Od objevu první exoplanety obíhající hvězdu slunečního typu uběhlo přes čtvrt století. Dnes známe přes čtyři tisíce vzdálených světů. Otázka je, jak tyto světy vypadají – mají modré nebe jako naše Země, může na nich existovat život? A jak lze tyto světy zkoumat? Všechny tyto otázky otevře ve čtvrtek 15. července během své přednášky na teplické hvězdárně astronom a astrofyzik RNDr. Petr Kabáth, Ph.D. z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Také prozradí, jak se do honby za exoplanetami zapojují čeští astronomové.
Celý text ...
Do prestižního výběru Astronomického snímku dne NASA se za jeho existenci od roku 1995 dostalo jen několik Čechů a Slováků. Uspět více než dvacetkrát, to už je úspěch jen hrstky fotografů z celého světa. V tuzemsku takového milníku dosáhl zatím jen český astrofotograf Petr Horálek. Jeho snímky zachycují nejrůznější astronomické jevy a noční pohledy pořízené po celém světě, některé vznikly i v Česku a na Slovensku. Co je na oceněných fotografiích k vidění? A čím zaujaly editory výběru Astronomického snímku dne NASA, profesory Roberta Nemiroffa a Jerryho Bonnella? 
Přestože současná tvář naší krajiny vypadá poklidně, vznikala v průběhu milionů let díky mnohdy bouřlivým geologickým procesům. Mezi fenomény, které se na naší krajině významnou měrou podepsaly, byla i vulkanická aktivita, o kterou se zajímá i geolog a vulkanolog Mgr. Vladislav Rapprich, Ph.D. z 
Historie islandského uhlí a jeho těžby zaujala paleontologa a cestovatele Ing. Richarda Pokorného, Ph.D., DiS. z 
Tzv. tunguská událost, obrovská exploze, k níž došlo 30. června roku 1908 v oblasti řeky Podkamenné Tungusky na Sibiři, nezanechala žádné průkazné stopy, že by jejím původcem byl mimozemský objekt – meteorit, kometa nebo něco jiného. Jak ve čtvrtek 17. září ve své přednášce na teplické hvězdárně připomene geolog a geofyzik doc. RNDr. Günther Kletetschka, Ph.D. z 
Většina dochovaných podzemních galerií, v nichž pravěcí umělci před mnoha tisíciletími zachytili výjevy ze světa, ve kterém žili, se dnes nachází na území Francie. Pravěké jeskynní malby dodnes fascinují každého, kdo se s nimi setká. K takovým obdivovatelům patří i geolog doc. RNDr. Jaroslav Kadlec, Dr. z 
O vývoji krajiny střední Evropy po konci doby ledové toho v obecných rysech víme poměrně hodně. Nastal čas podívat se na výjimky z obecností, na místa ve zmizelé krajině, kde bylo něco „jinak“. Jak prozradí malakoložka doc. RNDr. Lucie Juřičková, PhD. z 
V první polovině letošního roku se stal fenoménem seriál HBO Černobyl, který zobrazuje největší havárii v jaderné energetice. V čem je filmové zpracování přesné, kde se realita od uměleckého ztvárnění lišila a jak to vypadá v Černobylu dnes? O tom bude ve čtvrtek 19. prosince na teplické hvězdárně povídat jaderný fyzik RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z
Kdo obývá přízemní patro deštného pralesa? Kdo tam s kým kamarádí a kdo se naopak s kým nemusí? A proč jsou Malajsie a Sumatra země plné kuliček? Přijďte a dozvíte se. Ve čtvrtek 15. srpna nás na teplické hvězdárně v Café Nobel navštíví profesionální entomolog Pavel Krásenský!
Cestovní ruch se dlouhodobě významně podílí na tvorbě hrubého domácího produktu řady států světa. Zatímco nasycení bohatých států turisty již přesahuje únosnou úroveň, zejména rozvojové státy vnímají cestovní ruch stále jako významnou ekonomickou příležitost. Základním cílem je přimět zahraničního turistu do daného státu přijet, často ve spojení se sportovními či kulturními akcemi, a pak ho zbavit přebytečných financí. Kulturní geograf Jan Daniel Bláha a kulturní antropolog Martin Soukup představí tento model ve čtvrtek 18. července v rámci své přednášky na teplické hvězdárně na příkladu Filipín.
V červenci uplyne přesně půl století od přistání prvních astronautů na povrchu Měsíce. Historií amerického projektu Apollo od tragické smrti posádky Apolla 1 přes celé měsíční dobrodružství až po mimořádný projekt spolupráce kosmických velmocí na společném letu Sojuz-Apollo, vás provede Milan Halousek z 
Jak se Féničané, Arabové a Vikingové dokázali plavit bez kompasu? Jak se Kolumbus dokázal vrátit z Ameriky bez využití navigace podle hvězd? Co mají zeměpisná délka a šířka společného s délkovým a šířkovým rozměrem – a jak ovlivnilo hledání zeměpisné délky pokrok vědy a techniky v 18. století? Tyto, i mnohé další otázky zodpoví ve čtvrtek 16. května během své přednášky v rámci cyklu Café Nobel na teplické hvězdárně Mgr. Petr Scheirich, Ph.D.z
Fenomén nekonečna nedává lidstvu, ať už máme na mysli filosofy, přírodovědce, matematiky či teology, spát již po tisíce let. Pro matematiky je příznačné, že se pokoušeli tento fenomén definovat, nebo alespoň pevně vymezit – a mohlo by se zdát, že snad i zajmout či uvěznit. Ale naopak: teprve nové pohledy na nekonečno posouvaly poznání o něm. Na teplické hvězdárně o tom bude v úterý 16. dubna povídat didaktička matematiky PhDr. Magdalena Krátká, Ph.D. z
Nobelova cena za umělou urychlenou evolucí nových bílkovin? Co si pod tím představit a k čemu je to dobré? To vám prozradí biolog a biotechnolog doc. Ing. Josef Trögl, Ph.D. z 
Jaké byly podmínky pro výzkum v Arktidě před padesáti lety a jaké jsou dnes? Jaké možnosti mají výzkumníci na České arktické vědecké stanici, kterou před několika lety vybudovali vědci z Centra polární ekologie Jihočeské univerzity? Kam pokročila vědecká spolupráce za půl století? O tom vám budou vyprávět horolezec a publicista Gerhard Tschunko a paleoekoložka 
Na zeměpisně-cestovatelský výlet na největší ostrov světa vás prostřednictvím svého povídání a spousty fotografií pozve ve čtvrtek 20. července do teplického planetária Ing. Vít Malinovský, Ph.D. z
Ani věčně tmavé jeskynní prostory nejsou bez života. Mezi jeskynní živočichy patří i raci; je jich známo přes čtyřicet druhů, které obývají výhradně severoamerické jeskyně. Zoolog ing. Jiří Patoka, Ph.D., DiS. z
Jedním ze zdrojů informací o vesmíru, který nás obklopuje, jsou zvukové vlny. V našich představách bývají vesmírné zvuky záhadné, možná i trochu strašidelné. Vydávají však hvězdy, galaxie či jiná kosmická tělesa doopravdy nějaké zvuky? Ve své přednášce o tom bude vyprávět astronom Mgr. Jakub Rozehnal, ředitel
Paleontologové zkoumají fosilie, tedy zkameněliny. Nic nového. Ale napadlo vás někdy, co všechno vlastně mohlo zkamenět? No, je toho spousta..
Planety ve vesmíru nejsou vzácností – právě naopak! Nacházejí se u nejrůznějších typů hvězd včetně hvězdných pozůstatků jako bílí trpaslíci či neutronové hvězdy. A jejich rozmanitost je překvapivá: horcí Jupiteři, superzemě a minineptuni, excentričtí Jupiteři… Jak se výzkum exoplanet vyvíjí, co o nich zatím doopravdy víme a co nám o nich řeknou nové teleskopy jako TESS či CHEOPS? Kdy a jak budeme moci na planetách jiných hvězd pátrat po životě? Světem exoplanet vás 15.3. v Café Nobel provede náš mimořádný host - spisovatelka a studentka biologie PřF UK
Dosud neodezněla elektronická revoluce, která přivedla elektroniku a výpočetní techniku do všech oblastí života civilizace a už nám klepe na dveře revoluce „spinová“. Místo náboje elektronu začínáme v našich zařízeních využívat spin a spolu s ním základní kvantové zákony mikrosvěta. Ve čtvrtek 15. února o tom na Café Nobel v teplickém planetáriu pohovoří fyzik a astrofyzik Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z
Konspirační teorie se ve společnosti objevovaly vždy. Jejich zlatou éru však přineslo až minulé století. Důvod je prostý: rozvoj médií. S internetem pak konspirační teorie doslova prodchly celou společností. Proč se tak stalo? Proč jim lidé věří? A kde se v tom všem skrývá náboženství a víra? Na tyto otázky se pokusí odpovědět novinář a předseda
Mohou živé bytosti přežít v kosmickém prostoru? Odpověď na tuto otázku hledáme již déle než sto let. Živé organismy nás stále překvapují svou neobyčejnou schopností proniknout i tam, kde je život zdánlivě vyloučen. Mohou se šířit i mezi planetami? Lze v meteoritech nalézt stopy mimozemského života? Máme s
Děje probíhající v mezihvězdných oblacích či v atmosférách cizích hvězd a planet jsou natolik odlišné od chemie, která nás v běžném životě obklopuje, že je lze s trochou nadsázky nazvat alchymií, tedy něčím na pomezí kouzel a chemie. Na výlet k podivuhodným vzdáleným světům vás ve své přednášce pozve RNDr. Martin Ferus, Ph.D. z
Jak je možné, že se zvířata dovedou navigovat na velké vzdálenosti, např. při migraci nebo návratu na hnízdiště, a jaká při tom používají vodítka? Co je čichová a magnetická orientace i sluneční kompas? Jak fungují vnitřní mapy a jak s nimi souvisí navigační strategie? Tyto "záhady" se na zářijovém Café Nobel pokusí objasnit náš další host, Kamil Vlček z Fyziologického ústavu AV ČR.
Naši speleologové zahájili v loňském roce průzkum dosud neznámých krasových oblastí v provincii Ša-an-si (Sha'anxi) ve střední Číně. Jejich objevy, ale také úskalí spjatá s jeskyňařením v tomto speleology nepříliš probádaném regionu, vám představí jeden z účastníků českých speleologických expedic do Číny, Mgr. Michal Filippi, Ph.D. z
V současnosti dominuje pilotovaným kosmickým letům a výzkumu v podmínkách mikrogravitace trvale osídlená Mezinárodní vesmírná stanice na nízké oběžné dráze. V dohledné budoucnosti se však lidé chystají k Měsíci a později snad i dál. Současné i budoucí plány kosmických agentur vám přiblíží Michal Václavík z 
V letech 1994-2002 objevili astronomové z Ondřejova jako vedlejší produkt programu fotometrického výzkumu blízkozemních asteroidů se svým 65cm dalekohledem přes 700 nových asteroidů. Astronom Mgr. Petr Pravec, Dr. z Astronomického ústavu AV ČR ve své přednášce nastíní okolnosti a principy těchto objevů a uvede je do kontextu s tehdejšími i současnými prohlídkami oblohy. Nepromeškejte poslední Café Nobel na teplické hvězdárně před její rekonstrukci!
O tom, že fyzikální jevy fungují stejně v našich domácnostech, jako v hlubinách vesmíru, bude ve čtvrtek 23. února v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně povídat Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z 
"V poslední době se v bulvárních i jiných médiích objevovaly palcové titulky: Velký třesk neexistoval! Vědci se mýlili a Vesmír nevznikl z Velkého třesku! Variant se vyrojilo velké množství. Mediální masáž byla natolik silná, že i racionálně uvažující jedinci občas zapochybovali. Není nakonec tedy vše jinak?" Nastiňuje problém, o němž přijede přednášet na teplickou hvězdárnu 17.12., profesor Petr Kulhánek.
