20.01. 2022
Café Nobel: Smysly v říši zvířat
Svět vnímáme prostřednictvím smyslů. Zvířecí smysly se ale od těch našich často dramaticky liší – živočichové proto mohou vnímat svět úplně jinak než my. Ve čtvrtek 20. ledna 2022 od 18:00 o tom bude v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně povídat odborník na biotechnologie a popularizátor vědy prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi, který zároveň přednáší biotechnologii na několika našich univerzitách.
Celý text ...
Setkání v první čtvrti pokračuje 8. 1. od 17:00 přednáškou Hnědí trpaslíci. 
Lunární cyklus v rámci Setkání v první čtvrti vyvrcholí 11. 12. od 17:00 přednáškou Jak se létalo na Měsíc, než se tam letělo. 
Cyklus Setkání v první čtvrti bude na teplické hvězdárně na Písečném vrchu pokračovat v pátek 5. 11. 2021 v 17:00 přednáškou Planeta Merkur. 
Cyklus zajímavých přednášek na aktuální témata bude na teplické hvězdárně na Písečném vrchu pokračovat v pátek 15. 10. 2021 v 19:00, název přednášky je Jak získat vzorek z Měsíce. 
Jak přišli obratlovci ke svým zubům? Evoluce tohoto užitečného nástroje, ale také zbraně, patří mezi dosud nevyjasněné otázky vývoje života na Zemi. Nejstarší známí čelistnatci vybavení zuby byli nedávno objeveni v českých paleontologických sbírkách. Historii tohoto objevu vám přiblíží paleontolog 
Nastal podzim. Jaký bude? Jen doufejme, že záznam z roku 1512 nebude aktuální i v roce 2021: „Při podzimním času roku minulého na 1. října povstala dlouhá a ostrá zima, která trvala v následujícím roce až do konce února, kdy přišla veliká ledová a vodní záplava.“
V úterý 14. září se od 22:00 uskuteční mimořádné pozorování, kdy budeme moci spatřit všechny obří planety naší Sluneční soustavy. 
„Času jarního okolo sv. Řehoře (12. 3.) počaly v Čechách veliké mlhy každého dne bývati, takže člověk člověka před sebou ode čtyř kroků neviděl. Z těchto potom pocházel neobyčejný a nesnesitelný smrad, který lidé těžce nesli. To trvalo 35 dnův.“ To zaznamenal Daniel Adam z Veleslavína k roku 1077. A není divu, když ulice byly plné všemožného odpadu a výkalů nejrůznějšího stáří. A když se k tomu přidá inverzní stav atmosféry…
Od objevu první exoplanety obíhající hvězdu slunečního typu uběhlo přes čtvrt století. Dnes známe přes čtyři tisíce vzdálených světů. Otázka je, jak tyto světy vypadají – mají modré nebe jako naše Země, může na nich existovat život? A jak lze tyto světy zkoumat? Všechny tyto otázky otevře ve čtvrtek 15. července během své přednášky na teplické hvězdárně astronom a astrofyzik RNDr. Petr Kabáth, Ph.D. z 
Počátek července roku 1250 nebyl pro některé oblasti zrovna šťastným: „Dne 2. července odpoledne spadly veliké kroupy, které způsobily mnoho škod na osení zimním i jarním, na stromech ovocných i jiných a způsobily velikou záhubu dobytka, ptactva rozličného druhu, též mnoho lesní zvěře pobily…“
Do prestižního výběru Astronomického snímku dne NASA se za jeho existenci od roku 1995 dostalo jen několik Čechů a Slováků. Uspět více než dvacetkrát, to už je úspěch jen hrstky fotografů z celého světa. V tuzemsku takového milníku dosáhl zatím jen český astrofotograf Petr Horálek. Jeho snímky zachycují nejrůznější astronomické jevy a noční pohledy pořízené po celém světě, některé vznikly i v Česku a na Slovensku. Co je na oceněných fotografiích k vidění? A čím zaujaly editory výběru Astronomického snímku dne NASA, profesory Roberta Nemiroffa a Jerryho Bonnella? 
Přestože současná tvář naší krajiny vypadá poklidně, vznikala v průběhu milionů let díky mnohdy bouřlivým geologickým procesům. Mezi fenomény, které se na naší krajině významnou měrou podepsaly, byla i vulkanická aktivita, o kterou se zajímá i geolog a vulkanolog Mgr. Vladislav Rapprich, Ph.D. z 
