyčejnou schopností proniknout i tam, kde je život zdánlivě vyloučen. Mohou se šířit i mezi planetami? Lze v meteoritech nalézt stopy mimozemského života? Máme snad ve vesmíru hledat i původ života na Zemi? Odpovědi na otázky nastíní v listopadovém Café Nobel Mgr. Tomáš Petrásek. Ve čtvrtek 16.11.2017 od 18.00 v teplickém planetáriu.
Děje probíhající v mezihvězdných oblacích či v atmosférách cizích hvězd a planet jsou natolik odlišné od chemie, která nás v běžném životě obklopuje, že je lze s trochou nadsázky nazvat alchymií, tedy něčím na pomezí kouzel a chemie. Na výlet k podivuhodným vzdáleným světům vás ve své přednášce pozve RNDr. Martin Ferus, Ph.D. z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v Praze. Přednáška se koná ve čtvrtek 19. října v planetáriu v Teplicích.
Jak je možné, že se zvířata dovedou navigovat na velké vzdálenosti, např. při migraci nebo návratu na hnízdiště, a jaká při tom používají vodítka? Co je čichová a magnetická orientace i sluneční kompas? Jak fungují vnitřní mapy a jak s nimi souvisí navigační strategie? Tyto "záhady" se na zářijovém Café Nobel pokusí objasnit náš další host, Kamil Vlček z Fyziologického ústavu AV ČR.
Naši speleologové zahájili v loňském roce průzkum dosud neznámých krasových oblastí v provincii Ša-an-si (Sha'anxi) ve střední Číně. Jejich objevy, ale také úskalí spjatá s jeskyňařením v tomto speleology nepříliš probádaném regionu, vám představí jeden z účastníků českých speleologických expedic do Číny, Mgr. Michal Filippi, Ph.D. z Geologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze, a to ve čtvrtek 17. srpna v teplickém planetáriu.
V současnosti dominuje pilotovaným kosmickým letům a výzkumu v podmínkách mikrogravitace trvale osídlená Mezinárodní vesmírná stanice na nízké oběžné dráze. V dohledné budoucnosti se však lidé chystají k Měsíci a později snad i dál. Současné i budoucí plány kosmických agentur vám přiblíží Michal Václavík z České kosmické kanceláře ve čtvrtek 15. června od 18 hodin v prostorách teplického planetária.
V letech 1994-2002 objevili astronomové z Ondřejova jako vedlejší produkt programu fotometrického výzkumu blízkozemních asteroidů se svým 65cm dalekohledem přes 700 nových asteroidů. Astronom Mgr. Petr Pravec, Dr. z Astronomického ústavu AV ČR ve své přednášce nastíní okolnosti a principy těchto objevů a uvede je do kontextu s tehdejšími i současnými prohlídkami oblohy. Nepromeškejte poslední Café Nobel na teplické hvězdárně před její rekonstrukci!
Hvězdná obloha nabízí i při letmém pohledu řadu skvostů. Není to jen Mléčná dráha, kterou si dnes v plné kráse mnozí ani neumí představit, nebo objekty vzdáleného nebe. Jsou to i jevy, s nimiž se na příměstské obloze můžeme prakticky rozloučit. Co je fenomén „tmavé oblohy za městem“? Proč cestovat za hvězdami na Kanárské ostrovy, do Chile nebo Tichomoří? I to se dozvíte na přednášce astrofotografa a popularizátora astronomie Petra Horálka, prokládané jeho autentickými fotografiemi – ve čtvrtek 20. dubna, v rámci cyklu Café Nobel, na teplické hvězdárně.
Ve sci-fi se vakuum často chová podle rozmaru autora. Jaké je ale „nic“ ve skutečnosti a co provádí s věcmi? Odpovědi dodá malý výlet do světa poněkud osamělých molekul, který povede fyzik Mgr. Jaroslav Kousal, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty UK a ČVUT v Praze – ve čtvrtek 30. března 2017 v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně.
O tom, že fyzikální jevy fungují stejně v našich domácnostech, jako v hlubinách vesmíru, bude ve čtvrtek 23. února v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně povídat Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Čeká vás série krátkých zamyšlení nad jevy, které dennodenně potkáváme a ani netušíme, jak hluboce souvisí s astronomií.
Petr Jan Juračka nedávno filmoval se svým dronem v Himálaji, ve výšce 6 334 metrů m n. m., a vytvořil tak nový světový rekord. Ve čtvrtek 15. prosince od 18 hodin bude o fotografování a natáčení přírodovědných dokumentů povídat v rámci Café Nobel na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích. 
Světelné znečištění je celosvětový ekologický problém. Škodí nám přemíra nočního světla – a pokud ano, tak jak? Uvidí generace po nás ještě vůbec na obloze nějaké hvězdy? A dá se s tím něco dělat? O světelném znečištění bude přednášet Pavel Suchan, předseda Odborné skupiny pro tmavou oblohu České astronomické společnosti a pracovník Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích, ve čtvrtek 20. října.
Česká republika má ve vědeckých kruzích zabývajících se výzkumem Antarktidy velice dobrý zvuk. Hovořit o tom bude geograf, publicista a fotograf RNDr. Hynek Adámek na Café Nobel nazvaném Češi v Antarktidě, které se uskuteční na teplické hvězdárně na Písečném vrchu v úterý 16.8.2016 od 18.00.
Výzkum a ochrana vzácných lidoopů – orangutanů v horském pralese na severu Sumatry bude hlavním tématem vyprávění primatologa Mgr. Stanislava Lhoty, Ph.D., výzkumného pracovníka České zemědělské univerzity v Praze a také ZOO Ústí nad Labem. Ve čtvrtek 21. července zavítá na teplickou hvězdárnu.
Radioaktivní prvky jsou všude, kam se podíváme. Ionizující záření, které z nich vychází, bychom neměli podceňovat. Naštěstí máme odborníky, kteří se starají, aby dopad tohoto záření na naše zdraví byl co nejmenší. Ve čtvrtek 19. května o tom bude v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně povídat dozimetrička RNDr. Lenka Thinová, Ph.D. z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Přiveze s sebou i přístroje, kterými se radioaktivita měří.
Evoluční biologie je na první pohled téměř uzavřenou kapitolou lidského bádání. Geniální Darwinovy objevy dotáhli k dokonalosti biologové 20. století a na nás zbývá už jen dopilovat pár posledních detailů. Nebo je všechno tak trochu jinak? O tom bude ve čtvrtek 21. dubna v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně povídat evoluční biolog Mgr. Jan Toman, doktorand Laboratoře evoluční biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde pracuje pod vedením prof. Jaroslava Flegra, autora teoretického konceptu tzv. zamrzlé evoluce.
Máme pocit, že jsme v kosmu sami a zjevně se cítíme opuštěni, proto se snažíme vyhledávat jiné, snad i vyspělejší civilizace ve vzdáleném vesmíru. Posíláme jim roztodivné vzkazy o Zemi, dokonce jsme odvysílali i hudební koncerty. Není to ale pošetilé a možná i trochu nebezpečné počínání? Zamyslet se nad tím můžete spolu s fyzikem RNDr. Vladimírem Kopeckým Jr., Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na teplické hvězdárně, ve čtvrtek 17. března od 18.00.
Island + zanícení přírodovědci + šestnáct dní = nespočet krásných fotografií tohoto unikátního ostrova, jeho fauny a flóry. Kdy? V Café Nobel 25. února na teplické hvězdárně!
Americké Sondy Dawn a New Horizons představují historický milník v historii průzkumu malých těles naší sluneční soustavy. Co zajímavého zjistily a nakolik se jejich zjištění shodují s našimi dosavadními představami? V čem jsou si trpasličí planety Pluto a Ceres podobné a v čem se naopak liší? A hlavně – víme proč? Aktuální informace přiveze 21. ledna na teplickou hvězdárnu kolega astronom Mgr. Jakub Rozehnal ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně.
"V poslední době se v bulvárních i jiných médiích objevovaly palcové titulky: Velký třesk neexistoval! Vědci se mýlili a Vesmír nevznikl z Velkého třesku! Variant se vyrojilo velké množství. Mediální masáž byla natolik silná, že i racionálně uvažující jedinci občas zapochybovali. Není nakonec tedy vše jinak?" Nastiňuje problém, o němž přijede přednášet na teplickou hvězdárnu 17.12., profesor Petr Kulhánek.
Tornáda jsou spojena se silnými bouřemi a vyskytují se i u nás. Jak víme z Kosmovy kroniky, první naše zaznamenané tornádo zpustošilo 30. července 1119 knížecí palác na Vyšehradě. Od té doby prošly přes naše území docela jistě tisíce tornád. Jak je to s tornády na území České republiky dnes?
V současnosti u nás žije 89 druhů savců – o 27 více, než před sto lety. Stalo se naše území cílem invaze? Přehlédli vědci některé druhy nebo je jen nedokázali rozeznat? Každá z těchto okolností měla svůj podíl, vysvětlí zoolog RNDr. Miloš Anděra, CSc. z pražského Národního muzea 15. října na dalším Café Nobel na teplické hvězdárně.
Sopky jsou jedním z nejvíce fascinujících projevů Země. S rozvojem vesmírných letů jsme zjistili, že sopečná činnost hrála významnou roli také při formování dalších planet, měsíců a některých velkých asteroidů. V rámci Café Nobel o tom bude 17. září na teplické hvězdárně hovořit planetolog Mgr. Petr Brož, vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.
Na světě žije posledních pět severních bílých nosorožců – po jednom v zoologických zahradách v Česku a USA a tři ve střežené rezervaci v Keni. Současnou krizi těchto zvířat lze bez přehánění nazvat genocidou. Jak se svět snaží tyto tlustokožce chránit? Co dělá pro jejich ochranu zoo ve Dvoře Králové a co může udělat každý z nás? O tom přijede ve čtvrtek 16. července na hvězdárnu v Teplicích vyprávět MVDr. Přemysl Rabas, ředitel ZOO Dvůr Králové nad Labem.
