 |
 |
Když se celá Země stane jedním velkým radioteleskopem, je možné pořídit nevídané snímky. Na jednom z nich se podařilo zobrazit obří černou díru v centru galaxie M87 s neuvěřitelným rozlišením 40 miliontin obloukové vteřiny. Takový snímek umožnil spatřit vnitřní část akrečního disku a stín vrhaný černou dírou. Ve čtvrtek 19. září o tom bude na teplické hvězdárně povídat astrofyzik prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.
Letos uplynulo padesát let od přistání lidí na Měsíci a do kin se při té příležitosti dostal nový dokument Todda Douglase Millera Apollo 11. Na teplická hvězdárně jej budete moci zhlédnout i v září, a to v sobotu 14. a 28. 9. Projekce začíná v 19:00, vstupné 150,- Kč
Září je podle meteorologů nejvlivnějším měsícem roku. Jan Munzar uvádí, že z hlediska meziměsíčních korelací teplot má silný kladný vliv na říjen téhož roku, červenec a srpen následujícího roku a na duben, srpen a září po dvou letech. To znamená, že při nadprůměrně teplém září budou s velkou pravděpodobností nadnormálně teplé i uvedené měsíce. Daniel Adam z Veleslavína uvádí pro rok 1005, že „Hrozná kometa vidína; potom byl tak velký mor a hlad, že více lidí pomřelo, nežli živých zůstalo“. Zatím se nepodařilo tuto kometu ztotožnit s nějakou nám více známou.
Kdo obývá přízemní patro deštného pralesa? Kdo tam s kým kamarádí a kdo se naopak s kým nemusí? A proč jsou Malajsie a Sumatra země plné kuliček? Přijďte a dozvíte se. Ve čtvrtek 15. srpna nás na teplické hvězdárně v Café Nobel navštíví profesionální entomolog Pavel Krásenský!
Koho by v létě bavily přednášky?! Na srpnové Setkání v první čtvrti s sebou vezměte své mladší i starší děti - tentokrát totiž budeme dělat ryze praktické experimenty. Dozvíte se, jak funguje periskop, mikroskop, spektroskop a další -skopy a světelná či elektrická udělátka. A dokonce si o jeden z vyrobených přístrojů budete moci zasoutěžit! Pište si do diáře 9.8.2019 od 18.00 na teplické hvězdárně!
Rok 1027, dvě sousední země a dva zcela odlišné pohledy na jeho průběh: „V České zemi veliká hojnost byla obilí, takže se tomu mnozí divili, a v uherské zemi byla taková drahota, že za jeden zlatý uherský, chleba jedna osoba pojednou najézti se nemohla. Mnoho lidu okolo Nitry a Šemnice hladem pomřelo.“ Tak snad to letos dopadne lépe. 
Dovolujeme si vás pozvat na mimořádné pozorování částečného zatmění Měsíce. Hvězdárna bude otevřena v úterý 16. 7. 2019 od 21 hodin do 1. hodiny ranní.
Posuňme se v čase o půl století zpět. Píše se rok 1969, eskaluje období mnoha napínavých pokusů, jež mají dostat prvního člověka na Měsíc. Závod mezi USA a SSSR o prvenství v přistání na tomto zemském satelitu vrcholí. Kdo bude první? Která z velmocí si připíše historický úspěch?
Johannes Kepler si v roce 1592 poznamenal: 20. až 22. července: bylo množství dešťů a krupobití. - 23. července: bylo velmi oblačno. – 24. července: byla mlha po celý den. – 25. až 28. července: bylo zamračeno a potom teplo. Jaké bude počasí letos nevíme, ale co se bude dít na noční obloze, to vám prozradit můžeme. 
V červenci uplyne přesně půl století od přistání prvních astronautů na povrchu Měsíce. Historií amerického projektu Apollo od tragické smrti posádky Apolla 1 přes celé měsíční dobrodružství až po mimořádný projekt spolupráce kosmických velmocí na společném letu Sojuz-Apollo, vás provede Milan Halousek z České kosmické kanceláře, předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Ve čtvrtek 20. června na teplické hvězdárně.
Gravitačně zcela zhroucené těleso, černá hvězda nebo černá díra - to všechno jsou názvy pro vesmírný objekt natolik hmotný, že jeho gravitační pole nedovolí žádnému objektu včetně světla opustit jeho oblast. Co všechno o těchto záhadných objektech víme? A co jsme se dozvěděli z první, nedávno pořízené fotografie černé díry? Dozvíte se na Setkání v první čtvrti - v pátek 7.6.2019 ve 20.30 na teplické hvězdárně.
Červnem začíná astronomické léto. Letos nastane 21. 6., kdy v 17h 54m LSEČ projde střed slunečního kotouče nejsevernějším bodem ekliptiky. Rok 1471 byl rokem příznivým a v červnu se zemědělci radovali: „Bylo veliké teplo a sucho, že 6. dne měsíce března viola vykvetla. Na sv. Jana Křtitele (24. VI.) prodávali v Hlohově ve Slezku jablka a hrušky nové, před sv. Petrem a Pavlem (29. VI.) bylo po žněch, v polovině měsíce prosince ještě na lukách kvítí spatříno.“
Jak se Féničané, Arabové a Vikingové dokázali plavit bez kompasu? Jak se Kolumbus dokázal vrátit z Ameriky bez využití navigace podle hvězd? Co mají zeměpisná délka a šířka společného s délkovým a šířkovým rozměrem – a jak ovlivnilo hledání zeměpisné délky pokrok vědy a techniky v 18. století? Tyto, i mnohé další otázky zodpoví ve čtvrtek 16. května během své přednášky v rámci cyklu Café Nobel na teplické hvězdárně Mgr. Petr Scheirich, Ph.D.z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Květnové dny mám spojeny nejen s teplými dny, ale i se sněžením. Ale s velmi tuhými mrazy ještě ne. V roce 1252 byl květen hodný za zaznamenání: „Na svátky Ducha svatého (19. 5.) a den před tím, přišel silný mráz s množstvím sněhu, z čehož tažný i rohatý dobytek pošel… v tomto roce pro veliké větry v červnu bylo množství stavení zničeno. Jaro bylo téměř celé mokré, ale až ke konci suché… Také bylo v tomto roce velmi málo slámy.“
Fenomén nekonečna nedává lidstvu, ať už máme na mysli filosofy, přírodovědce, matematiky či teology, spát již po tisíce let. Pro matematiky je příznačné, že se pokoušeli tento fenomén definovat, nebo alespoň pevně vymezit – a mohlo by se zdát, že snad i zajmout či uvěznit. Ale naopak: teprve nové pohledy na nekonečno posouvaly poznání o něm. Na teplické hvězdárně o tom bude v úterý 16. dubna povídat didaktička matematiky PhDr. Magdalena Krátká, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Zima je již za námi a počátek jara taktéž. Co nás čeká v následujících měsících? Nevíme. Něco podobného jako v roce 1249? Raději ne: „Zima 1248/1249 byla krajně teplá, bez mrazu a bez sněhu. Trvala až do konce března. Po teplé zimě přišel velmi studený květen. V květnu byla v Míšni velmi veliká bouře, při které byl stržen most přes Labe a zahynulo mnoho lidí.“
Blíží se historicky první český Den hvězdáren a planetárií, který vyhlásila Asociace hvězdáren a planetárií a k němuž se společně s dalšími dvanácti subjekty hrdě hlásíme. Položíte společně s námi 15. března důstojný základ nové tradici? 
Mnohé se za celá staletí nezměnilo, uvážíme – li současnou situaci zdravotní i meteorologickou: „Proměnlivý ráz počasí v zimě roku 1181, kdy střídavě zamrzalo a jihlo a bylo více vlhko a mokro nežli tvrdé, a sychravé jaro způsobily, že v celé střední a západní Evropě se mocně rozšířila epidemie chřipky, takže v Německu touto chorobou onemocněla více než polovina všech obyvatel.“
Nobelova cena za umělou urychlenou evolucí nových bílkovin? Co si pod tím představit a k čemu je to dobré? To vám prozradí biolog a biotechnolog doc. Ing. Josef Trögl, Ph.D. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Ve čtvrtek 21. února na teplické hvězdárně.
Tuhé, na sníh bohaté zimy, byly pro naše předky spíše překážkou, než krásnou podívanou. S úlevou vítali i takové zimy, jaká byla roku 1186: „Neslýchaně mírná zima; po celé střední Evropě panovalo příjemné blaho. V únoru bylo možno nalézti jablka veliká jako lískové oříšky. V květnu již dozrávalo ovoce a obilí.“ Daniel Adam z Veleslavína k tomu dodává: „A že na to žádný mráz ani zima nepřipadla, ale ustavičně byli pohodlní časové, byl tento rok na úrody zemské i na ovoce velmi hojný“.
Srdečně vás zveme na mimořádné pozorování zákrytu Saturnu Měsícem. To se uskuteční v sobotu 2. února 2019 od 6:00 do 8:00 na teplické hvězdárně. Dovolujeme si vás pozvat na mimořádné pozorování úplného zatmění Měsíce. Nařiďte si budík o pár hodin dříve a přijďte se v pondělí 21.1.2019 kochat vesmírným divadlem. Otevíráme pro vás již ve 4:00!
Rostliny porůstají souš už skoro půl miliardy let. Jak vypadaly první odvážné průkopnice, které vystoupily z vody? Informace o nich nám dnes zprostředkovává nejen paleontologie, ale také pokroky moderní genetiky, která odhaluje genetickou informaci žijících druhů. Od buněčného biologa Mgr. Stanislava Vosolsobě z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se dozvíte, jakým způsobem můžeme z této genetické informace zjistit, jak se vyvíjely dávno vymřelé organismy. Ve čtvrtek 17. ledna od 18:00 na teplické hvězdárně.
Těšíte se na zasněženou zimní krajinu? Samozřejmě - na co jiného se těšit v lednu! Jen aby počasí k tomu přálo! Jen abychom neměli zimu takovou, jaká tu byla v roce 1290: „Tato zima byla neslýchaně mírná, pouze zima 1185/1186 jí byla podobná: na vánoce kvetly stromy, dívky přinášely čerstvé květy z kvetoucích třešní a chlapci se brouzdali v řekách. Na den 6. ledna přiletěli ptáci a dne 14. ledna se již nacházely jahody a vinné keře již začaly kvést… Léto a podzim byly velmi deštivé.“
Příjemné prožití svátků a vše nejlepší v roce 2019 přejí pracovníci Severočeské hvězdárny a planetária v Teplicích.
Jaké byly podmínky pro výzkum v Arktidě před padesáti lety a jaké jsou dnes? Jaké možnosti mají výzkumníci na České arktické vědecké stanici, kterou před několika lety vybudovali vědci z Centra polární ekologie Jihočeské univerzity? Kam pokročila vědecká spolupráce za půl století? O tom vám budou vyprávět horolezec a publicista Gerhard Tschunko a paleoekoložka Alexandra Bernardová. Setkáme se s nimi ve čtvrtek 20. prosince 2018 od 18.00 v přednáškovém sále hvězdárny na Písečném vrchu. Těšíme se na vás!
K Zemi se opět přiblížila kometa 46P/Wirtanen. Nejblíže bude 16. prosince, kdy bude ve vzdálenosti 11,5 milionů km. Díky své blízkosti je velmi jasně viditelná. Hvězdárna Teplice připravila mimořádná pozorování této komety a to ve dnech 11.-13. prosince, kdy je Měsíc před první čtvrtí a pozorovací podmínky jsou tak nejlepší. Mimořádná pozorování se konají od 19 hodin. Kometu bude možné sledovat i v rámci řádných pozorování, které se konají každý pátek a sobotu a to od 18 a 19 hodin.
Prosinec je nejen zimní slunovrat, který nastane 21. 12. ve 23 hodin, ale i konec kalendářního roku s otázkou, jaký bude ten další. Z pohledu kronik byl rok 1519 podobný tomu letošnímu a hodnocen takto: „Po mírné a na sníh nepříliš bohaté zimě se dostavilo výrazně teplé a celkově suché jaro, narušené pouze květnovými chladny…“. „Zejména druhá polovina jara a léto byly velice horké, a kromě konce července a části srpna suché…“. „Podzim tohoto roku byl kromě svého počátku velmi teplý a vláhově vyrovnaný.“ Následovala teplá a suchá zima.
Katodové paprsky byly velkou fyzikální záhadou druhé poloviny 19. století. Výzkum jejich vlastností přinesl nečekané zvraty: stály u objevu paprsků X, radioaktivity i u odhalení první elementární částice – elektronu. Od ní pak byl už jen krok k vyřešení struktury atomu. Byl to ale opravdu jen krok? S fyzikem doc. RNDr. Stanislavem Danišem, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze se ve čtvrtek 15. listopadu v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně vrátíme do časů přelomových objevů, kdy byla objasněna povaha základních stavebních částic hmoty a kdy se tvořil nový pohled na svět kolem nás – s přívlastkem kvantový.
Blíží se konec roku a zanedlouho jej budeme hodnotit - jako kdysi Václav Krolmus, český vlastenecký kněz, sběratel lidové slovesnosti, spisovatel a archeolog žijící v 19. století. Zaznamenal, že „roku 1127 byla v Čechách veliká suchota, kteráž i drahotu způsobila. Byla také veliká proměna na Slunci i na Měsíci.“ Je škoda, že nejsou bližší údaje o těchto proměnách. Dnes už se můžeme jen domnívat, že na Slunci byly spatřeny skvrny, neboť do tohoto období spadala zvýšená sluneční aktivita. Ale částečné zatmění Měsíce, které se odehrálo 20. listopadu, by nebylo tak neobvyklé, aby bylo bráno za velikou proměnu.
Přijďte s námi oslavit 100 let od vzniku samostatného československého státu. Od pátku 26.10. do neděle 28.10.2018 je vstup na naše akce zdarma. Podrobný program naleznete v článku.
Naše republika provozuje šest jaderných reaktorů na výrobu elektřiny a chce stavět další. Přitom elektřinu exportujeme a sousední Německo reaktory odstavuje. V Česku máme tři výzkumné reaktory, dotované vládou, a přitom stavíme čtvrtý. Má to pro naši zemi smysl?
Jaderný vědec doc. Ing. Radek Škoda, Ph.D., ředitel Intercontinental Nuclear Institute, se ve čtvrtek 18. října na teplické hvězdárně pokusí odpovědět na několik zásadních otázek.
V říjnu končí babí léto a začíná podzim. Čeká nás období se zvětšenou oblačností, déle trvajícími ranními mlhami a nástupem prvních mrazíků, ale i deštivějšího počasí. Jak vypátral v kronikách R. Henning, může být říjen i takovýmto milníkem: „Od října roku 1093 až do dubna roku 1094 byly nepřetržité deště.“ Znamená to, že zima byla mírná, když se nezmiňuje o sněhu? 
Před pár lety vlétla jako dravá štika do stojatých vod kosmonautiky americká technologická společnost SpaceX, založená podnikatelem a vizionářem Elonem Muskem. Jejím postupným vývojem od prvních neúspěchů s raketami Falcon 1, přes zásobování ISS až k plánům na těžkotonážní nosiče vás provede Dušan Majer, odborník na kosmonautiku, popularizátor vědy, zakladatel portálu Kosmonautix.cz a také autor pořadu Dobývání vesmíru na portálu Stream.cz. Jeho přednáška zahájí ve čtvrtek 20. září první sezónu na rekonstruované hvězdárně v Teplicích! REZERVACE MÍSTA NUTNÁ, pište na hap@hapteplice.cz.
Po dvanácti měsících intenzviních rekonstrukčních prací, které jsme nakonec vzali skutečně od základů, pro vás v září opět otevřeme hvězdárnu na Písečném vrchu.
Se zářím přichází podzim a s ním i babí léto, které je jakousi meteorologickou stálicí ukazující se od poslední dekády září do konce druhé třetiny října. Ale jsou i roky, kdy babí léto nepřijde. Jako například roku 824: „Na den sv. Maurice (22. IX.) sníh veliký spadl, kterýž trval 29 nedělí, nebo zima velmi tuhá a příkrá byla, takže mnoho dobytka i lidí zimou pomřelo.“
Zda babí léto letos nastane či nikoli, zatím není jisté. Ale zcela určitě nastane podzimní rovnodennost, kdy Slunce23. 9. ve 3h 54m SELČ vstoupí do znamení Vah.
Na zeměpisně-cestovatelský výlet na největší ostrov světa vás prostřednictvím svého povídání a spousty fotografií pozve ve čtvrtek 20. července do teplického planetária Ing. Vít Malinovský, Ph.D. z Ústavu mechaniky a materiálů Fakulty dopravní ČVUT v Praze, který Grónsko už několikrát navštívil. Seznámí vás s geologickým vývojem, geografií a přírodou ostrova, s historií jeho objevů a osidlování Normany a Dány, a také s životem dnešních Gróňanů, včetně Inuitů.
V srpnu máme možnost sledovat zbytky komety Swift-Tutle 1862 III, respektive materiál, který se uvolnil z jejího jádra při průletu kolem Slunce. Roj vrcholí okolo svátku svatého Vavřince a do lidové slovesnosti se svou nápadností dostal i ve formě pranostik: „Svatý Vavřinec – nebeský ohnivec.“ Nebo také: „Svatý Vavřinec ohnivých slz napláče.“ 
Po třech letech budeme moci sledovat z území České republiky úplné zatmění Měsíce téměř v celém jeho průběhu. Ono „téměř“ se však netýká fáze úplného zatmění, kterou uvidíme celou. Týká se začátku celého děje: fáze polostínového zatmění a části částečného zatmění, které se odehrají pod naším obzorem. Nad obzor se Měsíc vyhoupne již zčásti vnořený do stínu Země.
Měsíc a Mars - to jsou dva hlavní aktéři červencových astronomických událostí! V době, kdy budou prázdniny takřka ve své půlce, čeká nás (doufejme) velkolepá nebeská podívaná. Nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století bude trvat celou jednu hodinu a 43 minut a k tomu se můžeme těšit na bonus v podobě velké opozice Marsu se Sluncem! Oba úkazy navíce "jen kousek" od sebe! Zveme vás na mimořádné terénní pozorování u jezera Milada nebo na hvězdárnu v Mostě!Tým pracovníků Severočeské hvězdárny a planetária v Teplicích, p.o. vám přeje úspěšný rok 2018!
