Aktuality

nocvedcu-logo-smallPozorování a přednášky nebo jen přednáškový maraton? Program Evropské noci vědců, do níž se Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích pravidelně zapojuje, záleží na počasí. Ať tak či onak, bude to jako vždy zajímavé. Akce se koná na teplické hvězdárně 24. září 2021 od 16:00, vstup je volný.
Celý text ...

mimozemská invaze

Jaké formy života známe na Zemi? Kde všude ve sluneční soustavě by se mohl pozemský život uchytit? Kolik může být civilizací našeho typu v Galaxii a na kolika tělesech by mohla být nějaká forma života? Posloucháme, ale také dáváme o sobě vědět.


Celý text ...
zari_NGC_7009_Hubble„Času jarního okolo sv. Řehoře (12. 3.) počaly v Čechách veliké mlhy každého dne bývati, takže člověk člověka před sebou ode čtyř kroků neviděl. Z těchto potom pocházel neobyčejný a nesnesitelný smrad, který lidé těžce nesli. To trvalo 35 dnův.“ To zaznamenal Daniel Adam z Veleslavína k roku 1077. A není divu, když ulice byly plné všemožného odpadu a výkalů nejrůznějšího stáří. A když se k tomu přidá inverzní stav atmosféry…
Celý text ...

Van der Graafův generátor

Cyklus přednášek Setkání v první čtvrti pokračuje i přes léto!
V srpnu uvedeme tradiční experimenty, tentokrát je téma elektrostatika a pokusy, z nichž vám budou vstávat vlasy elektřinou: Faradayova klec, van der Graafův generátor a možná přijde i liščí ohon a ebonitová tyč. To vše v pátek 20. 8. 2021 od 18:00 hodin.


Celý text ...
uvodni_s

Rok 1210 ze záznamů různých kronik vyhodnotil R. Henning následovně: „Krajně drsná zima v lednu a únoru. Zamrzlo i Černé moře. Na počátku srpna se dostavily sedmidenní prudké deště a povodně.“


Celý text ...
16.07. 2021

Arecibo

Radioteleskop v Arecibu

Cyklus přednášek Setkání v první čtvrti pokračuje i přes léto!
V  loňském roce ukončil za katastrofických okolností svou činnost radioteleskop v Arecibu. Přednáška připomene jeho úspěchy a shrne celý jeho život až po tragickou smrt. To vše v pátek 16. 7. 2021 od 20:30 hodin.


Celý text ...

cn-2021-07-exoplanety-smallOd objevu první exoplanety obíhající hvězdu slunečního typu uběhlo přes čtvrt století. Dnes známe přes čtyři tisíce vzdálených světů. Otázka je, jak tyto světy vypadají – mají modré nebe jako naše Země, může na nich existovat život? A jak lze tyto světy zkoumat? Všechny tyto otázky otevře ve čtvrtek 15. července během své přednášky na teplické hvězdárně astronom a astrofyzik RNDr. Petr Kabáth, Ph.D.Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Také prozradí, jak se do honby za exoplanetami zapojují čeští astronomové.


Celý text ...
cervenec 21 uvodniPočátek července roku 1250 nebyl pro některé oblasti zrovna šťastným: „Dne 2. července odpoledne spadly veliké kroupy, které způsobily mnoho škod na osení zimním i jarním, na stromech ovocných i jiných a způsobily velikou záhubu dobytka, ptactva rozličného druhu, též mnoho lesní zvěře pobily…“
Celý text ...

meteorit

Cyklus přednášek Setkání v první čtvrti opět pokračuje!
Letos slavíme 60 let pilotovaných letů. Zvířecí kosmonauti a první vesmírné lodě. závody v dobývání vesmíru jako nová podoba soupeření velmocí.  To vše v přednášce, která se uskuteční v pátek 18. 6. 2021 od 20:30 hodin.


Celý text ...
ozdobnicie_small

O rostlině ozdobnici jste možná ještě neslyšeli, určitě jste ji už ale někdy viděli a dost možná ji máte i na své zahradě. Umí toho ale mnohem víc než jen zdobit. O tom, proč ji začali pěstovat zemědělci na poli, proč se jejímu výzkumu věnují vědci na celém světě i jak takový výzkum vlastně probíhá, bude ve čtvrtek 17. června na teplické hvězdárně vyprávět výzkumnice Ing. Diana Nebeská z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.


Celý text ...
castecne-zatmeni-slunce-small

Teplická hvězdárna na Písečném vrchu i hvězdárna v Mostě na Hněvíně budou mimořádně otevřeny pro veřejnost ve čtvrtek 10. 6. 2021 v době od 11:15 do 13:45 SELČ. Proběhne pozorování částečného zatmění Slunce.


Celý text ...
odranec morava 1619 06 11 16hTento měsíc nás čeká prstencové zatmění Slunce, a proto stojí za připomenutí, jak podobný jev popsal Kanovník Vyšehradský v roce 1133: „Dne druhého srpna se objevilo zatmění slunce podivným způsobem; ponenáhlu ubývajíc, zmenšilo se tak, že koruna přišla ke straně polední jako u přibývajícího měsíce, potom se obrátila na východ, odtud na západ, potom se vrátilo do dřívějšího stavu.“ Ale také poznamenal: „Také na mnoha místech v německých krajích, věříme-li pověsti, bylo viděti téhož dne krev padající jako déšť. Také prý na jakémsi místě v krajích německých v touž hodinu spadl zároveň s krvavým deštěm kus masa, který byl tak veliký, že jej sotva dvanáct mužů mohlo zdvihnouti.“
Celý text ...
IMG_0362_150b

Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích se opět otevírá veřejnosti! Od pátku 28. května můžete přijít na pozorování oblohy na teplické hvězdárně. Od neděle 30. května se otevírá planetárium. Od 10. června bude otevřena i hvězdárna v Mostě na Hněvíně. Podrobnosti naleznete v našem programu.


Celý text ...

APOD04-smallDo prestižního výběru Astronomického snímku dne NASA se za jeho existenci od roku 1995 dostalo jen několik Čechů a Slováků. Uspět více než dvacetkrát, to už je úspěch jen hrstky fotografů z celého světa. V tuzemsku takového milníku dosáhl zatím jen český astrofotograf Petr Horálek. Jeho snímky zachycují nejrůznější astronomické jevy a noční pohledy pořízené po celém světě, některé vznikly i v Česku a na Slovensku. Co je na oceněných fotografiích k vidění? A čím zaujaly editory výběru Astronomického snímku dne NASA, profesory Roberta Nemiroffa a Jerryho Bonnella?

Po delší pauze zveme na „přátelské setkání s vědou“ Café Nobel! Uskuteční se v úterý 25. května od 18 hodin v prostorách hvězdárny na Písečném vrchu v Teplicích.

S přednáškou bude spojena vernisáž výstavy fotografií Petra Horálka.


Celý text ...
kveten_uvodni 05 nDaniel Adam z Veleslavína zaznamenal v roce 1095: „Dne 4. IV. na mnoha místech ráno ukazovalo se na nebi jakoby hvězdy dolů s nebe padaly. A byla toho roku veliká drahota.“ Když jsem našel tento úryvek, chtěl jsem napsat, že by se mohlo jednat o pozorování maxima meteorického roje Lyrid. Ale časově to nesedí. Lyridy mají maximum ve druhé polovině dubna. Buď se kronikář upsal (i to se může stát), nebo se Země setkala se zbloudilým shlukem meteoridů.
Celý text ...
duben_Łvodnˇ n„Času jarního v Čechách veliké a tmavé mlhy jednak každého dne bývaly, postního pak času veliký z nich pocházel smrad.“ Doufejme, že takováto povětrnostní situace se nám v dubnu 2021 vyhne.
Celý text ...

lampa s rouškouNa problém světelného znečištění dlouhodbě upozorňujeme a proto zvěřejňujeme text výzvy české astronomické společnosti Pomozte neplýtvat aneb nesvítí se někde zbytečně.

 

Pro koho svítíme v noci během zákazu vycházení? Kolik nás to stojí? Asi každého tyhle otázky napadly. Přidejte se k těm, kteří už se změnou nočního svícení na dobu zákazu vycházení přišli a zhasněte nepotřebná světla. 


Celý text ...
vodnˇ n hledSlánský kronikář Václav Kněžoveský pro budoucí generace zaznamenal: „Létha Pánie 1591 ten všecken rok z vůle všemohoucího pána Boha byl pohodlněj bez velikých hřímání a bouřek, k tomu velice ourodnej na všelijaké věci jak obilí, vaření, ovotci, chmelu i jiného všeho kromie vína. Ty nedozrály, a veliká újma na nich byla, a hned dobře kyselá byla. Co pak na zimu zase silo na letho budoucí 1592, to s požehnáním pána Boha pieknie urostlo.“ No, uvidíme, co se kromě koronaviru urodí letos.
Celý text ...

CN-Ozivle-sopky-nahledPřestože současná tvář naší krajiny vypadá poklidně, vznikala v průběhu milionů let díky mnohdy bouřlivým geologickým procesům. Mezi fenomény, které se na naší krajině významnou měrou podepsaly, byla i vulkanická aktivita, o kterou se zajímá i geolog a vulkanolog Mgr. Vladislav Rapprich, Ph.D.České geologické služby.

Ve čtvrtek 18. února od 18 hodin o ní bude přednášet v přímém přenosu online z přednáškového sálu hvězdárny v Teplicích.


Celý text ...
vodnˇ nZima roku 1477 byla hodnocena následovně: „Na vánoce napadlo množství sněhu, který ležel až do sv. Doroty (6.2.) provázený zuřivou zimou a všechna voda, rybníky a řeky zamrzly, což trvalo až do sv. Jiří (24. 4.) a ryby mohli lidé vysekávat přímo z ledu. Muselo se dlouho topit pro neustálou zimu, takže jeden sáh dřeva přišel na jeden rýnský zlatý.“ Až na ten rýnský, skoro jako letos, viďte?
Celý text ...
leden 2021_uvod nahledZačátek roku v nás vyvolává otázku, jaký bude jeho průběh. Bude jako rok 1621, kdy byla velmi tuhá zima trvající od 27. 11. až do 11. 4.? Asi ne, protože listopad už máme za sebou a zatím dobré, ale co když příjde v lednu? Jaro bylo tehdy vlhké a chladné, koncem května s mrazíky. Léto bylo průměrné a sušší, podzim teplotně průměrný a vlhčí. O sto let později byla zima mírná a vlhká, jaro průměrně teplé a vlhké, léto až do konce srpna horké a srážkově podnormální, září značně deštivé, podzim chladnější a vlhčí. Víno se urodilo ve velmi nízké kvalitě, zato obilí byl dostatek. 
Celý text ...

uvodni nRoku 1317 „Pro neobyčejnou zimu a množství napadaného sněhu nastala veliká drahota. Mření bylo jak mezi lidem, tak i mezi zvířaty“. Rok 1318 nebyl lepší: „Také v tomto roce byl v Čechách hladomor. Sedláci spolu se svými ženami opustili domovy a dvorce a táhli do lesů, tam zabíjeli lidi a žrali je.“ Praví Velká kniha o klimatu zemí Koruny České. Doufejme, že letos to bude, alespoň co se drahoty týče, lepší.


Celý text ...
uvodnˇ n.JPGKroniky se zmiňují, že od 2. prosince roku 1664 byla viděna „hvězda 4. velikost převyšující s dlouhým ocasem“… a posléze „6. ledna večer na jasném nebi tu velikou kometu viděti bylo, ocas k východu stahující na dva sáhy podle našeho oka, která tomu městu svítila v následující dny až do 20. měsíce ledna.“ „Dne 13. dubna spatřili jsme dnes náramnou kometu ve dvě hodiny po půlnoci.“ „Sucho toho roku bylo připisováno kometě: vyschly všechny řeky a na mnoha místech byli lidé nuceni chodit pro vodu až 6 mil cesty. Mnoho lidí i dobytka zahynulo.“ Následující rok nebyl lepší: „Velmi horké a suché léto po celé střední Evropě a v Anglii: v Rakousích, Čechách a Uhrách vyschly prameny a řeky.“ Měli to tenkráte štěstí, že dvě jasné komety viděny byly s odstupem několika měsíců. Jen škoda, že jim vše zlé přičítali.
Celý text ...

uvod nahled.PNGKroniky o roku 1074 uvádějí: „Na mnoha místech trvala neobyčejně ostrá zima, kdy v lednu udeřily takové mrazy, že z nich množství řek a toků až do dna zamrzlo, pročež se očekávalo opětné silné jití ledů a vodní zátopy. Avšak k veliké radosti se tak nestalo.“ „Panovalo neobyčejné sucho a byl tak veliký nedostatek vody, že vznikaly požáry a nebylo je čím hasit.“ Zima sice ještě nenastala, ale říjnový konec letního času nás k ní opět trochu přiblíží.


Celý text ...
250_1247mTzv. tunguská událost, obrovská exploze, k níž došlo 30. června roku 1908 v oblasti řeky Podkamenné Tungusky na Sibiři, nezanechala žádné průkazné stopy, že by jejím původcem byl mimozemský objekt – meteorit, kometa nebo něco jiného. Jak ve čtvrtek 17. září ve své přednášce na teplické hvězdárně připomene geolog a geofyzik doc. RNDr. Günther Kletetschka, Ph.D.Přírodovědecké fakulty UK, Geologického ústavu AV ČR a University of Alaska, v minulosti Země došlo i k mnohem rozsáhlejším explozím podobného charakteru.
Celý text ...
zari-úvodní n.JPG„Tento rok byl pro hojnost vzdušných znamení na nebi, pro hluboký sníh, množství bouří, hromobití, krupobití, a průtrží mračen takový, že lidé, zvířata a další věci utrpěly nepopsatelné škody a byl proto nazýván nešťastným. … Skrze veliké sucho po celý srpen se táhnoucí a dále přes celé září až do poloviny října, nikdo nesil ani nepracoval na poli.“ Takto byl hodnocen rok 1191. Škoda, že se záznam nezmiňuje o oněch znameních podrobněji.
Celý text ...

meteorit

Jak vnímali lidé ve středověku děje na obloze? Můžeme se bezvýhradně spolehnout na zápisy v kronikách? Na srpnovém Setkání v první čtvrti probereme vše, co je o dějích nebeských i pozemských zachyceno v kronikách. Budeme si povídat o  čertech, dracích i zatměních či kometách, krvavých křížích či mečích na obloze nebeské.

Cyklus zajímavých přednášek na aktuální témata bude na teplické hvězdárně na Písečném vrchu pokračovat v pátek 28. 8. 2020 od 20:30.


Celý text ...

250_1241Mezinárodní vesmírná stanice nám výrazně rozšířila obzory, ale nebude tu věčně. Mezinárodní partneři se proto již začínají zamýšlet nad jejím nástupcem, vesmírnou stanicí Gateway, která by měla vyrůst v blízkosti Měsíce. Tato stanice by nám měla pomoci připravit se na let k Marsu. Ve čtvrtek 20. srpna o tom bude na teplické hvězdárně vyprávět odborník na kosmonautiku Dušan Majer, mj. šéfredaktor úspěšného webu Kosmonautix.cz.

Přednáška Dušana Majera začne na hvězdárně v Teplicích jako obvykle v 18 hodin.


Celý text ...

250_1235Příroda Afriky nenávratně mizí. Už dávno nejde jen o ikonické druhy, jako jsou třeba horské gorily, sloni, lvi nebo nosorožci. Jak ke snaze o záchranu africké přírody přispívá Safari Park ve Dvoře Králové vám bude ve čtvrtek 20. srpna 2020 na teplické hvězdárně vyprávět ředitel Safari Parku MVDr. Přemysl Rabas.

PŘEDNÁŠKA BYLA Z DŮVODU PRACOVNÍHO ZANEPRÁZDNĚNÍ PŘEDNÁŠEJÍCÍHO PŘELOŽENA NA NEURČITO!


Celý text ...
uvodnin.JPG„Dne 1. května vystoupilo Labe tak vysoko, že se voda v řece dala dosáhnouti z litoměřického mostu. … V roce 1531 vypukla nákaza, povodně, drahota a hladomor, což provázelo po celý rok, jak se o tom zmiňují mnohé kroniky a připisují to jasné kometě, která byla v minulém roce.“ Kroniky zmiňují jasnou kometu v roce 1530, která byla vidět od 6. 8. do 13. 9. Ale v roce 1531 byla v srpnu pozorovaná kometa Halleyova a bylo veliké zemětřesení, které postihlo Lisabon. Dvě komety po dva roky za sebou a s odstupem dvou let přišlo sucho, že „vyschly potoky a řeky suchem trvající tři měsíce takovou měrou, že bylo možno jimi procházeti“ (rok 1533). Dnes se na to díváme jinak, ale pro tehdejšího člověka tu souvislosti mohly být zřejmé.
Celý text ...

ladičkyNetradiční letní Setkání v první čtvrti s fyzikálními pokusy je opět zde. Loni jsme si předvedli pokusy z optiky, letos zamíříme do oblasti akustiky. Zvuk je podobně jako světlo vlnění a má tak s ním mnoho vlastností společných, zároveň je v ledasčem odlišný. Setkání se uskuteční 25. 7. od 18:00 na teplické hvězdárně.


Celý text ...
250_1234Většina dochovaných podzemních galerií, v nichž pravěcí umělci před mnoha tisíciletími zachytili výjevy ze světa, ve kterém žili, se dnes nachází na území Francie. Pravěké jeskynní malby dodnes fascinují každého, kdo se s nimi setká. K takovým obdivovatelům patří i geolog doc. RNDr. Jaroslav Kadlec, Dr.Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. O své cestě za pravěkým uměním bude vyprávět ve čtvrtek 16. července na teplické hvězdárně.
Celý text ...
úvodní nKomety bývají spjaté s různými neblahými událostmi: války, mor, sucho či naopak příliš deštivo. V roce 1337 se kometa poněkud opozdila: „A tu hvězdu (kometu spatřenou v červenci) předcházelo horko a sucho, které hubilo na jaře všechny rostliny; vzápětí nastal také nedostatek obilí a vína, a hojnost drahoty na mnohých místech“. Někdy se může i posel špatných zpráv opozdit.
Celý text ...

exoplanetaOd objevu prvních planet obíhajících cizí hvězdy, tzv. exoplanet, uběhlo téměř třicet let. Za tuto dobu jich přibylo na seznamu přes 4000. Některé z nich jsou zcela odlišné od planet ve Sluneční soustavě, jiné jsou naopak podobné. Nacházejí se mezi nimi i planety velikostí srovnatelné se Zemí. Může některá z nich hostit život podobný tomu našemu? Jak se vůbec exoplanety objevují a zkoumají? Přijďte si poslechnout příběh vynalézavosti lidského ducha a navnadit do budoucnosti slibující zajímavé objevy.


Celý text ...

Na území České republiky se vyskytuje několik druhů lanýžů a v minulosti se zde konaly také pokusy o jejich pěstování. Lanýže jsou potenciálně zajímavou zemědělskou komoditou, což platí zejména o lanýži letním. Návštěvníkům teplické hvězdárny bude ve čtvrtek 18. června o stále ještě trochu tajemných lanýžích vyprávět mikrobiolog doc. RNDr. Milan Gryndler, CSc. z Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.


Celý text ...
vodaNa světě není nic obyčejnějšího než voda, řeknete si možná. Každému přece teče doma z kohoutku. Pro vědce je však látka s jednoduchým vzorcem H2O stále exotická a záhadná. Proto také vodu i na počátku 21. století stále intenzivně studují. O tajemství „obyčejné“ vody bude ve čtvrtek 28. května v rámci prvního Café Nobel po nucené přestávce na teplické hvězdárně vyprávět fyzikální chemik doc. RNDr. Jan Jirsák, Ph.D. z  Ústavu chemických procesů AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Celý text ...