nejnovejsi facebook  nejnovejsi webkamera

Aktuality 

Rak z PalimoraAni věčně tmavé jeskynní prostory nejsou bez života. Mezi jeskynní živočichy patří i raci; je jich známo přes čtyřicet druhů, které obývají výhradně severoamerické jeskyně. Zoolog ing. Jiří Patoka, Ph.D., DiS. z katedry zoologie a rybářství České zemědělské univerzity v Praze vám přijede vyprávět o expedici českých vědců na Novou Guineu, kde objevili prvního jeskynního raka jižní polokoule. Ve čtvrtek 19. července, v sále teplického planetária.
Celý text ...
00Po třech letech budeme moci sledovat z území České republiky úplné zatmění Měsíce téměř v celém jeho průběhu. Ono „téměř“ se však netýká fáze úplného zatmění, kterou uvidíme celou. Týká se začátku celého děje: fáze polostínového zatmění a části částečného zatmění, které se odehrají pod naším obzorem. Nad obzor se Měsíc vyhoupne již zčásti vnořený do stínu Země.
Celý text ...

měsícMěsíc a Mars - to jsou dva hlavní aktéři červencových astronomických událostí! V době, kdy budou prázdniny takřka ve své půlce, čeká nás (doufejme) velkolepá nebeská podívaná. Nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století bude trvat celou jednu hodinu a 43 minut a k tomu se můžeme těšit na bonus v podobě velké opozice Marsu se Sluncem! Oba úkazy navíce "jen kousek" od sebe! Zveme vás na mimořádné terénní pozorování u jezera Milada nebo na hvězdárnu v Mostě!


Celý text ...

cervenec_10.JPGČervenec nám obyčejně nabízí na svém počátku ještě deště z „Medardovy kápi“, v závěru psí dny. Univerzitní profesor Josef Šafařík nabízí vysvětlení pojmu psích dnů: Psí dnové slovou dnové mezi 22. červencem a 23. srpnem, ve kteroužto dobu Slunce probíhá nebeské znamení Lva, zároveň se Sluncem kulminuje čili poledníkem prochází, v tu dobu nejjasnější stálice nebe Sírius, stojící v souhvězdí Canis major, jináče Psí hvězda. Odtud onen název. Poněvadž pak tou dobou u nás největší parna bývají, znamenají psí dnové toliko co dnové parní.

Úvodní snímek: Zatmění Měsíce 7. 8. 2017, pořízený u duchcovské Barbory, archiv HaP


Celý text ...
21.06. 2018

Zvuky vesmíru

25_1081Jedním ze zdrojů informací o vesmíru, který nás obklopuje, jsou zvukové vlny. V našich představách bývají vesmírné zvuky záhadné, možná i trochu strašidelné. Vydávají však hvězdy, galaxie či jiná kosmická tělesa doopravdy nějaké zvuky? Ve své přednášce o tom bude vyprávět astronom Mgr. Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Ve čtvrtek 21. června, v sále teplického planetária.
Celý text ...
uvod k mesiciČerven v sobě tradičně obsahuje dvě události. Ta první je meteorologická a je spojena se zvýšenou srážkovou činností „Medardovy kápě“, která přicházívá s pravděpodobností 70%: „V pátek po Božím těle (11. 6.) roku 1574 okolo 23. hodiny, strhlo se veliké a hrozné povětří nad Opavou ve Slezích, s hřímáním a blýskáním a kroupy jako slepičí vejce, hranaté, ostré a uprostřed děravé pršely. Netoliko ve městě skla z oken vytloukly, ale i okolo města za míli na dýl a půl míle na šíř všecko pobily, takže se sotva poznati mohlo, bylo-li kde osito.“
Celý text ...

DSC_0670 bV letech 1995 – 2010 bylo v Českém středohoří prozkoumáno a zdokumentováno přes padesát lokalit, kde se nacházejí zkamenělé pozůstatky rostlin a živočichů z období terciéru – třetihor. Jak ve čtvrtek 17. května návštěvníkům teplického Planetária prozradí (a na mnoha fotografiích ukáže) kurátor geologických sbírek a vedoucí přírodovědného oddělení Regionálního muzea v Teplicích Miroslav Radoň, došlo přitom k mnoha cenným objevům.


Celý text ...
kveten_02V květnu přicházívají ledoví muži. V teplejších klimatických období se vyskytují s četností 20 – 30%, v chladnějších mívají četnost výskytu 50 – 60%. Jejich intentenzita bývá různá, snad letošní, pokud přijdou, nedopadnou jako kdysi: „Roku 1773 bylo velmi brzo teplo a všecko brzy vyrostlo. 16. května bylo obilí všude v plném květu, réva již vyhnala, měla plno hroznů, tu padlo jmenovitého dne tak silná jinovať, že všecko obilí se spálilo a sežloutlo jako zralá sláma, i bylo sežato a selo se druhé.“ A nezapomínejme, že kuchařkou ledových mužů bývá Žofie, která je následuje.
Celý text ...

M104_ngc4594_sombrero_galaxy_smallDubnové povětří může být rozličné. Roku 1800 bylo zaznamenáno: „Od 8. dubna  jsou veliká parna jako v letních psích dnech bývají. 19. v tomto měsíci v suchu stromové počali pupence vystrkovati a vyrážeti, 20. rašili a 21. a 22. všechno kvetlo.“ O šest let později bylo úplně jinak: „Od 20. do 27. dubna takové byly zimy a mrazy, jakéž ani v lednu nebyly.“


Celý text ...
exoplanetPlanety ve vesmíru nejsou vzácností – právě naopak! Nacházejí se u nejrůznějších typů hvězd včetně hvězdných pozůstatků jako bílí trpaslíci či neutronové hvězdy. A jejich rozmanitost je překvapivá: horcí Jupiteři, superzemě a minineptuni, excentričtí Jupiteři… Jak se výzkum exoplanet vyvíjí, co o nich zatím doopravdy víme a co nám o nich řeknou nové teleskopy jako TESS či CHEOPS? Kdy a jak budeme moci na planetách jiných hvězd pátrat po životě? Světem exoplanet vás 15.3. v Café Nobel provede náš mimořádný host - spisovatelka a studentka biologie PřF UK Mgr. Julie Nekola Nováková. Začínáme jako vždy v 18.00 v planetáriu v Teplicích.
Celý text ...
00

Březnové počasí může být různé. Kroniky a zápisky, ale konec konců i naše vzpomínky to dokládají:

„Roku 1696 o masopustě (6. 3.) chodili lidé bosi, krásně bylo a všude obilí se zdálo, že pravili staří hospodářové, že tak ještě nepamatují.“ Ale také: „Zlý byl rok 1726. Byla ukrutná zima, mnoho sněhu, že staří lidé jak živi ho nevídali tak mnoho a ležel až do Zvěstování Panny Marie (25. 3.).“

Poslední březnová neděle je obětována změně času, kdy končí čas středoevropský a začíná letní. Proto 25. března ve 2 hodiny SEČ posuneme čas na 3 hodiny SELČ. Z hlediska pozorovacího je to nevýhodné, neboť tma bude nastávat o hodinu později.


Celý text ...
Dosud neodezněla elektronická revoluce, která přivedla elektroniku a výpočetní techniku do všech oblastí života civilizace a už nám klepe na dveře revoluce „spinová“. Místo náboje elektronu začínáme v našich zařízeních využívat spin a spolu s ním základní kvantové zákony mikrosvěta. Ve čtvrtek 15. února o tom na Café Nobel v teplickém planetáriu pohovoří fyzik a astrofyzik Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z pražského ČVUT.
Celý text ...

unor_03Bylo by zajímavé kdybychom i dnes pohlíželi na průběh roku či jeho částí očima dávných kronikářů, a poté záznamy z různých oblastí porovnali. Kupříkladu rok 1063 se jevil následovně:

„V měsících březnu a dubnu bylo ještě veliké množství sněhu. Zima zahubila množství zvěře a způsobila značné škody v lesích.“

„Zima trvala od ledna až do dubna. V dubnu vál nepřetržitě po dobu čtyř dnů studený vítr, který přinesl hluboký sníh.“

„V Čechách trvala po dobu 305 dní škodlivá a páchnoucí mlha.“ A to, prosím, Čechy ještě nebyly industrializované.


Celý text ...
25_1022-smallKonspirační teorie se ve společnosti objevovaly vždy. Jejich zlatou éru však přineslo až minulé století. Důvod je prostý: rozvoj médií. S internetem pak konspirační teorie doslova prodchly celou společností. Proč se tak stalo? Proč jim lidé věří? A kde se v tom všem skrývá náboženství a víra? Na tyto otázky se pokusí odpovědět novinář a předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos Leoš Kyša. Ve čtvrtek 18. ledna v teplickém planetáriu.
Celý text ...

Tým pracovníků Severočeské hvězdárny a planetária v Teplicích, p.o. vám přeje úspěšný rok 2018!

pf2018

 

 


Celý text ...

02Počíná další rok a mnozí se ptáme, jaký bude nejen z hlediska lidských osudů, ale i meteorologicky. Bude jako rok 1013?: „Vyskytly se případy velikého sucha, kdy se v těchto letech uvádí s některými zvláštními úkazy, které bylo možno pozorovat na Slunci a Měsíci.“ O rok později nebylo lépe: „V celé České zemi suchota byla, neb od Velikonocí (25. IV.) až do sv. Jana stětí (29. VIII.) déšť nepršel, takže obilí velmi ztenčeno, trávy uschly, dobytek pomřel, potokové a studnice přeschli, v jezerách a rybnících vody se smradily, ryby mřely a země se horkem na mnoha místech zapalovala.“ Zvláštní úkazy na Slunci by se daly spojit s maximem sluneční činnosti a výskytem velkých skupin skvrn, ale úkazy na Měsíci?


Celý text ...
envCelý svět je neustále v pohybu. Z místa na místo se přemisťují lidé, věci i informace. Nic nezůstává v klidu. Jaké místo má v tom všem věda? Jak k celosvětové mobilitě přispívá? Kam nás posouvá a kam míří? To je otázka pro Noc vědců 2017, jejímž tématem je právě mobilita.
Celý text ...
00Zveme vás na další mimořádné pozorování kosmických jevů pod širou oblohou. Tentokrát vám o víkendu 12. a 13. srpna 2017 vždy od 22.00 do 24.00 LSEČ u letiště na Nové Vsi ukážeme meteorický roj Perseidy - výrazný proud kamínků a jiných úlomků uvolněných převážně z kometárních jader, s kterým se potká naše planeta.
Celý text ...
Camera_42Je již veřejným tajemstvím, že z  hvězdárny na Písečném vrchu nezbude kámen na kameni, a to téměř doslova. Původní stavba započatá roku 1957, do které se v rámci akce Z pustili nadšenci z astronomického kroužku teplického muzea, se po více než padesáti letech dočká generální rekonstrukce.
Celý text ...
04 02Dubnové počasí je nestálé, prý za jeden den se i devět druhů počasí sejde. Co všechno můžeme očekávat nejlépe vystihuje zápis v kronice města Bystřice pod Pernštejnem: V měsíci martii a též aprilis roku 1713 teplo následovalo, lidé bosi jako o svatém Jáně tepla užívali. Však 19. a 20. aprilis  sníh velký spad, metelice hrozná byla, že v půl zimě jest co mysliti, by taková chumelenice následovala.
Celý text ...
aldebaranPřestože v tomto období budeme Slunci nejblíže, a to dokonce o 5 miliónů kilometrů, na Zemi bude nejchladněji a přivítáme zimu. Nastane v úterý 22. prosince v 5:47, kdy Slunce vstoupí do znamení souhvězdí Kozoroha. A co dalšího se bude dít na prosincové obloze?
Celý text ...

© 2013 - 2016 Severočeská hvězdárna a planetárium Teplice, p. o.